Stavitel Solness

Stavitel Solness (1892) je alegorické drama o třech dějstvích norského dramatika Henrika Ibsena.

Stavitel Solness
294 1Ibsenn.jpg
Autor Henrik Ibsen
Původní název Bygmester Solness
Jazyk norština
Žánr drama
Datum vydání 1892
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PostavyEditovat

Hlavními postavami dramatu jsou stavitel Halvard Solness, jeho manželka Alina Solnessová, lékař MUDr. Herdal, Knut Brovik, dříve samostatný architekt, teď pomocník u Solnesse, jeho syn Ragnar Brovik, jeho neteř a zároveň účetní Kaja Fosliová a slečna Hilda Wangelová.

DějEditovat

Děj se odehrává v Solnessově domě. První dvě jednání uvnitř stavitelovi vily, třetí na verandě do zahrady. Jak vyplývá z Ibsenových poznámek, myslel autor při komponování prostředí na rodný Skien. [1]

Stárnoucí architekt rekapituluje svůj život. Dostavují se pochybnosti o vlastních schopnostech a strach z mladé konkurence, především však přesvědčení, že svůj úspěch vykoupil nejenom štěstím svým, ale štěstím i druhých lidí. Rodinu Solnessových potkala kdysi tragédie, která trápí nejen Solnesse, ale především jeho ženu. Solness čerpá novou životní sílu ze vztahu k mladé Hildě, které kdysi slíbil postavit zámek, a která za ním nyní přijela z horské vesnice. Hilda je nietzscheovská postava plná energie, bez zábran morálních i erotických. Představuje zároveň dceru, kterou Solness nikdy neměl, i absolutní lásku, od které upustil. Inspirován Hildou se stavitel snaží překonat svůj strach i sám sebe a vystoupit na věž nově postaveného domu, i když ví, že trpí závratěmi. Při výstupu se zřítí a zemře. Symbolicky lze jeho pád interpretovat jako důsledek závratě z pohledu na vlastní život. Hrdina jako by ve svém lidství nedokázal dosáhnout stejných výšin jako  ve svém povolání. [2]

Osoby a motiv hryEditovat

Ibsena při psaní hry inspirovala vlastní životní situace. K základní myšlence – umělcovu účtování s životem a vykonanou prací – přispěl mladý norský spisovatel Knut Hamsun, jenž Ibsenovo dílo kritizoval v sérii přednášek, které proslovil v roce 1891. Solness je zřetelně velmi autobiografickým dílem. Bylo by ovšem chybou ztotožňovat prvoplánově SolnesseHenrikem Ibsenem, Ragnara BrovikaKnutem Hamsunem a Hildu s některou z autorových pozdních lásek, tak jako to činila dobová kritika. [1][3]

Externí odkazyEditovat

Stavitel Solness v databázi Archivu Národního divadla

České překlady [4]Editovat

Česká uvedení [5]Editovat

ReferenceEditovat

  1. a b Henrik Ibsen, Stavitel Solness, Spisy Henrika Ibsena, svazek IV, SNKLHU, Praha 1959.
  2. Moderní skandinávské literatury :  1870-2000 / Martin Humpál, Helena Kadečková, Viola Parente-Čapková, Vyd. 1., Praha: Karolinum 2006, ISBN 80-246-1174-0.
  3. Ivo de Figueiredo, Henrik Ibsen. Mennesket og masken, Oslo: Aschehoug 2010, ISBN 978-82-03-19811-3
  4. Internetové stránky Divadelního ústavu[nedostupný zdroj], [online].[cit. 2012-05-31].
  5. Internetové stránky ibsen.net , [online]. [cit. 2012-05-31].