Stavební právo

část práva zabývající se výstavbou a stavebnictvím
(přesměrováno z Stavební zákon)

Stavební právo upravuje v oblasti stavebnictví a územního plánování jednak vztahy osob, které vzájemně stojí v rovném postavení, tak i vztahy, ve kterých vystupuje orgán veřejné moci v nadřazeném postavení vůči ostatním účastníkům, kdy orgán veřejné moci v mezích daných příslušným právním předpisem rozhoduje o jejich právech a povinnostech či o určitém právním stavu. Na tomto základě stojí základní dělení stavebního práva na veřejné a soukromé. Stavební právo zahrnuje jak normy práva veřejného, tak i soukromého.[1]

Historie stavebního práva na území ČREditovat

„V období 1. republiky neexistovalo jednotné stavební právo, bylo 5 stavebních řádů pro Čechy, Moravu a Slezsko. V období 2. světové války proběhla novela stavebních řádů a byly položeny počátky územního plánování na úrovni tehdejšího poznání. V roce 1949 bylo sjednoceno stavební právo pro území celé republiky prostřednictvím zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí. Ve druhé polovině 50. let došlo k rozdělení územního plánování a stavebního řádu. Územní plánování bylo řešeno v zákoně č. 84/1958 Sb., o územním plánování a prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu č. 153/1959 Ú. l., o územním plánování. Stavební řád byl řešen v zákonu č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu a v jeho prováděcí vyhlášce č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu. V roce 1976 byl vydán stavební zákon č. 50/1976 Sb., který platil až do konce roku 2006.“[2]

Stavební právo soukroméEditovat

Soukromé stavební právo upravuje vztahy mezi osobami, které vystupují ve vzájemně rovném právním vztahu. Příkladem může být například vztah mezi stavebníkem a stavebním podnikatelem při uzavírání smlouvy o dílo na provedení určité stavby. V soukromém stavebním právu platí zásada praeter legem.[1]

Nejdůležitější předpisy soukromého stavebního práva:[1]

Stavební právo veřejnéEditovat

Veřejné stavební právo je v českých podmínkách v rozhodující míře již tradičně představeno stavebním zákonem a navazujícími právními předpisy.[5] Veřejné stavební právo upravuje vztahy mezi orgánem veřejné moci a ostatními účastníky vztahu. Ve veřejném stavebním právu platí zásada, že veřejnou moc lze uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.[1]

Nejdůležitější předpisy veřejného stavebního práva:[1]

Stavební zákonEditovat

Současný stavební zákon byl přijat 14. března 2006 jako zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).[6] Tento zákon nabyl účinnosti k 1. lednu 2007, přičemž od té doby prošel několika novelizacemi. Tato úprava stavebního zákona z roku 2006 nahradila předchozí úpravu územního plánování z roku 1976[14], která již nevyhovovala dnešním potřebám.[5] Stávající úprava stavebního zákona je systematicky členěna na 7 částí:[6]

  • Část první – úvodní ustanovení (§ 1–3)
  • Část druhá – výkon veřejné správy (§ 4–17)
  • Část třetí – územní plánování (§ 18–102)
  • Část čtvrtá – stavební řád (§ 103–157)
  • Část pátá – společná ustanovení (§ 158–184b)
  • Část šestá – přechodná a závěrečná ustanovení (§ 185–197)
  • Část sedmá – účinnost (§ 198)

Stavební zákon je dále výslovně doprovázen zákonem č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění).[7] Dále také zákonem č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění,[15] kterým se výslovně změnilo a doplnilo 51 souvisejících zákonů. Na interpretaci a aplikace současného stavebního zákona má zásadní vliv také zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.[5]

Nezanedbatelnou roli při tvorbě stávající úpravy stavebního zákona hrálo i členství České republiky v Evropské unii. Zejména je třeba zmínit Evropskou dohodu o přidružení,[16] jejíž realizace v oblasti územního plánování je založena na vzájemné spolupráci smluvních stran, a to zejména ve smyslu čl. 81 o životním prostředí, čl. 82 o dopravě, čl. 83 o telekomunikacích a čl. 87 o regionálním rozvoji.[5]

Stavební zákon (2021)Editovat

V červenci 2021 schválili zákonodárci nový stavební zákon 283/2021 Sb., který má až na drobné výjimky nabýt účinnosti v červenci 2023. Zavádí mimo jiné nový ústřední orgán Nejvyšší stavební úřad a slučuje územní a stavební řízení do jednoho.[17][18][19] Přesto se mezi vládními poslanci však objevují názory, že je třeba zákon výrazně předělat.[20]

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš v březnu 2022 ohlásil záměr změnit model stavebního řízení, zavedený novým zákonem, od základu a zachránit tak stavební řízení před kolapsem. Vznik Nejvyššího stavebního úřadu má být podle něj zastaven, zůstává však shoda na tom, že má vzniknout Speciální stavební úřad pro nadregionální nebo složitější stavby. Ministr připomněl, že se zákonem nesouhlasil v předchozí vládě ani koaliční partner a nesouhlasilo ani ministerstvo vnitra. Jak první fázi nápravy má podle politické dohody vzniknout nejprve novela, která platnost zákona o rok odloží, aby byl čas na jeho přepracování.[21]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e PETR, Dovolil. Veřejné stavební právo: Stavební právo, správní právo a předpisy o vyvlastnění. Pardubice: [s.n.], 2012. 94 s. 
  2. SUPERTANOVÁ, Alena. Stavební právo. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2011. 67 s. ISBN 978-80-214-4566-6. 
  3. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  4. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  5. a b c d PRŮCHA, Petr; KLIKOVÁ, Alena. Veřejné stavební právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 157 s. ISBN 9788021070622. 
  6. a b c Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  7. a b Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  8. Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  9. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  10. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  11. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  12. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  13. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  14. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  15. Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
  16. Evropská dohoda zakládající přidružení mezi ČR a Evropskými společenstvími č. 7/1995 Sb. [online]. Zákony pro lidi [cit. 2018-04-06]. Dostupné online. 
  17. 5 zásadních změn, které přinese nový stavební zákon - Frank Bold Advokáti. www.fbadvokati.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 
  18. Poslanci schválili nový stavební zákon. Prošel po veletoči komunistů. iDNES.cz [online]. 2021-07-13 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 
  19. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
  20. Zákon, který měl zrychlit stavby, nová koalice odloží. Chce zrušit superúřad - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 
  21. Petr Holub: Bartoš přepisuje stavební zákon. Musíme to zastavit, říká, Seznam zprávy, 8. 3. 2022

Externí odkazyEditovat