Stavební právo

Stavební právo je část práva řešící záležitosti týkající se oblasti stavebnictví, architektury a územního plánování. Obecně napříč světem bývá směsí smluvního práva, obchodního práva, pracovního práva a plánů územního rozvoje. Zahrnuje širokou škálu právních otázek, včetně smluv, nedbalosti, dluhopisů a záruk, zástavních práv, zadávání veřejných zakázek či stavebních nároků. Stavební právo ovlivňuje mnoho účastníků stavebnictví, včetně finančních institucí, geodetů, architektů, inženýrů, dělníků, řemeslníků a projektantů.

Urbánní podoba sídel je dopadem stavebního práva, které řeší vztahy všech stran, které v plánování staveb figurují. Obrázek diskuze urbanismu z Nizozemska, 1938

V Česku

Stavební právo v Česku upravuje vztahy osob v oblasti stavebnictví, architektury a územního plánování. Jednak vztahy, které vzájemně stojí osoby v rovném postavení, druhak i vztahy, ve kterých vystupuje orgán veřejné moci v nadřazeném postavení vůči ostatním účastníkům. Nebo když orgán veřejné moci v mezích daných příslušným právním předpisem rozhoduje o jejich právech a povinnostech či o určitém právním stavu. Na tomto základě stojí základní dělení stavebního práva na veřejné a soukromé. Stavební právo zahrnuje jak normy práva veřejného, tak i soukromého.

Historie

V období 1. republiky neexistovalo jednotné stavební právo, bylo 5 stavebních řádů pro Čechy, Moravu a Slezsko. V období 2. světové války proběhla novela stavebních řádů a byly položeny počátky územního plánování na úrovni tehdejšího poznání. V roce 1949 bylo sjednoceno stavební právo pro území celé republiky prostřednictvím zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí. Ve druhé polovině 50. let došlo k rozdělení územního plánování a stavebního řádu. Územní plánování bylo řešeno v zákoně č. 84/1958 Sb., o územním plánování a prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu č. 153/1959 Ú. l., o územním plánování. Stavební řád byl řešen v zákonu č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu a v jeho prováděcí vyhlášce č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu. V roce 1976 byl vydán stavební zákon č. 50/1976 Sb., který platil až do konce roku 2006.

V roce 2007 vstoupil v Česku do účinnosti nový stavební zákon, který odpovídal novodobým potřebám a také vstupu do Evropské unie. O deset let později, v roce 2017, začala příprava nového stavebního zákona, který má přinést zjednodušení řízení a jeho plnou digitalizaci. V platnost vstoupil v roce 2024.

Stavební právo soukromé

Soukromé stavební právo upravuje vztahy mezi osobami, které vystupují ve vzájemně rovném právním vztahu. Příkladem může být například vztah mezi stavebníkem a stavebním podnikatelem při uzavírání smlouvy o dílo na provedení určité stavby. V soukromém stavebním právu platí zásada praeter legem.

Nejdůležitější předpisy soukromého stavebního práva:

• Občanský zákoník
• Autorský zákon a další zákony o právech duševního vlastnictví

Stavební právo veřejné

Stavební povolení je jedním z výsledků procesu stavebního práva, které vede k realizaci staveb. Na obrázku výstavba pražského metra na Vypichu.

Veřejné stavební právo je v českých podmínkách v rozhodující míře již tradičně představeno stavebním zákonem a navazujícími právními předpisy. Veřejné stavební právo upravuje vztahy mezi orgánem veřejné moci a ostatními účastníky vztahu. Ve veřejném stavebním právu platí zásada, že veřejnou moc lze uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Nejdůležitější předpisy veřejného stavebního práva:

• Stavební zákon
• Vyvlastňovací zákon
• Zákon o urychlení výstavby
• Správní řád
• Zákon o veřejných zakázkách a Koncesní zákon
• zákony o stavebních profesích
• Zákon posouzení vlivů na životní prostředí (EIA)
• Zákon o ochraně přírody a krajiny (NATURA 2000)
• Zákon o technických požadavcích na výrobky

Starý stavební zákon (2006–2024)

Dne 14. března 2006 byl přijat stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Tento zákon nabyl účinnosti k 1. lednu 2007, přičemž od té doby prošel několika novelizacemi. Tato úprava stavebního zákona z roku 2006 nahradila předchozí úpravu územního plánování z roku 1976, která již nevyhovovala novodobým potřebám. Úprava stavebního zákona byla členěna na 7 částí:

• Část první – úvodní ustanovení (§ 1–3)
• Část druhá – výkon veřejné správy (§ 4–17)
• Část třetí – územní plánování (§ 18–102)
• Část čtvrtá – stavební řád (§ 103–157)
• Část pátá – společná ustanovení (§ 158–184b)
• Část šestá – přechodná a závěrečná ustanovení (§ 185–197)
• Část sedmá – účinnost (§ 198)

Stavební zákon byl dále výslovně doprovázen zákonem č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění). Dále také zákonem č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, kterým se výslovně změnilo a doplnilo 51 souvisejících zákonů. Na interpretaci a aplikace současného stavebního zákona měl zásadní vliv také zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

Nezanedbatelnou roli při tvorbě stavebního zákona z roku 2006 hrálo i členství České republiky v Evropské unii. Zejména bylo třeba zmínit Evropskou dohodu o přidružení, jejíž realizace v oblasti územního plánování je založena na vzájemné spolupráci smluvních stran, a to zejména ve smyslu čl. 81 o životním prostředí, čl. 82 o dopravě, čl. 83 o telekomunikacích a čl. 87 o regionálním rozvoji.

Stavební zákon (2024–současnost)

Nový stavební zákon 283/2021 Sb. byl v Česku připravován od roku 2017, zákonodárci ho schválili v červenci 2021. Až na drobné výjimky nabyl účinnosti v červenci 2023, účinnosti pro všechny stavby nabyl v červenci 2024. Jeho obecným cílem bylo zrychlit a zjednodušit stavební řízení i jeho kompletní digitalizace.

Původním velkou navrhovanou změnou nového stavebního zákonu bylo zavést nový ústřední orgán Nejvyšší stavební úřad a jemu podřazené krajské stavební úřady – stavební úřady by už tak nespadaly pod obce. V roce 2023 zákonodárci schválili, že tyto úřady nevzniknou a stavební úřady nadále zůstanou při obcích. Jediným novým úřadem je dle nového zákona Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který spadá pod Ministerstvo dopravy a má řešit velké dopravní a energetickou infrastrukturu – tzn. vyhrazené stavby.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu stavební právo na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ph126081 GND: 4004923-1 LCCN: sh85026289 NLI: 987007283812805171

Portály: Architektura a stavebnictví | Právo