Stavební právo
Stavební právo je část práva řešící záležitosti týkající se oblasti stavebnictví, architektury a územního plánování. Obecně napříč světem bývá směsí smluvního práva, obchodního práva, pracovního práva a plánů územního rozvoje. Zahrnuje širokou škálu právních otázek, včetně smluv, nedbalosti, dluhopisů a záruk, zástavních práv, zadávání veřejných zakázek či stavebních nároků. Stavební právo ovlivňuje mnoho účastníků stavebnictví, včetně finančních institucí, geodetů, architektů, inženýrů, dělníků, řemeslníků a projektantů.

V Česku
editovatStavební právo v Česku upravuje vztahy osob v oblasti stavebnictví, architektury a územního plánování. Jednak vztahy, které vzájemně stojí osoby v rovném postavení, druhak i vztahy, ve kterých vystupuje orgán veřejné moci v nadřazeném postavení vůči ostatním účastníkům. Nebo když orgán veřejné moci v mezích daných příslušným právním předpisem rozhoduje o jejich právech a povinnostech či o určitém právním stavu. Na tomto základě stojí základní dělení stavebního práva na veřejné a soukromé. Stavební právo zahrnuje jak normy práva veřejného, tak i soukromého.[1]
Historie
editovatV období 1. republiky neexistovalo jednotné stavební právo, bylo 5 stavebních řádů pro Čechy, Moravu a Slezsko. V období 2. světové války proběhla novela stavebních řádů a byly položeny počátky územního plánování na úrovni tehdejšího poznání. V roce 1949 bylo sjednoceno stavební právo pro území celé republiky prostřednictvím zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí. Ve druhé polovině 50. let došlo k rozdělení územního plánování a stavebního řádu. Územní plánování bylo řešeno v zákoně č. 84/1958 Sb., o územním plánování a prováděcí vyhlášce k tomuto zákonu č. 153/1959 Ú. l., o územním plánování. Stavební řád byl řešen v zákonu č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu a v jeho prováděcí vyhlášce č. 144/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu. V roce 1976 byl vydán stavební zákon č. 50/1976 Sb., který platil až do konce roku 2006.[2]
V roce 2007 vstoupil v Česku do účinnosti nový stavební zákon, který odpovídal novodobým potřebám a také vstupu do Evropské unie. O deset let později, v roce 2017, začala příprava nového stavebního zákona, který má přinést zjednodušení řízení a jeho plnou digitalizaci. V platnost vstoupil v roce 2024.
Stavební právo soukromé
editovatSoukromé stavební právo upravuje vztahy mezi osobami, které vystupují ve vzájemně rovném právním vztahu. Příkladem může být například vztah mezi stavebníkem a stavebním podnikatelem při uzavírání smlouvy o dílo na provedení určité stavby. V soukromém stavebním právu platí zásada praeter legem.[3]
Nejdůležitější předpisy soukromého stavebního práva:[3]
- Občanský zákoník[4]
- Autorský zákon[5] a další zákony o právech duševního vlastnictví
Stavební právo veřejné
editovatVeřejné stavební právo je v českých podmínkách v rozhodující míře již tradičně představeno stavebním zákonem a navazujícími právními předpisy.[6] Veřejné stavební právo upravuje vztahy mezi orgánem veřejné moci a ostatními účastníky vztahu. Ve veřejném stavebním právu platí zásada, že veřejnou moc lze uplatňovat pouze v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.[3]
Nejdůležitější předpisy veřejného stavebního práva:[3]
- Stavební zákon[7]
- Vyvlastňovací zákon[8]
- Zákon o urychlení výstavby[9]
- Správní řád[10]
- Zákon o veřejných zakázkách[11] a Koncesní zákon
- zákony o stavebních profesích
- Zákon posouzení vlivů na životní prostředí[12] (EIA)
- Zákon o ochraně přírody a krajiny[13] (NATURA 2000)
- Zákon o technických požadavcích na výrobky[14]
Starý stavební zákon (2006–2024)
editovatDne 14. března 2006 byl přijat stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.[7] Tento zákon nabyl účinnosti k 1. lednu 2007, přičemž od té doby prošel několika novelizacemi. Tato úprava stavebního zákona z roku 2006 nahradila předchozí úpravu územního plánování z roku 1976[15], která již nevyhovovala novodobým potřebám.[6] Úprava stavebního zákona byla členěna na 7 částí:[7]
- Část první – úvodní ustanovení (§ 1–3)
- Část druhá – výkon veřejné správy (§ 4–17)
- Část třetí – územní plánování (§ 18–102)
- Část čtvrtá – stavební řád (§ 103–157)
- Část pátá – společná ustanovení (§ 158–184b)
- Část šestá – přechodná a závěrečná ustanovení (§ 185–197)
- Část sedmá – účinnost (§ 198)
Stavební zákon byl dále výslovně doprovázen zákonem č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění).[8] Dále také zákonem č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění,[16] kterým se výslovně změnilo a doplnilo 51 souvisejících zákonů. Na interpretaci a aplikace současného stavebního zákona měl zásadní vliv také zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.[6]
Nezanedbatelnou roli při tvorbě stavebního zákona z roku 2006 hrálo i členství České republiky v Evropské unii. Zejména bylo třeba zmínit Evropskou dohodu o přidružení,[17] jejíž realizace v oblasti územního plánování je založena na vzájemné spolupráci smluvních stran, a to zejména ve smyslu čl. 81 o životním prostředí, čl. 82 o dopravě, čl. 83 o telekomunikacích a čl. 87 o regionálním rozvoji.[6]
Stavební zákon (2024–současnost)
editovatNový stavební zákon 283/2021 Sb. byl v Česku připravován od roku 2017, zákonodárci ho schválili v červenci 2021. Až na drobné výjimky nabyl účinnosti v červenci 2023, účinnosti pro všechny stavby nabyl v červenci 2024.[18] Jeho obecným cílem bylo zrychlit a zjednodušit stavební řízení i jeho kompletní digitalizace.[19]
Původním velkou navrhovanou změnou nového stavebního zákonu bylo zavést nový ústřední orgán Nejvyšší stavební úřad[20][21] a jemu podřazené krajské stavební úřady – stavební úřady by už tak nespadaly pod obce. V roce 2023 zákonodárci schválili, že tyto úřady nevzniknou a stavební úřady nadále zůstanou při obcích. Jediným novým úřadem je dle nového zákona Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který spadá pod Ministerstvo dopravy a má řešit velké dopravní a energetickou infrastrukturu – tzn. vyhrazené stavby.[19]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PETR, Dovolil. Veřejné stavební právo: Stavební právo, správní právo a předpisy o vyvlastnění. Pardubice: [s.n.], 2012. 94 s.
- ↑ SUPERTANOVÁ, Alena. Stavební právo. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2011. 67 s. ISBN 978-80-214-4566-6.
- ↑ a b c d PETR, Dovolil. Veřejné stavební právo: Stavební právo, správní právo a předpisy o vyvlastnění. Pardubice: [s.n.], 2012. 94 s.
- ↑ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PRŮCHA, Petr; KLIKOVÁ, Alena. Veřejné stavební právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. 157 s. ISBN 9788021070622.
- ↑ a b c Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ Evropská dohoda zakládající přidružení mezi ČR a Evropskými společenstvími č. 7/1995 Sb. [online]. Zákony pro lidi [cit. 2018-04-06]. Dostupné online.
- ↑ KURZY.CZ. Nový stavební zákon 2024 - aktuální znění, účinnost nového stavebního zákona | Kurzy.cz. Kurzy.cz [online]. [cit. 2025-06-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Poslanci se po měsících dohadů shodli, Nejvyšší stavební úřad nebude. Seznam Zprávy [online]. 2023-03-24 [cit. 2025-06-06]. Dostupné online.
- ↑ 5 zásadních změn, které přinese nový stavební zákon - Frank Bold Advokáti. www.fbadvokati.cz [online]. [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Poslanci schválili nový stavební zákon. Prošel po veletoči komunistů. iDNES.cz [online]. 2021-07-13 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu stavební právo na Wikimedia Commons