Wikipedie

Architektura starověkého Řecka

(přesměrováno z Starověká řecká architektura)

Architekturu starověkého Řecka dělíme do tří základních období, jedná se o období archaické, klasické a helénistické. Architektura archaické doby přímo navazuje na prvky mykénské a mínojské architektury, které jí předcházely.

Řečtí architekti stavěli podle přísných matematických pravidel a pečlivě propočítávali jednotlivé proporce stavby, navíc si uvědomovali optické klamy, kterých dokázali mistrně využívat ve svůj prospěch.

Historický vývoj editovat

Mykénská doba

Nejstarší řeckou architekturu představují stavby mykénské civilizace. Patří k nim mohutné hradby z kyklopského zdiva v Mykénách (se Lví bránou), Tíryntu ad. Dále jsou to tholoi, kruhové hrobky s nepravou klenbou a paláce s obdélným sálem – megaronem.

Archaická doba (800 – 500 př. n. l.)

V archaické době se ze starší stavitelská tradice plně rozvinula řecká architektura. Charakterizuje ji princip podpory a břevna ve formě sloupu a kladí. Typickou architekturou je obdélný chrám vycházející z megaronu, který se vyvinul z jednoduché stavby s otevřenou předsíní se dvěma sloupy (in antis) v monumentální peripteros se sloupovým ochozem na stupňovité základně. Architektura se vyvíjela směrem k větší subtilnosti a jemnějším tvarům a profilovala se ve vyhraněné styly zvané řády. Asi v 7. století spíše v pevninském Řecku se objevuje dórský řád, v 6. století jemnější iónský řád především v oblasti Malé Asie a egejských ostrovů.

  • Kultura klasického období (500 – 336 př. n. l.)
  • Kultura helénistického období (336 – 146 př. n. l.)

Stavitelské slohy (řády) editovat

 
Dórská, iónská a korintská hlavice sloupu

Řecká architektura se dělí podle slohů zvaných „řády“, projevujících se nejvýrazněji v tvarování sloupů:

Dórský sloup editovat

Dórský sloup byl nejvíce používán na pevnině. Jedná se o prostý sloup se silnými, mocnými sloupy. Vrchní část sloupu, tzv. hlavice, bývala nezdobená. Byl zobrazován podle vzoru mužského těla

Iónský sloup editovat

Iónský sloup byl hojně rozšířený ve východních koloniích Malé Asie a na Egejských ostrovech. Jedná se o elegantnější a dekorativnější sloh než je dórský. Sloupy byly oproti Dórským sloupům štíhlejší a hlavice byla zdobena tzv. závitnicí neboli volutou. Měl symbolizovat ženské tělo.

Korintský sloup editovat

Korintský sloup vznikl v pozdějším období než dórský a iónský sloup. V Řecku byl používán velmi zřídka, své obliby dospěl až v Římě. Hlavice byla zdobnější a byla tvořena akantovými listy.

Tyto tři základní architektonické sloupy, byly nadále přejaty a rozvíjeny jinými kulturami až po současnou dobu. Řecké a odvozené architektonické sloupy označujeme souhrnným názvem klasická řádová architektura.

Konstrukce editovat

Metody konstrukce používané v řecké monumentální architektuře se po roce 600 př. n. l. měnily jen málo. Kamenné bloky se pokládaly na sebe bez jakéhokoliv pojiva a pokud jde o stabilitu, spoléhalo se na jejich váhu a pečlivě do sebe zapadající spáry. Tam, kde tomu bylo speciálně zapotřebí, se používaly kovové skoby a hmoždinky. Zvláštním rysem řeckého zdiva je, že se obyčejně pokládalo tak, aby kámen přečníval zamýšlenou lícovou plochu, a celá zeď byla opracována teprve tehdy, až byla stavba hotová. [1]

Chrám editovat

Související informace naleznete také v článku Antický chrám.

Nejtypičtějšími a nejdůležitějšími budovami řecké architektury byly chrámy, které byly střediskem náboženského cítění a místní pýchy. Vzor pro jejich základní typ vycházel z megaronu a královských síní mykénských paláců. Rané chrámy sestávaly z jedné místnosti, tzv. celly, se sochou boha nebo bohyně. Účelové ohniště z mykénských paláců je nahrazeno posvátným ohněm hořícím na oltáři před chrámem.

V archaickém období se stavěly první chrámy ze dřeva a vepřovic. Od 7. stol. př. n. l. se stavěly mnohem složitější chrámy, jejichž konstrukce byla kamenná. Největší a nejzdobnější se budovaly v klasické době. Ne všechny chrámy byly budovány ve městech. Některé se stavěly na odlehlých místech. Věřící se shromažďovali před vchodem do svatyně a otevřenými dveřmi uctívali sochu boha, kterému byl chrám zasvěcen. Věřícím nebylo povoleno do chrámu vstoupit.

Řecký dům editovat

Řecký dům se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze muži, ženám byl vstup do těchto prostor zapovězen. Ženám byla vyhrazena část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek jež přiléhal k mužské obdélníkové místnosti. Z vybavení domu uveďme stolky a nejrůznější sedátka. V pozdější době se v domech začínají objevovat koupelny.

Nejslavnější řecká stavba editovat

 
Parthenón v Athénách

Nejslavnější řeckou stavbou je bezesporu Parthenón. Jedná se o nejdůležitější chrám Akropole zasvěcený bohyni Athéně a v 15. století přestavěný na mešitu. Poté v něm Turci zřídili prachárnu, která během obležení Athén vybuchla a způsobila obrovské škody. Dnes můžeme na athénské Akropoli spatřit jeho trosky.

Nejproslulejší řecká místa editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ RAEBURN, Michael. Dějiny architektury. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. ISBN 80-207-0185-0. S. 39–57. 

Literatura editovat

  • Ginghamová, J., Chandlerová, F. a kol.: Encyklopedie starověkého světa s odkazy na internet. 1.vyd. Bratislava:Perfekt,a.s. 2004. Překlad Monika Vosková. ISBN 80-8046-269-0.
  • Freeman, Charles: Řekové – Život starých civilizací. 1. vyd. Praha: Ikar, 1996. 48s. přeložil Jiří Prosecký. ISBN 80-7202-021-8.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Architektura_starověkého_Řecka&oldid=22617043“