Otevřít hlavní menu

Starkoč

obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji
Tento článek je o obci na Čáslavsku. O části obce Studnice v okrese Náchod pojednává článek Starkoč (Studnice).

Starkoč (německy Starkotsch) je obec v okrese Kutná Hora asi 19 km východně od Kutné Hory. Žije zde 133[1] obyvatel. Obcí protéká Starkočský potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.

Starkoč
rozpadající se barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starkoči
rozpadající se barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Starkoči
Znak obce StarkočVlajka obce Starkoč
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0205 530875
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Čáslav
Historická země Čechy
Katastrální území Starkoč u Bílého Podolí
Katastrální výměra 4,09 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 133 (2019)[1]
Nadmořská výška 250 m n. m.
PSČ 286 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Starkoč 90, 286 01 Starkoč
Starosta Jan Jiskra
Oficiální web: www.starkoc.cz
Email: starkoc@centrum.cz
Starkoč
Starkoč
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CharakteristikaEditovat

Obec se nachází 5,5 km severně od Ronova nad Doubravou, 11 km západně od Heřmanova Městce a 9 km severovýchodně od Čáslavi. Zástavba je soustředěna kolem prostorné obdélné návsi na níž pravoúhle navazuje několik dalších ulic. Východně od návsi stojí na výrazném vršku barokní kostel obklopený hřbitovem. Ostatní zástavba je z 19. a 20. století.

HistorieEditovat

První písemná zmínka pochází z roku 1352[zdroj?].

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[5]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932Editovat

Ve vsi Starkoč (510 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] sušárna čekanky, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, pekař, palírna slivovice a borovičky, 2 obchody se smíšeným zbožím, šrotovník, 2 trafiky, truhlář, zámečník.

PamátkyEditovat

Na východní straně obce se nachází vrcholně barokní neorientovaný jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1738. V současné době[kdy?] začal být díky opravám obce Starkoč kostel občas využíván a částečnými opravami se předchází chátrání. Od roku 2003 se na kostele za pomocí sbírky místních občanů podařilo zhotovit novou střechu. Nová střecha a paradoxně i rozbitá okna způsobila, že celková statika kostela je ve velmi dobrém stavu. Od roku 2010, kdy bylo ve volbách zvoleno nové zastupitelstvo se pomalu, ale jistě začíná opravovat vnitřek kostela. Zbylé artefakty a mobiliář je umístěn v čáslavském muzeu. Oltářní obraz je již dlouhá léta umístěn v klášteře v Broumově. V roce 2016 byl založen Spolek za záchranu starkočského kostela, který se nyní snaží získat ve spolupráci s obcí co nejvíce finančních prostředků na opravu kostela.

Zajímavosti v okolíEditovat

Zhruba 700 m jihozápadně od obce se nachází přírodní památka Starkočský lom.

 
Pohled na obci z území přírodní památky Starkočský lom

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – do obce vedou silnice III. třídy. Okrajem území obce ve vzdálenosti 1 km od zastavěné části vede silnice I/17 Čáslav – Chrudim – Zámrsk.
  • Železnice – železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – v obcí zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky z Čáslavi do Heřmanova Městce, Hradce Králové, Chrudimi, Kolína, Kutné Hory, Pardubic, Prahy, Ronov nad Doubravou a Třemošnice (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

OsobnostiEditovat

  • Karel Kněžourek (1857–1920), český učitel a přírodovědec, v letech 1893–1909 působil jako řídící učitel na místní škole

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1594. (česky a německy)

Externí odkazyEditovat