Starkoč

obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji
Tento článek je o obci na Čáslavsku. O části obce Studnice v okrese Náchod pojednává článek Starkoč (Studnice).

Starkoč (německy Starkotsch) je obecokrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi devatenáct kilometrů východně od Kutné Hory. Žije zde 154[1] obyvatel. Obcí protéká Starkočský potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.

Starkoč
Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak obce StarkočVlajka obce Starkoč
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČáslav
Obec s rozšířenou působnostíČáslav
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel154 (2024)[1]
Rozloha4,09 km²[2]
Katastrální územíStarkoč u Bílého Podolí
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ286 01
Počet domů96 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduStarkoč 90
286 01 Starkoč
starkoc@centrum.cz
StarostaJan Jiskra
Oficiální web: www.starkoc.cz
Starkoč
Starkoč
Další údaje
Kód obce530875
Kód části obce4111
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

editovat

Obec se nachází 5,5 kilometru severně od Ronova nad Doubravou, jedenáct kilometrů západně od Heřmanova Městce a devět kilometrů severovýchodně od Čáslavi. Zástavba je soustředěna kolem prostorné obdélné návsi, na niž pravoúhle navazuje několik dalších ulic. Východně od návsi stojí na výrazném vršku barokní kostel obklopený hřbitovem. Ostatní zástavba je z 19. a 20. století.

Historie

editovat

První písemná zmínka pochází z roku 1355.[4]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 543 568 624 574 572 510 503 367 305 229 171 114 109 112 140
Počet domů 79 82 89 90 95 96 106 107 95 79 70 84 86 91 96

Obecní správa

editovat

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[7]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[9]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[10]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 1961 Středočeský kraj, okres Kutná Hora, městys Bílé Podolí[12]
  • k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Kutná Hora[12]
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. listopadu 2011.[13]

Společnost

editovat

Ve vsi Starkoč (510 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] sušárna čekanky, 2 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, obuvník, pekař, palírna slivovice a borovičky, 2 obchody se smíšeným zbožím, šrotovník, 2 trafiky, truhlář, zámečník.

Zajímavosti

editovat
 
Pohled na obci z území přírodní památky Starkočský lom

Na území obce, zhruba 700 metrů jihozápadně od vsi, se nachází přírodní památka Starkočský lom.

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – do obce vedou silnice III. třídy. Okrajem území obce ve vzdálenosti 1 km od zastavěné části vede silnice I/17 Čáslav – Chrudim – Zámrsk.
  • Železnice – železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – v obcí zastavovaly v pracovních dnech autobusové linky z Čáslavi do Heřmanova Městce, Hradce Králové, Chrudimi, Kolína, Kutné Hory, Pardubic, Prahy, Ronov nad Doubravou a Třemošnice (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

Pamětihodnosti

editovat

Na východní straně obce se nachází vrcholně barokní neorientovaný jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1738. V současné době[kdy?] začal být díky opravám obce Starkoč kostel občas využíván a částečnými opravami se předchází jeho chátrání. Od roku 2003 se na kostele za pomoci sbírky místních občanů podařilo zhotovit novou střechu. Nová střecha a paradoxně i rozbitá okna způsobily, že celková statika kostela je ve velmi dobrém stavu. Od roku 2010, kdy bylo ve volbách zvoleno nové zastupitelstvo, se pomalu ale jistě začíná opravovat vnitřek kostela. Zbylé artefakty a mobiliář jsou umístěny v čáslavském muzeu. Oltářní obraz je již dlouhá léta umístěn v klášteře v Broumově. V roce 2016 byl založen Spolek za záchranu starkočského kostela, který se nyní snaží získat ve spolupráci s obcí co nejvíce finančních prostředků na opravu kostela.

Osobnosti

editovat
  • Karel Kněžourek (1857–1920), český učitel a přírodovědec, v letech 1893–1909 působil jako řídící učitel na místní škole
  • Rudolf Krupička (1879–1951), básník a dramatik
  • Josef Sekera (1897–1972), spisovatel

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historie obce [online]. Obec Starkoč [cit. 2022-05-30]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 533. 
  13. Udělené symboly – Starkoč [online]. 2011-11-25 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1594. (česky a německy)

Externí odkazy

editovat