Starý židovský hřbitov v Plzni
Starý židovský hřbitov v Plzni je druhým nejstarším židovským hřbitovem v Plzni, situovaným na Lochotíně na východ od Lidické ulice, na severním konci ulice Bolevecká. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1898.[1] V témže roce byl otevřen nový židovský hřbitov ve východní části města.
| Starý židovský hřbitov v Plzni | |
|---|---|
 Starý židovský hřbitov v Plzni | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Plzeň-město |
| Obec | Plzeň |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′42,84″ s. š., 13°22′19,2″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úplně nejstarší zmínka o židovském hřbitově v Plzni ale pochází už z roku 1424. 25. ledna toho roku městská rada povolila prodej pozemku židovské obci, k samotnému prodeji ale došlo až o šest let později, a to 6. ledna 1432. Pozemek se nacházel na západním okraji Skvrňanského předměstí na místě, kde se dříve s největší pravděpodobností nacházel dům Matěje Kolona. Ten byl ale zničen při obléhání města husity. Není potvrzené, zda plzeňští židé dosud pohřbívali mrtvé na jiném místě, či zda na tomto místě probíhaly pohřební rituály tajně už dříve a oficiální koupí pozemku pouze rozšířili již existující hřbitov.
Během následujícího roku k účelu rozšíření hřbitova koupila židovská obec od města další pozemek v sousedním dvoře, kde dříve bydlel obecní pastýř. V roce 1437 pak židovská obec zakoupila ještě jeden pozemek na předměstí na Kozinci u "židovské zahrady" na Skvrňanském předměstí. Všechny pozemky sloužily k rozšíření hřbitova a bylo jen k prospěchu židů, že se jim podařilo získat pozemky, které spolu navzájem sousedily.
Starý židovský hřbitov, který se nachází v Bolevci, vznikl až v 19. století zásluhou Michaela Lederera. Městská rada vydala povolení o stavbě hřbitova 5. února 1856 a jeho umístění určila v Bolevci, kde se nacházelo nezastavěné území dál od města. Původní cesta ke hřbitovu vedla přes Saské předměstí (dnešní Roudná) a až později začala vznikat Lochotínská a Bolevecká ulice, které jsou dnes tomuto hřbitovu nejblíže.
Jak hřbitov postupně pustl, z původních několika stovek stél zbylo jen devět. V 80. letech 20. století byly strženy ohradní zdi i dům hrobníka a většina náhrobků byla nahrnuta do rokle – zbylo jen několik nejcennějších. V areálu byla umístěna pamětní deska, jež však už nese stopy vandalismu stejně jako dochované náhrobní kameny.[2] Na podzim roku 2011 byl areál oplocen a v jihozápadním rohu opatřen vstupní brankou. Rovněž zde byl instalován pomník rodiny Fürthových, kteří se proslavili po celém světě jako výrobci sirek značky Solo Sušice. Čtyřboký pomník z černého lesklého kamene se na hřbitov instaloval, a to u příležitosti 100. výročí úmrtí Jindřicha (Heinricha) Fürtha. Ten vlastnil v Plzni papírnu, která byla zrušena v roce 1936. Podnět potomků rodiny Fürthových v podstatě odstartoval péči o toto místo.[3]
Reference editovat
- ↑ jewish-route.eu [cit. 2012-03-08]. Dostupné online.
- ↑ zanikleobce.cz [cit. 2012-03-08]. Dostupné online.
- ↑ MRÁZOVÁ, Klára. Plzeň očima Evy Štixové: Židovské stopy v Plzni. Plzeňský deník. 2016-04-29. Dostupné online [cit. 2023-11-03].
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Starý židovský hřbitov v Plzni na Wikimedia Commons
