Stanovice (okres Karlovy Vary)

Stanovice (německy Donawitz) jsou obec v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský. Leží na návrší na levém břehu Lomnického potoka, na kterém byla v letech 1973–1978 vybudována nádrž Stanovice zásobující pitnou vodou Karlovy Vary a okolí. Obec má čtyři části: dva kilometry vzdálené Nové Stanovice, tři kilometry vzdálený Dražov a pět kilometrů vzdálené Hlinky. Celkem v nich žije 624 obyvatel. V obci se nacházejí tři architektonické památky: statky s budovami franckého typu se zděným přízemím, hrázděným patrem a zdobenými štíty.

Stanovice
Selský statek, v pozadí Krušné hory
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Karlovy Vary
Obec s rozšířenou působností	Karlovy Vary (správní obvod)
Okres	Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′55″ s. š., 12°52′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	624 (2023)
Rozloha	31,61 km²
Nadmořská výška	558 m n. m.
PSČ	360 01
Počet domů	189 (2021)
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Stanovice 44 360 01 Stanovice ou@obecstanovice.cz
Starostka	Alice Kondelčíková
Oficiální web: www.obecstanovice.cz
Stanovice
Další údaje
Kód obce	555550
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Raná historie

První doložená písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Původ obce je zřejmě slovanský, vzhledem k nejstaršímu známému názvu "Stanovišť" (ve významu stanoviště či hlídka). Další dochované tvary názvu jsou Tanovic, Donavic a Donawitz. Ještě před nejstarší zmínkou o obci se dochoval záznam o stanovickém kostele z 19. června 1358. V roce 1407 se vesnice stala majetkem Oldřicha Zajíce z Reisenenburka. V době po husitských válkách přešel kraj pod správu německého rodu Šliků. Z let 1771–1772 je dochována zpráva o kruté zimě a velkém hladomoru. V průběhu doby se pod správu obce Stanovice přidávaly a zase se oddělovaly okolní menší obce: dnešní Dražov (roku 1976), Nové Stanovice a Hlinky (roku 1976).

Poválečná historie

V roce 1930 čítala samotná část obce Stanovice 924 obyvatel. V době konce druhé světové války čítala obec Stanovice kolem 1300 občanů, vesměs německé národnosti. Dále 165 uprchlíků z Německa a z Horního Slezska a 81 ze Slovenska. Směrem na Nové Stanovice byly po válce objeveny tři hroby se šesti oběťmi pochodu smrti. Po konci války došlo k odsunu sudetských Němců, a tím i ke značnému poklesu počtu obyvatel, který pomalu opět zvyšovali nově příchozí osídlenci, zejména české a slovenské, ale i několika dalších národností. Po odsunu zůstalo pouze 20 německých rodin odborníků pracujících jako horníci či v březovské porcelánce a antifašistů. V roce 1955 bylo v obci Stanovice celkem 394 obyvatel, z toho 171 občanů české, 26 slovenské, 62 německé, osm maďarské a pět rusínské národnosti. Dětí bylo 174.

Na konci druhé světové války měla obec 139 čísel popisných. Po odsunu zůstaly některé usedlosti neobydleny. Během následujících let bylo 31 budov zbouráno a rozebráno pro jejich špatný stav, dalších 26 bylo využito jako hospodářské budovy. Materiál z většiny bouraných budov byl použit na stavbu nové stáje JZD. Obyvatelé obce byli v té době rozdělení do dvou táborů, část jich podporovala společné hospodaření v některém z typů družstva (JZD) a druhá část chtěla hospodařit sama na svém. Koncem roku 1949 vznikl v obci přípravný výbor JZD a 2. září 1950 bylo po ujednání slavnostně s hudbou provedeno rozorání mezí. V roce 1949 se Stanovice staly střediskem újezdu, do kterého náležely obce Dražov, Teplička, Kolová, Háje (přejmenovaný Funkenstein), Pila a Stanovice.

Již na konci roku 1945 se v obci utvořil český sbor dobrovolných hasičů, který převzal vybavení po Němcích. Původní německý hasičský spolek byl založen již v roce 1877. V obci byl založen fotbalový klub a v roce 1948 byl sloučen s tělocvičnou jednotou Sokol. V roce 1955 působily v obci s větší či menší aktivitou oficiálně tyto spolky: Hasičská jednota, nově vzniklý Svazarm a Pionýři, Československý svaz mládeže, místní odbočka SČSP, vesnická organizace KSČ, Osvětová beseda a tělovýchovná jednota Sokol.

Nedaleko obce Stanovice došlo v roce 1951 k přestřelce. V noci ze 14. na 15. října 1951 došlo k zřejmě k největšímu hromadnému útěku z komunistických lágrů. Jedenácti vězňům se podařilo uprchnout z šachty č. 14 jáchymovských uranových dolů nedaleko Horního Slavkova. Útěk se skupině nezdařil, druhý den byla většina uprchlých vězňů chycena či zastřelena u Stanovic. Z obklíčení se podařilo uniknout jen Františku Čermákovi, který byl později zastřelen při přechodu státních hranic u Malacek, a Miroslavu Hasilovi, který se dostal až do Dolních Bojanovic, kde byl později prozrazen Státní bezpečnosti. Není jasné, zda se zastřelil sám, nebo ho zastřelil příslušník StB. Z jedenácti útěkářů přežili jen Karel Kukal a Zdeněk Štich, ostatní byli buď zastřeleni na útěku či odsouzeni k trestu smrti.

Ve Stanovicích působil od sedmdesátých let 20. století do roku 2019 farář Josef Mixa, nositel titulu monsignore, který sem byl přeložen v rámci komunistické perzekuce. Od roku 1836 se dochovala kronika farnosti a od roku 1914 i válečná a následně další kroniky obce až do současnosti. Tyto kroniky jsou k dispozici v naskenované podobě na internetu.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 854 obyvatel (z toho 391 mužů), z nichž bylo 849 Němců a pět cizinců. Až na jednoho evangelíka byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 924 obyvatel: dva Čechoslováky, 918 Němců a čtyři cizince. Kromě čtyř evangelíků a sedmi lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu

1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
1185	1295	1207	1207	1091	1030	1076	359	382	309	543	457	489	564

Části obce

• Stanovice
• Dražov
• Hlinky
• Nové Stanovice

Pamětihodnosti

• Dům čp. 1, tzv. selský dvůr Stanovice, dříve zvaný Hainův dvůr, býval i v minulosti nejvýstavnějším ve farnosti. Jedná se o několik budov franckého typu se zděným přízemím a hrázděným patrem s typickým zdobením štítu. Po roce 1883 se sem vrátil a na penzi usadil Dr. Antonín Hain, který je jednou z nejvýznamnějších postav obce. V současné době je po navrácení majitelům v restituci celý dvůr nově kompletně zrestaurován a tvoří dominantu obce.
• Dům čp. 72, původních majitelů rodu Kuglerů, je další typickou stavbou franckého typu s hrázděným patrem.
• Kostel Zjevení Páně – původní gotický kostel v centru obce je zmiňován již ve 14. století. Nově byl kostel na místě původního založen roku 1678 v raně barokním stylu. Na jeho stavbě se podílel i zednický mistr M. Hergert z Ostrova. Po požáru byl kostel v roce 1904 obnoven do dnešní podoby. Součástí zařízení jsou varhany z roku 1904 od Wilhelma Schussera. Ve čtvercové věži na západním průčelí je umístěn funkční manuálně natahovaný hodinový stroj s vyzváněním.

Vodní dílo Stanovice

Podrobnější informace naleznete v článku Vodní nádrž Stanovice.

V letech 1972 až 1978 byla zbudována na Lomnickém potoce vodní nádrž Stanovice, určená pro zásobování Karlových Varů a okolí pitnou vodou. Sypaná hráz má výšku přes 60 metrů a je v ní umístěna malá vodní elektrárna. Po koruně hráze vede místní silniční komunikace spojující obce Stanovice a Kolová. Nedaleko hráze se tyčí železobetonová odběrná věž spojená s břehem ocelovým příhradovým mostem. V údolí potoka byl na místě dnes zatopeném přehradou stanovický mlýn čítající několik budov a kapli. Celková plocha nádrže je 127 ha. Nádrž je v ochranném pásmu se zákazem přístupu.

Fotogalerie

• 
  Selský statek Stanovice, hlavní vjezd
• 
  Stanovice, kostel Zjevení Páně a fara
• 
  Vodní dílo Stanovice – hráz a odběrná věž
• 
  Stanovice, hrázděný dům čp. 72 (2012)
• 
  Stanovice, fotbalové hřiště s kabinami a krytou tribunou(2012)
• 
  Hrázděný dům Stanovice 69

Stanovice z jihu

Odkazy

Literatura

• František Šedivý: Tragédie u Stanovic. Zpravodaj Konfederace politických vězňů, 5/2001, roč. 8., prosinec 2001
• Stanislav Wieser, Slavkovský les, průvodce po České republice, Olympia, 2006, 1.vydání, ISBN 80-7033-920-9
• Jaroslav Kocourek, Český atlas, Západní Čechy, freytag&berndt, 2003, 1.vydání, ISBN 80-7316-130-3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Stanovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Katastrální mapa katastru Stanovice na webu ČÚZK
• Stanovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Kaple u stanovického mlýna
• Kostel sv. Tří králů
• Naskenované kroniky školy, fary a obce

Autoritní data	NKC: ge351064 GND: 7588641-8

Portály: Česko | Geografie