Stanové pohoří (rusky Становой хребет) je pohoří v jižní části ruského dálného východu. Je tvořeno několika hřebeny a má délku 700 km. Na západě přechází ve Stanovou vysočinu, od které ho odděluje řeka Oljokma; na východě se táhne téměř k Ochotskému moři. Vytváří rozvodí mezi Severním ledovým a Tichým oceánem.

Stanové pohoří
Становой хребет
Jižní předhůří Stanového pohoří
Jižní předhůří Stanového pohoří

Nejvyšší bod2 412 m n. m. (bezejmenná kóta)
Délka725 km

Nadřazená jednotkaJihosibiřské hory

SvětadílAsie
StátRuskoRusko Rusko
Lokalizace pohoří na mapě severovýchodní Asie
Lokalizace pohoří na mapě severovýchodní Asie
Map
Horninybřidlice, rula, žula
PovodíLena, Amur
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Jako nejvyšší bod je často nesprávně uváděn Skalistyj Golec, přičemž vrcholů s tímto názvem je více a nejznámější z nich leží ve Stanové vysočině. Důvodem je skutečnost, že Stanové pohoří nebylo dlouho jednoznačně definováno a někdy se k němu počítalo i Jablonové pohoří (rusky Яблоновый хребет). I důvěryhodné zdroje se v informaci o nejvyšším bodu liší, podle mapy[1] to je bezejmenná kóta 2 412 m v hřebeni Tokinskij stanovik v místě 55°56′23″ s. š., 130°29′48″ v. d.

Pohoří je charakteristické svými skalnatými plochými hřbety oddělenými podélnými údolími. Vrcholové partie jsou převážně ve výšce do 2 000 m. Jsou zde četné ledovce, ze kterých je napájena Lena.

Geologie editovat

Pohoří je tvořeno především břidlicemi, rulami a žulovými intruzemi. Jsou zde naleziště zlata, lehkých kovů, železné rudy a slídy.

Flora editovat

Na úbočích se rozprostírá tajga. Hranice lesa je v nadmořské výšce 1 200 m a nad ní rostou zakrslé borovice nebo tu je alpinská tundra.

Zajímavosti editovat

Hřeben pohoří vymezoval mezi lety 1689 a 1859 hranici mezi Ruskem a Čínou.

Hřeben vytváří výrazný klimatický předěl mezi jihem a severem.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Маршруты (Maršruty) [online]. Маршруты.Ру, 2012 [cit. 2012-10-17]. Zobrazení topografické, meř. 10 km. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy editovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanové pohoří na Wikimedia Commons
  • Топографические карты [online]. Moskva: Генеральный штаб, 1973, rev. 2004-08-24 [cit. 2014-02-27]. Výsek N-52-Б. Николаевский (исток р. Зея). Dostupné online. (rusky)