Stanisław Wyspiański

Stanisław Wyspiański
Rodné jméno	Stanisław Wyspiański
Narození	15. ledna 1869 ; Krakov, Rakouská Halič
Úmrtí	28. listopadu 1907 (ve věku 38 let) ; Krakov, Rakouská Halič
Místo pohřbení	Krypta zasloužilých na Skalce
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Krakově; Jagellonská univerzita; I. všeobecné lyceum Bartłomieje Nowodworského v Krakově
Povolání	malíř, básník, architekt, spisovatel, dramatik, překladatel a scénograf
Rodiče	Franciszek Wyspiański
Hnutí	Mladé Polsko
Významná díla	Pohled na Kościuszkům kopec v Krakově; Portrét ženy umělce se synem Staníkem; Polonia; Rachela; Spící Staník; … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanisław Mateusz Ignacy Wyspiański (15. ledna 1869 Krakov – 28. listopadu 1907 Krakov) byl polský malíř, grafik, dramatik, básník, jevištní výtvarník a architekt, organizátor a pedagog. Byl též příslušník hnutí Mladé Polsko. Jako malíř byl hlavně portrétista i krajinář, představitel polského symbolismu a expresionismu.

Biografie editovat

Byl synem sochaře Franciszka Wyspiańského a Marie roz. Rogowské. Matka zemřela, když bylo Stanisławovi 7 let. Chlapec pak vyrůstal u bezdětných manželů Stankiewiczových. Ti patřili k předním měšťanům a byli silně kulturně založení. K jejich pravidelným hostům patřil i Jan Matejko, slavný polský malíř historických témat a pozdější učitel samotného Wyspiańského.

Wyspiański studoval na gymnáziu sv. Anny v Krakově a v době studií uzavřel přátelství s později významnými umělci, např. malířem Mehofferem (1869–1946), básníky a dramatiky Jerzym Žulawským (1874–1915), Lucjanem Rydelem (1870–1918) a pozdějším historikem práva a rektorem Jagellonské univerzity Stanisławem Estreicherem (1869–1939). V roce 1890 podnikl cestu Evropou, aby studoval umění. Procestoval Itálii, Švýcarsko, Francii, Německo, Česko (Praha). Pak se vrátil do Paříže a v letech 1891–1894 zde žil. Studoval privátně na Colarossiho akademii a žil v nuzných poměrech. Výrazně ho ovlivnila tvorba Pierra Puvise de Chavannes (1824–1898) a návazně nato celé hnutí secese, ale také setkání a přátelství s umělci okruhu Paula Gauguina. Prostřednictvím spisovatele Stanisława Przybyszewského (1868–1927) se seznámil s norským malířem Edvardem Munchem a jeho technikou.

V roce 1906 se stal profesorem na Akademii výtvarných umění v Krakově a členem městské rady. V roce 1907 zemřel na syfilis, na který v té době neexistoval lék. Je pochován v kryptě kostela sv. Archanděla Michaela a sv. Stanislava na Skałce v Krakově.

Dílo editovat

Stanisław Wyspiański je znám svým širokým malířským i kreslířským záběrem, navrhoval i ornamenty, jevištní dekorace, okenní malbu. Zde nelze opominout okna ve františkánském kostele v Krakově.

Kromě toho napsal i řadu dramat, v kterých zpracoval náměty z mytologie a pověstí, ale také z polské historie. Nejznámější je jeho dílo Wesele (1901, Veselka). Základním námětem hry je skutečná událost – svatba jeho přítele Lucjana Rydela s dcerou sedláka z jedné vsi u Krakova. Její premiéra byla společenským skandálem, ale současně i klíčem k jeho slávě dramatika. V roce 1973 hru pod názvem Veselka (Wesele) zfilmoval polský režisér Andrzej Wajda.

Díla Wyspiańského jsou dnes k vidění v četných polských muzeích. V jeho rodném Krakově je i Wyspiańského muzeum. V letech 2017–2019 uspořádalo Národní muzeum v Krakově umělci velkou výstavu všech dostupných děl.

Dramata editovat

Wyspiańského sarkofág v Krakově.

Legenda (1897)
Meleager (1899, Meleagros)
Protesilas i Laodamia (1899, Protesilaos a Laodamia; česky 1920, přel. Bedřich Beneš)
Warszawianka (1898, Varšavanka, česky 1914, 1918, přel. Jaroslav Borecký; 1983, 1988, přel. Erich Sojka)
Lelewel (1899)
Klątwa (1899, Kletba)
Sędziowie (1900)
Wesele (1901, Veselka, česky 1919, přel. Adolf Černý; 1983, 1988, přel. Erich Sojka)
Weimar 1829 (1904, Výmar 1829)
Wyzwolenie (1903, Osvobození)
Legion (1900)
Bolesław Śmiały (1903, Boleslav Smělý)
Achilleis. Sceny dramatyczne (1903, Achilles)
Noc Listopadowa (1904, Listopadová noc)
Skałka (1907)
Zygmunt August (1907, úplné vyd. 1930)
Akropolis (1904)
Powrót Odysa (1907, Odysseův návrat)

Básně editovat

Česky básně Až budu opouštět ten svět a Miluji Krakov v antologii Poezie přelomu století (1984)

Galerie editovat

Portrét Elizy Pareńskiej (1904)
Portrét umělce s ženou (1904)
Mateřství (1905)
Pomník umělce v Krakově

Externí odkazy editovat

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Stanisław Wyspiański
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanisław Wyspiański na Wikimedia Commons