Otevřít hlavní menu

Stanislav Krátký (11. listopadu 1922, Brno-Zábrdovice13. listopadu 2010, Rajhrad) byl kněz brněnské diecéze, teolog a vysokoškolský pedagog. Byl perzekvován komunistickým režimem, patřil mezi významné představitele skryté církve. Biskupem Felixem M. Davídkem byl v roce 1968 vysvěcen na biskupa (jeho biskupským heslem je Ad plenitudinem – K plnosti). V letech 1999–2010 byl proboštem mikulovské kapituly.

Jeho Excelence
Stanislav Krátký
P. Stanislav Krátký při oslavě deseti let kněžství v roce 1956
P. Stanislav Krátký při oslavě deseti let kněžství v roce 1956
Církev římskokatolická
Heslo Ad plenitudinem
K plnosti
Svěcení
Kněžské svěcení 1946
Biskupské svěcení 27. srpna 1968
světitel Felix Maria Davídek
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady probošt mikulovské kapituly (1999-2010)
Osobní údaje
Datum narození 11. listopadu 1922
Místo narození Československo Brno
Datum úmrtí 13. listopadu 2010 (ve věku 88 let)
Místo úmrtí Česko Rajhrad
Místo pohřbení Mikulov
Národnost česká
Ovlivněn Dominik Pecka
Ovlivnil Jiří Grygar, Květoslav Šipr
Známý díky Skrytá církev
Řády a ocenění Cena Jihomoravského kraje
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Narodil se v Zábrdovicích v chudé rodině, jejíž sociální poměry se odrazily i na formování jeho osobnosti. Jeho dětství bylo silně ovlivněno tím, že jeho tatínek hned po první světové válce onemocněl španělskou chřipkou. Vystudoval gymnázium na Legionářské ulici (dnešní tř. kapitána Jaroše), mezi jeho spolužáky patřili literární vědec Dušan Jeřábek a dirigent Otakar Trhlík. Díky svým vynikajícím studijním výsledkům obdržel stipendium Radovana Nováka, udělované významným českým literárním vědcem Arne Novákem, se kterým se stýkal až do jeho smrti v roce 1939. Na jeho duchovní formaci měla vliv řada vynikajících osobností z řad duchovních a řeholníků (např. Dominik Pecka). Na bohosloveckém semináři v Brně studoval pouze jeden rok, poté byl totálně nasazen. Studia bohosloví však stihl dokončit v řádném termínu.

Po vysvěcení v roce 1946 byl nejprve kaplanem v Žarošicích, pak v Brně-Řečkovicích a v Brně-Husovicích (kde mezi jeho žáky patřil mj. astronom Jiří Grygar či profesor Květoslav Šipr). Pro svou aktivitu byl v roce 1956 přeložen do Žerotic u Znojma. V roce 1958 byl odsouzen a po dvou letech věznění převážně ve Valdicích byl na amnestii v roce 1960 propuštěn. Poté pracoval jako jeřábník v Pozemních stavbách Brno. V této době se zvláště intenzívně věnoval společně s Felixem Davídkem formaci zájemců o kněžství.

V roce 1968 byl ustanoven farářem v Kunštátě a jeden rok též působil na obnovené Teologické fakultě v Olomouci. V srpnu roku 1968 byl konsekrován na biskupa pro úkoly skryté církve. Ostatně byl to právě Stanislav Krátký, kdo tento pojem zavedl a teologicky propracoval. V roce 1978 byl přeložen do pohraniční farnosti Hrádek u Znojma, kde působil až do roku 1999, kdy se stal proboštem mikulovské kapituly. Patřil mezi spoluzakladatele Radia Proglas, ve spolupráci s FATYMem se jako misijní kazatel podílel od r. 1997 na obnově konání lidových misií v České republice a byl hnací silou mnoha dalších akcí a projektů.

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje mu v roce 2007 udělilo Cenu Jihomoravského kraje za jeho přínos výchově mládeže a za jeho osobní statečnost v období komunismu.[1] V témže roce mu brněnský biskup Vojtěch Cikrle při příležitosti 230. výročí založení brněnské diecéze udělil za obětavou kněžskou službu medaili sv. Petra a Pavla.

Zemřel 13. listopadu 2010 v Rajhradě a obřad za zemřelého se konal 20. listopadu 2010 v kostele sv. Jana v Mikulově. Pohřben byl do hrobky kanovníků mikulovské kapituly.[2][3]

V roce 2016 byl po něm pojmenován park v městské části Brno-sever.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Cena Jihomoravského kraje byla předána
  2. Pavel Hradilek: Zemřel dobrý bratr biskup Stanislav Krátký, Getsemany 222, prosinec 2010
  3. Zemřel mikulovský probošt Stanislav Krátký [online]. biskupstvi.cz [cit. 2013-12-29]. Dostupné online. 
  4. vaš. Stanislav Krátký má svůj park. Katolický týdeník. Září 2016, čís. 39, s. Diecézní zpravodajství č. 1. 

LiteraturaEditovat

  • Fiala, Petr: O skryté církvi. Rozhovor s Otcem biskupem prof. Stanislavem Krátkým. Proglas 4/92, 11-17.
  • Fiala, Petr, Hanuš, Jiří: Teologie konvergence, integrace a svobody. Teologický sborník 4/1997, 57-74.
  • Fiala, Petr, Hanuš, Jiří: Koinótés: Felix M. Davídek a skrytá církev. Brno, CDK, 1994. Přepracované a rozšířené vydání Skrytá církev: Felix M. Davídek a společenství Koinótés. CDK, Brno 1999; ISBN 80-85959-39-9
  • Filip, Aleš, Mihola, Jiří (eds.): Synésis 1. Sborník k osmdesátým narozeninám Stanislava Krátkého, Studio Arx, Brno 2003.
  • Filip, Aleš, Baroš, Jiří (eds.): Jezdili s ním andělé. In memoriam Stanislav Krátký. Synésis sv. 3., CDK/Mikulovské centrum pro evropskou kulturu, Brno 2012.
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
  • Krátký, Stanislav: Druhý vatikánský koncil a jeho poselství. Praha, Vyšehrad, 1970.
  • Krátký, Stanislav: K plnosti – Rozhovory Jana Mazance s dobrým bratrem a biskupem skryté církve, Cesta, Brno 2004; ISBN 80-7295-064-9

Externí odkazyEditovat

Probošt mikulovské kolegiátní kapituly
Předchůdce:
Vladimír Nováček
19992010
Stanislav Krátký
Nástupce:
Pavel Pacner