Otevřít hlavní menu
Na tento článek je přesměrováno heslo Stalingrad. Další významy jsou uvedeny na stránce Stalingrad (rozcestník).

Volgograd (rusky zvuk Волгогра́д), od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 a ve dnech významných výročí[p 1] nazýván Stalingrad (rusky zvuk Сталингра́д), v letech 15891925 Caricyn (rusky zvuk Цари́цын), je město v Ruské federaci na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce téměř 80 km. Město je centrem Volgogradské oblasti.Žije zde přibližně 1,016 milionu[2] obyvatel.

Volgograd
Волгоград
Nahoře:most přes řeku Volhu, uprostřed vlevo:stanice městské rychlodráhy,uprostřed:Volgogradské nádraží, uprostřed vpravo:propyleje na centrálním náměstí, dole:socha Matka vlast volá
Nahoře:most přes řeku Volhu, uprostřed vlevo:stanice městské rychlodráhy,uprostřed:Volgogradské nádraží, uprostřed vpravo:propyleje na centrálním náměstí, dole:socha Matka vlast volá
Volgograd – znak
znak
Volgograd – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0–102 m n. m.
Časové pásmo UTC+4[1]
Stát RuskoRusko Rusko
federální okruh Jižní
oblast Flag of Volgograd Oblast.svg Volgogradská
Administrativní dělení 8 rajónů
Volgograd na mapě
Volgogradská oblast na mapě Ruska
Volgograd
Volgograd
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 859 km²
Počet obyvatel 1 015 586 (2017)[2]
Hustota zalidnění 1 179,9 obyv./km²
Etnické složení Rusové, okrajově též Ukrajinci, Kazaši, Tataři a další
Náboženské složení pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta Andrej Kosolapov
Vznik 1589
Oficiální web www.volgadmin.ru
Telefonní předvolba +7 (8442)
PSČ 400001—400138
Označení vozidel 34
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Carské Rusko a občanská válkaEditovat

 
Bělogvardějský generál Wrangel v Caricynu 15. října 1919
 
Trosky Stalingradu po německém útoku

Volgograd byl založen roku 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. Tato pevnost získala název z tatarského Sary-Su („žlutá voda/řeka“) nebo Sary-Sin („žlutý ostrov“). Její účel bylo hlídat často nestálou hranici carského Ruska před nájezdy nomádů z jižních stepí. V roce 1670 dobyli město vzbouření kozáci pod vedením Stěnky Razina. O století později, za dalšího kozáckého povstání, tentokrát vedeného Jemeljanem Pugačovem, se povstalcům už Caricyn dobýt nepodařilo; byl ubráněn carským vojskem pod vedením plukovníků Cypletěva a Bošňaka.

V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během občanské války v Rusku po Říjnové bolševické revoluci to bylo místo těžkých bojů. Stalin, Kliment Vorošilov a Semjon Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je s pomocí československých legionářů[3] získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a v roce 1925 bylo město přejmenováno na Stalingrad.

2. světová válkaEditovat

Za dob Stalinovy vlády se stal Volgograd důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem a listopadem 1942 město dobývala německá vojska a téměř celé je obsadila. Při německém bombardování Stalingradu v prvních dnech útoku zahynulo přes 40 000 civilistů.[4] Pak však byla německá 6. armáda obklíčena, a do 2. února 1943 zničena anebo zajata. Bitva o Stalingrad, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, je považována za bod obratu v bojích na východní frontě. Za dobu bitvy padlo nebo bylo zraněno téměř 2 miliony lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války, roku 1945 dostal Volgograd titul Město-hrdina a ocenil jej také britský král Jiří VI.

Po 2. světové válceEditovat

Jako památník na 2. světovou válku byla v letech 1959-1967 na dominantní výšině postavená socha Matka vlast volá, s jejími 85 metry to byla největší socha té doby, nyní je to nejvyšší socha ženy na světě.

Roku 1961 Nikita Chruščov přejmenoval tehdejší Stalingrad na Volgograd, v rámci procesu destalinizace, který tehdy v zemi probíhal. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad byl název titulu hrdého města. V současnosti by údajně mnoho lidí opět uvítalo změnu k původnímu jménu a město se proto rozhodlo k dočasnému návratu titulu „Město hrdinů Stalingrad“.[5] Titul se tak bude moci užívat na základě rozhodnutí z r. 2013 po šest dní v roce během významných výročí, např. na den začátku porážky nacistických vojsk u Stalingradu. V roce 2010 ruští monarchisté a představitelé pravoslavných organizací požadovali, aby se město vrátilo ke svému předrevolučnímu názvu Caricyn, úřady však jejich návrh zamítly.[6]

V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici.

Ekonomika a dopravaEditovat

 
Systém Metrotram

Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál, do dneška je Volha velmi důležitý dopravní kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.

Volgograd je dnes také významným železničním uzlem, z hlavního volgogradského nádraží jezdí vlaky do Moskvy, Saratova, Astrachaně, Rostova na Donu a Krasnodaru.

Místní veřejná doprava je zajištěna autobusy, trolejbusy, tramvajemi, včetně tramvají československé výroby Tatra T3, a systémem metrotram. Přes Volgograd také prochází evropská silnice E40 vedoucí z francouzského Calais do Ridderu v Kazachstánu.

Mezinárodní letiště Volgograd se nachází 15 km severozápadně od města.

SportEditovat

Stadion Volgograd Arena hostil některé zápasy Mistrovství světa ve fotbale 2018.

GalerieEditovat

Partnerská městaEditovat

OsobnostiEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Město se pravidelně ve dnech významných výročí vrací k názvu Stalingrad.

ReferenceEditovat

  1. Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2018-10-11 [cit. 2018-11-25]. (rusky) 
  2. a b Dostupné online.
  3. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.60 - 137, 140 - 148
  4. Stalingrad: Ani krok zpět!. Česká televize [online]. Dostupné online. 
  5. HÁJEK, Adam. Volgograd se na výročí porážky nacistů opět přejmenuje na Stalingrad [online]. iDNES.cz, 2013-01-31 [cit. 2013-02-01]. Dostupné online. 
  6. Stalingrad name to be revived for anniversaries. BBC News [online]. 2013-02-01 [cit. 2013-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat