Stakčín

obec na Slovensku v okrese Snina

Stakčín (maďarsky Takcsány, do roku 1902 Sztakcsin, rusínsky Стащін)[2] je obec na Slovensku v okrese Snina. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel. Rozloha katastrálního území je 16 775 hektarů.

Stakčín
Pravoslavný chrám svaté Trojice
Pravoslavný chrám svaté Trojice
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška260 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajPrešovský
OkresSnina
Tradiční regionHorní Zemplín
Stakčín
Stakčín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha167,8 km²
Počet obyvatel2 393 (2021)[1]
Hustota zalidnění14,3 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaIng. Dušan Kolcun (2022)
Vznik1567 (první písemná zmínka)
Oficiální webstakcin.eu
E-mailoustakcin@stonline.sk
Telefonní předvolba057
PSČ067 61
Označení vozidel (do r. 2022)SV
NUTS520829
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PřírodaEditovat

Obec se nachází v údolí řeky Cirochy, mezi Sninou a Starinou, u soutoku potoků Ternovce a Oľchovce. Je obklopená na jihu jižním úpatím masivu Nastaz, který je součástí Bukovských a Vihorlatských vrchů. Na většině území obce se rozkládá Národní park Poloniny. Jsou zde národní přírodní rezervace Pľaša a Pod Ruským, přírodní rezervace Grúnik, Ruské.

HistorieEditovat

Osídlení této oblasti již v době bronzové, tedy v období na přelomu 2. a 1. tisíciletí před naším letopočtem, naznačuje nález zachovalé bronzové sekyrky s tulejí a s ouškem, zdobené plastickými žebry. Našla se jihovýchodně od Stakčína, poblíž cesty vedoucí do Ubly při výkopových pracích pro elektrické vedení v roce 1964.

V roce 1317 daroval Karel Robert šlechtici Filipu Drugethovi četné rozsáhlé územní majetky. Mezi darovanými byla i vesnice Stakčín. Přičemž v darovací listině je o ní první zpráva z roku 1492.

Ve 2. polovině 14. století se do Stakčína přistěhovalo četné rusínské obyvatelstvo se šoltýsem a postupně nabylo ve vesnici naprostou převahu. Syn tamního šoltýsa byl od roku 1492 členem zbojnické a zločinecké skupiny. Právě z roku 1492 je zachována první písemná zmínka o obci Stakčín. V bardějovském archivu se nachází dopis, ve kterém odesílatelé vypovídali bardějovským měšťanům nepřátelství za popravu svých druhů. Pisatelem byla zbojnická družina (měla 50 členů) v čele s Fedorem Hlavatým, rodákem z Ruské Volové. První údaje jsou zachovány z 30.3.1492, kdy zbojnická družina přepadla panské majetky u Svidníka. V seznamu se nachází i Hricův syn Miha ze Stakčína.

V roce 1600 zde bylo obydleno 61 domů, 1 - 2 domy šoltýsů, dům faráře a chrám. V roce 1612 se ve Stakčíně nacházel vodní mlýn a pila. V letech 1641 - 1645 se rozšířila epidemie cholery, která téměř o polovinu snížila počet obyvatel. Následkem toho se zhoršily sociální poměry, rozšířilo zbojnictví. Roku 1657 rolníci odepřeli poslušnost pánovi a vzniklo rolnické povstání „Ruthénské“ (Rusínské).

Během 1. světové války (od podzimu roku 1914 do jara 1915) pronikla ruská armáda přes Ruské sedlo na území severovýchodného Slovenska; ve Stakčíně a v jeho okolí došlo k težkým bojům.[3][4][5][6]

Do roku 1918 byl Stakčín součástí Uherska. Od r oku 1919 do roku 1938 byl součástí Československa. Od 14. března 1938 byl Stakčín součástí první slovenské republiky. Od 27. března 1938 do roku 1944 byl Stakčín součástí Maďarska. Během této doby bylo ze Stakčína do koncentračních táborů deportováno 120 Židů. Od října 1944 probíhaly ve Stakčíně a v jeho okolí těžké boje mezi německou armádou a Rudou armádou, při kterých z 277 domů bylo 114 celkem zničeno a 147 silně poškozeno. Obec byla osvobozena dne 24. listopadu 1944 a stala se opět součástí Československa. Při osvobozovacích bojích padlo 218 sovětských vojáků.[3]

V roce 1957 byl zbourán řeckokatolický chrám z roku 1772. V březnu 1959 byla dokončena výstavba nové moderní školy. V roce 1994 byl posvěcen nově postavený řeckokatolický chrám Ochrany přesvaté Bohorodičky.

Na území obce byla v 80. letech 20. století vybudována vodní nádrž Starina, při jejíž stavbě bylo zlikvidováno 7 rusínských vesnic (Dara, Ostrožnica, Ruské, Smolník, Starina, Veľká Poľana, Zvala).

Stavby a památkyEditovat

  • pravoslavný chrám svaté Trojice, postavený ve 20. století v byzantském stylu; slouží jako chrám pro pravoslavné věřící v obci
  • řeckokatolická cerkev Ochrany (Pokrovu) presvätej Bohorodičky, postavený ve 20. století na původních základech chrámu z roku 1772, který byl zbourán v padesátých letech po likvidaci řeckokatolické církve komunistickým režimem; slouží jako chrám pro řeckokatolické věřící v obci
  • římskokatolický kostel svatého Pia X., postavený v roce 1995
  • pomník padlým v 1. světové válce[3]

Vojenské hřbitovyEditovat

  • Vojenský hřbitov z 1. světové války, na kterém je pochováno 959 vojáků, projektantem hřbitova byl József Lamping.[3][4]
  • Blízko tohoto hřbitova jsou uloženy ostatky 117 vojáků, které byly přeneseny ze zrušeného vojenského hřbitova ve Starině.[3][4]

DopravaEditovat

Obec je dostupná ako autobusovou, tak i vlakovou dopravou. V obci je celkem 8 autobusových zastávek a jedna železniční stanice, která je nejvýchodnějším vlakovým nádražím na Slovensku. Železnice v obci existuje již od roku 1909, kdy byla dokončena trať mezi Humenným, Sninou a Stakčínem.

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stakčín na slovenské Wikipedii.

  1. a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku.
  2. Slovenské slovníky Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-06-28]. Dostupné online. 
  3. a b c d e História – Obec Stakčín [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. a b c Stakčínsky cintorín je dôkazom historických momentov v Poloninách. rusyn.sk [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Východný front a boje v Karpatoch 1915. Valka.cz [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. 
  6. Karpatské „Termopyly. Valka.cz [online]. [cit. 2022-10-29]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat