Stabilizátor (chemie)

látka zabraňující rozkladu

chemickém průmyslu se jako stabilizátor označuje látka, která zabraňuje rozkladu.[1] Látky chránící před teplem a světlem se přidávají do plastů, aby bylo možné tyto plasty bezpečně zpracovávat a zabránilo se jejich opotřebení. Existují monofunkční, bifunkční i polyfunkční stabilizátory. Nejvýznamnější skupinu tvoří stabilizátory založené na vápníku (vápníkovo-zinkové a organovápenaté), olovu a cínu a také kapalné stabilizátory (HALS, benzofenon, benzotriazol). Používání stabilizátorů obsahujících kadmium se omezuje kvůli jejich dopadu na zdraví a životní prostředí.[2]

Stabilizátory polymerů editovat

  • antioxidanty - zabraňují oxidaci, dělí se na tři hlavní druhy
    • Zachytávače kyslíku (nejčastěji fosfity, například tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfit), se nejčastěji používají při počátečním zpracování.
    • Zachytávače radikálů omezují nebo zabraňují fotooxidaci polymerů. Nejčastěji se takto používají alkylfenoly jako je butylhydroxytoluen, nově se též používají stabilizátory tvořené stericky ovlivněnými aminy.
    • Antiozonanty zabraňují rozpadu polymerů způsobenému ozonem.
  • Sekvestranty vytváří cheláty s ionty kovů a omezují tak jejich katalytické účinky.
  • Ultrafialové stabilizátory chrání polymery před účinky ultrafialového záření.

Stabilizátory barev editovat

Ke stabilizaci barev se používají emulgátory a detergenty, které stabilizují emulze.

Stabilizátory potravin editovat

K potravinářským stabilizátorům patří emulgátory, zahušťovadla, želírovací látky, stabilizátory pěny, zvlhčovadla a protispékavé látky.

Odkazy editovat

Související články editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stabilizer (chemistry) na anglické Wikipedii.

  1. Rainer Wolf; Bansi Lal Kaul. Ullmann's Encyclopedia Of Industrial Chemistry. [s.l.]: [s.n.], 2000. DOI 10.1002/14356007.a20_459. Kapitola Plastics, Additives. 
  2. Ceresana, Market Study Stabilizers, March 2014, http://www.ceresana.com/en/market-studies/additives/stabilizers/ Archivováno 16. 5. 2016 na Wayback Machine.