Středooceánský hřbet

vyvýšenina oceánského dna

Středooceánský hřbet je místo v oceánské kůře, kde dochází k výlevu magmatu a roztahování litosférické desky v podobě divergentního rozhraní. Divergentní rozhraní je lemováno transformními zlomy, které rozdělují zlom do dílčích segmentů. Celková délka všech středooceánských hřbetů dosahuje na Zemi přibližně 65 000 km.

Středooceánský hřbet s rychlým rozpínáním a černým kuřákem

Středooceánský zlom vytváří na mořském dně typické členění, zvedá se nad okolní abyssální (hlubokomořské) plošiny do výšky okolo tří kilometrů. Hřbet může vystupovat i nad hladinu oceánu jako například na Islandu. Zlom je široký stovky kilometrů. Transformní zlomy jsou místem vzniku podmořských zemětřesení, během kterých může dojít k sesuvům a vzniku vln tsunami. V oblastech okolo středooceánských příkopů je oceánská kůra nejmladší; neustále se obnovuje, neustále vzniká nová.

Středooceánské hřbety lze rozlišovat na:

  • rychlé – rychlost rozpínání dosahuje až 10 cm za rok, tvar je typicky vyboulený, příkladem je rychlý Východotichomořský práh;
  • pomalé – rychlost rozpínání je pár centimetrů za rok. Mají vyvinuté centrální údolí (ve tvaru písmene V) s více otevřenými rameny. Příkladem je Středoatlantský hřbet, který se pohybuje o dva centimetry za rok.

SeznamEditovat

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat