Státní znaky Československa

Veliký státní znak v Katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Za dobu své existence prošlo Československo složitým vývojem. Ať už období prvorepublikové demokracie, nacistické okupace, komunistického režimu, nebo návratu k demokracii každá z těchto etap změnila podobu československých státních znaků.

Obsah

1 První Republika československá 1918–1938
- 1.1 1918–1920
- 1.2 1920–1938
2 Česko-Slovenská republika 1938–1939
3 Protektorát Čechy a Morava, Říšská župa Sudety a Slovenský štát
4 Třetí a čtvrtá Československá republika 1945–1960
5 Československá socialistická republika 1960–1990
6 Česká a Slovenská Federativní Republika 1990–1992
7 Nástupnické státy a území
8 Odkazy

První Republika československá 1918–1938Editovat

1918–1920Editovat

Prozatímní státní znak 1919–1920^[1]
V období 1918–1920 byl také jako provizorní státní znak neoficiálně užíván tzv. Sdružený znak odboje.

1920–1938Editovat

Česko-Slovenská republika 1938–1939Editovat

Střední znak republiky Československé

Protektorát Čechy a Morava, Říšská župa Sudety a Slovenský štátEditovat

Třetí a čtvrtá Československá republika 1945–1960Editovat

Malý znak republiky Československé

Československá socialistická republika 1960–1990Editovat

Státní znak Československé socialistické republiky
Detail nového znaku Slovenské socialistické republiky na prsou lva

Česká a Slovenská Federativní Republika 1990–1992Editovat

Státní znak České a Slovenské Federativní Republiky

V souvislosti se změnami po sametové revoluci a vypuštěním slova "socialistická" z názvu státu předestřel 23. 1. 1990 Václav Havel i jím nově navrhovanou podobu znaku federace, který však posléze nebyl přijat.

Pokud jde o znak sám, nejširší konsensus u obou našich národů i mezi odborníky nalézá znak čtvrcený, který má v heraldice svou dávnou tradici a vyjadřuje rovnoprávný a spřátelený svazek dvou různých rodů či národů. Užíval se u nás už od dob jagellonských králů, kteří takto kombinovali český znak se znakem uherským. Velkým by tento znak byl ovšem nikoli jen proto, že by byl čtvrcený do čtyř polí, v nichž by byly dvojmo a střídavě oba národní znaky, ale i proto, že by se dělil na takzvaný zadní a přední štít, což znamená, že uprostřed velkého a čtvrceného znaku by byl ještě znak další, podstatně menší, ale v čestném centru umístěný, totiž historický znak Moravy. Toto jeho umístění by symbolicky vyjadřovalo fakt, že prvním státním útvarem, který v historii našich národů známe, byla říše Velkomoravská, v níž se na úsvitu našich dějin naše dva národy, respektive etnika, z nichž se později zformovaly, spolu spojily v jednom státním celku. Moravská orlice v centru znaku naší federace by tedy představovala motiv naše dva národy spojující, tedy přesně ten motiv, který je historickým prapředkem naší moderní federace.