Otevřít hlavní menu
Wikipedie

Státní zemědělský intervenční fond

česká státní fond
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF nebo také Fond) je státní instituce v působnosti Ministerstva zemědělství, která zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů a zajišťuje následnou kontrolu oprávněnosti užívání dotací. SZIF je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského fondu pro rozvoj venkova. Fond ročně spravuje finance v celkové hodnotě 35–40 miliard Kč a aktuálně má přibližně 1300 zaměstnanců.[1] Činnost a hospodaření Fondu kontroluje dozorčí rada SZIF. V čele Fondu stojí generální ředitel. Současným generálním ředitelem je Ing. Martin Šebestyán, MBA.

Státní zemědělský intervenční fond
Vznik 1. ledna 1993
Právní forma fond (ze zákona)
Sídlo Ve Smečkách 801/33, Praha, 110 00, Česko
IČO 48133981 (OR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova SZIF
Poměr vyplacených podpor v roce 2018
Zemědělská krajina
Platba na plochu

Obsah

Činnost fonduEditovat

Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000 Sb., ve znění zákona č. 128/2003 Sb. a ve znění zákona č. 85/2004 Sb. a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády. SZIF je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci Společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a v rámci Společné rybářské politiky z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Program rozvoje venkova (PRV), který čerpá finanční prostředky z EAFRD, nahradil Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ). V rámci Společné zemědělské politiky se v EU uplatňují tři zásady - společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách, zvýhodnění produkce ze zemí Unie na úkor vnější konkurence a finanční solidarita - financování ze společného fondu, do něhož všichni přispívají. Pilířem poskytovaných finančních podpor jsou přímé platby vyplácené zjednodušeným systémem, tj. na hektar obhospodařované plochy – Jednotná žádost (JŽ). Velké možnosti pro zemědělství představuje Program rozvoje venkova (PRV), který byl spuštěn v České republice roku 2007. Nezanedbatelnou finanční pomocí jsou pak rovněž tržní opatření Společné organizace trhu, které řeší výkyvy poptávky a nabídky na trhu a zabezpečují zemědělským podnikatelům větší jistotu a lepší stabilitu v podnikání.

V současné době SZIF administruje režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky – jedná se o tyto typy podpor:

·        Přímé platby (PP)

·        Program rozvoje venkova (PRV – projektová a neprojektová opatření)

 
Projektová opatření

·        Společná organizace trhu (SOT)

·        OP Rybářství (OPR)

 
Národní dotace

·        Národní dotace

·        Značky kvalitních potravin KLASA, Regionální potravina a Bio (SZIF zajišťuje marketingovou podporu a administruje je).        

StrukturaEditovat

Fond je tvořen centrálním pracovištěm v Praze, sedmi regionálními odbory (RO), které odpovídají úrovni NUTS II a 65 Odděleními příjmu žádostí a LPIS (OPŽL), dříve Agentury pro zemědělství a venkov (AZV).

Regionální pracoviště (RO):

  • v Praze (RO Střední Čechy),
  • v Ústí nad Labem (RO Severozápad),
  • v Českých Budějovicích (RO Jihozápad),
  • v Hradci Králové (RO Severovýchod),
  • v Brně (RO Jihovýchod),
  • v Olomouci (RO Střední Morava),
  • v Opavě (RO Moravskoslezsko)

Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL):

Blansko, Brno, Břeclav, Havlíčkův Brod, Hodonín, Jihlava, Měřín, Pelhřimov, Třebíč, Vyškov, Znojmo, Žďár nad Sázavou, České Budějovice, Český Krumlov, Domažlice, Jindřichův Hradec, Klatovy, Písek, Plzeň, Prachatice, Rokycany, Strakonice, Tábor, Tachov, Česká Lípa, Chrudim, Hradec Králové, Jičín, Liberec, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov, Ústí nad Orlicí, Jeseník, Kroměříž, Olomouc, Přerov, Prostějov, Šumperk, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Bruntál, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Opava, Králův Dvůr, Benešov, Kladno; Kutná Hora, Kolín, Mladá Boleslav, Mělník, Nymburk, Příbram, Praha, Rakovník, SZIF – centrála, Děčín, Cheb, Karlovy Vary, Louny, Litoměřice, Ústí nad Labem

Historie FonduEditovat

·        1993 – při rozdělení ČSFR vznikl Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR).

·        2000 – vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který upravoval a rozšiřoval působnost SFTR a měnil název na Státní zemědělský intervenční fond. Vznikla agentura SAPARD pro administraci předvstupního programu.

·        2003 – došlo k novému organizačnímu uspořádání SZIF – vzniklo 7 nových regionálních pracovišť (Odbory SZIF – NUTS II) a k rozhodnutí o sloučení SZIF, agentury SAPARD a Agrární platební agentury APA.

·        2004 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky (SZP) financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.

·        2007 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření SZP financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

·        2008 – oficiálně byla zahájena činnost Celostátní sítě pro venkov (CSV). Od roku 2014 SZIF plní funkci koordinátora CSV, na regionální a krajské úrovni je organizace zajišťována regionálními a krajskými pracovišti SZIF.

·        2013 – do organizační struktury SZIF byly v rámci restrukturalizace zemědělského rezortu začleněny Agentury pro zemědělství a venkov (AZV), nynější Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL).

·        2015 – SZIF začíná provádět aktualizaci půdního registru LPIS.

LegislativaEditovat

·        Činnost SZIF se řídí těmito právními předpisy:

·        Zákon o SZIF

 
SZIF na veletrzích a výstavách

Úplné znění zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu)

·        Zákon o zemědělství

Úplné znění zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (znění dle 299/2017 Sb.)

·        Akreditace SZIF

Rozhodnutí o udělení akreditace SZIF jako PLATEBNÍ AGENTUŘE

·        Rozhodnutí rozšíření akreditace ze dne 10. 10. 2007

·        Statut SZIF 592KB|ze dne 14. 02. 2012

·        Zpřístupnění informací týkajících se zpracování osobních údajů podle zákona č.101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

·        Certifikace řízení bezpečnosti informací v SZIF

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Státní_zemědělský_intervenční_fond&oldid=17365547“