Wikipedie

Státní zemědělský intervenční fond

český státní fond

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF nebo také Fond) je česká státní instituce v působnosti Ministerstva zemědělství, která zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů a zajišťuje následnou kontrolu oprávněnosti užívání dotací. SZIF je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského fondu pro rozvoj venkova. Fond ročně spravuje finance v celkové hodnotě 35–40 miliard Kč a aktuálně má přibližně 1300[1] zaměstnanců. V čele stojí generální ředitel, v současnosti jím je Martin Šebestyán.[2]

Státní zemědělský intervenční fond
Logo SZIF
Logo SZIF
Budova SZIF
Budova SZIF
Vznik1. ledna 1993
Právní formafond (ze zákona)
SídloVe Smečkách 801/33, Praha, 110 00, Česko
Oficiální webwww.szif.cz
Datová schránkajn2aiqd
IČO48133981 (VR)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Činnost fonduEditovat

 
Poměr vyplacených podpor v roce 2019
     Přímé platby (22,455 mld Kč)
     Rozvoj venkova (16,249 mld Kč)
     Společná organizace trhů (0,991 mld Kč)

Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000 Sb., v platném znění a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády. SZIF je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci Společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a v rámci Společné rybářské politiky z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). V rámci Společné zemědělské politiky se v EU uplatňují tři zásady – společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách, zvýhodnění produkce ze zemí Unie na úkor vnější konkurence a finanční solidarita – financování ze společného fondu, do něhož všichni přispívají.

V současné době SZIF administruje režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky – jedná se o tyto typy podpor:

SZIF v roce 2019 vyplatil v rámci Společné zemědělské politiky 39,7 mld. Kč, z toho více než polovinu tvořily přímé platby a asi třetinu platby na Program rozvoje venkova. SZIF také administroval národní dotační programy v hodnotě téměř 4,7 mld. Kč.[3] Kontroverzní jsou platby koncernu Agrofert českého předsedy vlády Andreje Babiše, které od roku 2012 činily celkem cca 6,5 miliardy.[4] V roce 2019 SZIF pozastavil proplácení dotací Agrofertu a také firmám spojeným s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem s tím, že úředníci analyzují zprávu o auditu Evropské komise týkající se údajného střetu zájmů.[5]

StrukturaEditovat

Fond je tvořen centrálním pracovištěm v Praze, sedmi regionálními odbory (RO), které odpovídají úrovni NUTS II a 65 Odděleními příjmu žádostí a LPIS (OPŽL), dříve Agentury pro zemědělství a venkov (AZV).

Regionální pracoviště (RO)
  • v Praze (RO Střední Čechy),
  • v Ústí nad Labem (RO Severozápad),
  • v Českých Budějovicích (RO Jihozápad),
  • v Hradci Králové (RO Severovýchod),
  • v Brně (RO Jihovýchod),
  • v Olomouci (RO Střední Morava),
  • v Opavě (RO Moravskoslezsko)

HistorieEditovat

  • 1993 – při rozdělení ČSFR vznikl Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR).
  • 2000 – vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který upravoval a rozšiřoval působnost SFTR a měnil název na Státní zemědělský intervenční fond. Vznikla agentura SAPARD pro administraci předvstupního programu.
  • 2003 – došlo k novému organizačnímu uspořádání SZIF – vzniklo 7 nových regionálních pracovišť (Odbory SZIF – NUTS II) a k rozhodnutí o sloučení SZIF, agentury SAPARD a Agrární platební agentury APA.
  • 2004 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky (SZP) financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
  • 2007 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření SZP financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
  • 2008 – oficiálně byla zahájena činnost Celostátní sítě pro venkov (CSV). Od roku 2014 SZIF plní funkci koordinátora CSV, na regionální a krajské úrovni je organizace zajišťována regionálními a krajskými pracovišti SZIF.
  • 2013 – do organizační struktury SZIF byly v rámci restrukturalizace zemědělského rezortu začleněny Agentury pro zemědělství a venkov (AZV), nynější Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL).
  • 2015 – SZIF začíná provádět aktualizaci půdního registru LPIS.
  • 2020 – SZIF začíná administrovat zemědělské národní dotace.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ Kariéra - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ Organizační struktura - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Výroční zpráva za rok 2018 [online]. Státní zemědělský intervenční fond, 2019 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zemědělský fond vyplatil Agrofertu od roku 2012 přes 6,5 miliard korun. Byznys noviny [online]. 2019-06-03 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. (česky) 
  5. ↑ Státní zemědělský fond zastavil výplaty dotací pro Agrofert a firmy Tomanovy rodiny. E15.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Státní_zemědělský_intervenční_fond&oldid=20673554“