Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond
	Logo SZIF
	Budova SZIF
Vznik	1. ledna 1993
Typ	státní
Právní forma	fond (ze zákona)
Sídlo	Ve Smečkách 801/33, Praha, 110 00, Česko
Generální ředitel	Petr Dlouhý
Oficiální web	szif.gov.cz
Datová schránka	jn2aiqd
IČO	48133981 (VR)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF nebo také Fond) je česká státní instituce v působnosti Ministerstva zemědělství, která zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů a zajišťuje následnou kontrolu oprávněnosti užívání dotací. SZIF je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského fondu pro rozvoj venkova. Fond ročně spravuje finance v celkové hodnotě 35–40 miliard Kč a aktuálně má přibližně 1300^[1] zaměstnanců. V čele stojí generální ředitel Ing. Petr Dlouhý, MBA. Mezi lety 2013 a 2022 byl generálním ředitelem Martin Šebestyán.^[2]

Činnost fondu

Poměr vyplacených podpor v roce 2019

Přímé platby (22,455 mld Kč)

Rozvoj venkova (16,249 mld Kč)

Společná organizace trhů (0,991 mld Kč)

Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000 Sb., v platném znění a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády. SZIF je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci Společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a v rámci Společné rybářské politiky z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). V rámci Společné zemědělské politiky se v EU uplatňují tři zásady – společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách, zvýhodnění produkce ze zemí Unie na úkor vnější konkurence a finanční solidarita – financování ze společného fondu, do něhož všichni přispívají.

V současné době SZIF administruje režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky – jedná se o tyto typy podpor:

Přímé platby (PP) – vyplácené na hektar obhospodařované plochy
Program rozvoje venkova (PRV) – projektová a neprojektová opatření

Společná organizace trhu (SOT) – řeší výkyvy poptávky a nabídky na trhu a zabezpečuje zemědělským podnikatelům větší jistotu a stabilitu v podnikání.
Operační program Rybářství 2021–2027 (OPR)
Zemědělské národní dotace
Značky kvalitních potravin KLASA, Regionální potravina a Bio (SZIF zajišťuje marketingovou podporu a administrativu).

SZIF v roce 2023 vyplatil v rámci Společné zemědělské politiky 30,9 mld. Kč, z toho 15,6 mld. Kč tvořily přímé platby a platby na Program rozvoje venkova činily 14,3 mld. Kč. SZIF také administroval národní dotační programy v hodnotě téměř 3,9 mld. Kč.[1]

Kontroverzní jsou platby koncernu Agrofert českého předsedy vlády Andreje Babiše, které od roku 2012 činily celkem cca 6,5 miliardy.^[3] V roce 2019 SZIF pozastavil proplácení dotací Agrofertu a také firmám spojeným s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem s tím, že úředníci analyzují zprávu o auditu Evropské komise týkající se údajného střetu zájmů.^[4]

Struktura

Fond je tvořen centrálním pracovištěm v Praze, sedmi regionálními odbory (RO), které odpovídají úrovni NUTS II a 65 Odděleními příjmu žádostí a LPIS (OPŽL), dříve Agentury pro zemědělství a venkov (AZV).

Regionální pracoviště (RO)

v Praze (RO Střední Čechy),
v Ústí nad Labem (RO Severozápad),
v Českých Budějovicích (RO Jihozápad),
v Hradci Králové (RO Severovýchod),
v Brně (RO Jihovýchod),
v Olomouci (RO Střední Morava),
v Opavě (RO Moravskoslezsko)

Historie

1993 – při rozdělení ČSFR vznikl Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR).
2000 – vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který upravoval a rozšiřoval působnost SFTR a měnil název na Státní zemědělský intervenční fond. Vznikla agentura SAPARD pro administraci předvstupního programu.
2003 – došlo k novému organizačnímu uspořádání SZIF – vzniklo 7 nových regionálních pracovišť (Odbory SZIF – NUTS II) a k rozhodnutí o sloučení SZIF, agentury SAPARD a Agrární platební agentury APA.
2004 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky (SZP) financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
2007 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření SZP financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
2008 – oficiálně byla zahájena činnost Celostátní sítě pro venkov (CSV). Od roku 2014 SZIF plní funkci koordinátora CSV, na regionální a krajské úrovni je organizace zajišťována regionálními a krajskými pracovišti SZIF.
2013 – do organizační struktury SZIF byly v rámci restrukturalizace zemědělského rezortu začleněny Agentury pro zemědělství a venkov (AZV), nynější Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL).
2015 – SZIF začíná provádět aktualizaci půdního registru LPIS.
2020 – SZIF začíná administrovat zemědělské národní dotace.

Portál farmáře

Hlavním účelem Portálu farmáře je zpřístupnění aplikací registrů Ministerstva zemědělství a podřízených organizačních složek státu (ÚKZÚZ, SVS, ÚHUL), a to jak pro přihlášené, tak pro nepřihlášené uživatele.

Portál farmáře SZIF kromě veškerých informacích ohledně podávání dotací poskytuje pro přihlášené uživatele taktéž možnosti elektronického podání žádostí a prohlížení stavu administrace a výplat již podaných žádostí.

Portál farmáře SZIF je úzce integrován s portálem eAGRI. V praxi to znamená, že již přihlášení uživatelé na portál eAGRI, vstoupí do privátní zóny portálu farmáře SZIF, aniž by se museli dodatečně přihlašovat. Platí to i pro opačný směr, kdy se uživatel nejprve přihlásí na Portál farmáře SZIF a z něj bude chtít pokračovat v práci na portálu eAGRI.

Přístup do Portálu Farmáře lze zřídit osobně na podatelnách Regionálních odborů a Centrály SZIF nebo na Oddělení příjmu žádostí a LPIS. Žádost o přístup lze podat také prostřednictvím datové schránky nebo e-Podatelny. Nelze ji zaslat poštou.

Odkazy

Reference

↑ Kariéra - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
↑ Organizační struktura - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
↑ Zemědělský fond vyplatil Agrofertu od roku 2012 přes 6,5 miliard korun. Byznys noviny [online]. 2019-06-03 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
↑ Státní zemědělský fond zastavil výplaty dotací pro Agrofert a firmy Tomanovy rodiny. E15.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní zemědělský intervenční fond na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Oficiální webové stránky národní značky kvality KLASA
Oficiální webové stránky národní značky kvality Regionální potravina Archivováno 6. 5. 2019 na Wayback Machine.
Státní zemědělský intervenční fond na Facebooku
Státní zemědělský intervenční fond na Instagramu
Státní zemědělský intervenční fond na X

[1] Kariéra - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

[2] Organizační struktura - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

[3] Zemědělský fond vyplatil Agrofertu od roku 2012 přes 6,5 miliard korun. Byznys noviny [online]. 2019-06-03 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

[4] Státní zemědělský fond zastavil výplaty dotací pro Agrofert a firmy Tomanovy rodiny. E15.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]