Státní zemědělský intervenční fond
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF nebo také Fond) je česká státní instituce v působnosti Ministerstva zemědělství, která zprostředkovává finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů a zajišťuje následnou kontrolu oprávněnosti užívání dotací. SZIF je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského fondu pro rozvoj venkova. Fond ročně spravuje finance v celkové hodnotě 35–40 miliard Kč a aktuálně má přibližně 1300[1] zaměstnanců. V čele stojí generální ředitel, v současnosti jím je Martin Šebestyán.[2]
| Státní zemědělský intervenční fond | |
 Logo SZIF | |
 Budova SZIF | |
| Vznik | 1. ledna 1993 |
|---|---|
| Právní forma | fond (ze zákona) |
| Sídlo | Ve Smečkách 801/33, Praha, 110 00, Česko |
| Oficiální web |
www |
| IČO | 48133981 (VR) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Činnost fonduEditovat
Státní zemědělský intervenční fond je právnickou osobou se sídlem v Praze a jeho činnost se řídí zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu č. 256/2000 Sb., v platném znění a prováděcími právními předpisy ve formě nařízení vlády. SZIF je zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. Dotace z EU jsou v rámci Společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a v rámci Společné rybářské politiky z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). V rámci Společné zemědělské politiky se v EU uplatňují tři zásady – společný trh pro zemědělské produkty při společných cenách, zvýhodnění produkce ze zemí Unie na úkor vnější konkurence a finanční solidarita – financování ze společného fondu, do něhož všichni přispívají.
V současné době SZIF administruje režimy podpor 1. a 2. pilíře Společné zemědělské politiky – jedná se o tyto typy podpor:
- Přímé platby (PP) – vyplácené na hektar obhospodařované plochy
- Program rozvoje venkova (PRV) – projektová a neprojektová opatření
- Společná organizace trhu (SOT) – řeší výkyvy poptávky a nabídky na trhu a zabezpečuje zemědělským podnikatelům větší jistotu a stabilitu v podnikání.
- OP Rybářství (OPR)
- Národní dotace
- Značky kvalitních potravin KLASA, Regionální potravina a Bio (SZIF zajišťuje marketingovou podporu a administruje je).
SZIF v roce 2019 vyplatil v rámci Společné zemědělské politiky 39,7 mld. Kč, z toho více než polovinu tvořily přímé platby a asi třetinu platby na Program rozvoje venkova. SZIF také administroval národní dotační programy v hodnotě téměř 4,7 mld. Kč.[3] Kontroverzní jsou platby koncernu Agrofert českého předsedy vlády Andreje Babiše, které od roku 2012 činily celkem cca 6,5 miliardy.[4] V roce 2019 SZIF pozastavil proplácení dotací Agrofertu a také firmám spojeným s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem s tím, že úředníci analyzují zprávu o auditu Evropské komise týkající se údajného střetu zájmů.[5]
StrukturaEditovat
Fond je tvořen centrálním pracovištěm v Praze, sedmi regionálními odbory (RO), které odpovídají úrovni NUTS II a 65 Odděleními příjmu žádostí a LPIS (OPŽL), dříve Agentury pro zemědělství a venkov (AZV).
- Regionální pracoviště (RO)
- v Praze (RO Střední Čechy),
- v Ústí nad Labem (RO Severozápad),
- v Českých Budějovicích (RO Jihozápad),
- v Hradci Králové (RO Severovýchod),
- v Brně (RO Jihovýchod),
- v Olomouci (RO Střední Morava),
- v Opavě (RO Moravskoslezsko)
HistorieEditovat
- 1993 – při rozdělení ČSFR vznikl Státní fond tržní regulace v zemědělství (SFTR).
- 2000 – vstoupil v platnost zákon č. 256/2000 Sb., který upravoval a rozšiřoval působnost SFTR a měnil název na Státní zemědělský intervenční fond. Vznikla agentura SAPARD pro administraci předvstupního programu.
- 2003 – došlo k novému organizačnímu uspořádání SZIF – vzniklo 7 nových regionálních pracovišť (Odbory SZIF – NUTS II) a k rozhodnutí o sloučení SZIF, agentury SAPARD a Agrární platební agentury APA.
- 2004 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky (SZP) financovaných ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
- 2007 – SZIF byla udělena akreditace jako platební agentuře pro provádění opatření SZP financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
- 2008 – oficiálně byla zahájena činnost Celostátní sítě pro venkov (CSV). Od roku 2014 SZIF plní funkci koordinátora CSV, na regionální a krajské úrovni je organizace zajišťována regionálními a krajskými pracovišti SZIF.
- 2013 – do organizační struktury SZIF byly v rámci restrukturalizace zemědělského rezortu začleněny Agentury pro zemědělství a venkov (AZV), nynější Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL).
- 2015 – SZIF začíná provádět aktualizaci půdního registru LPIS.
- 2020 – SZIF začíná administrovat zemědělské národní dotace.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Kariéra - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Organizační struktura - Státní zemědělský intervenční fond. www.szif.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Výroční zpráva za rok 2018 [online]. Státní zemědělský intervenční fond, 2019 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Zemědělský fond vyplatil Agrofertu od roku 2012 přes 6,5 miliard korun. Byznys noviny [online]. 2019-06-03 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Státní zemědělský fond zastavil výplaty dotací pro Agrofert a firmy Tomanovy rodiny. E15.cz [online]. [cit. 2019-07-22]. Dostupné online.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní zemědělský intervenční fond ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Oficiální webové stránky národní značky kvality KLASA
- Oficiální webové stránky národní značky kvality Regionální potravina
- Státní zemědělský intervenční fond na Facebooku
- Státní zemědělský intervenční fond na Instagramu
- Státní zemědělský intervenční fond na Twitteru
