Otevřít hlavní menu
Angorský králík

Srst angorského králíka dává absolutně nejjemnější vlnu (12–17 µm) o délce 12–75 mm, hladkou a velmi lehkou. Vlákno je na povrchu mastné, proto odpuzuje vlhkost, lehce se elektrostaticky nabíjí a udržuje v sobě teplo. Králík pochází pravděpodobně z turecké provincie Angora (v blízkosti Ankary). [1]

Angorská příze na ruční pletení

Vlákna se z králíků dvakrát za rok vyčesávají a jednou se stříhají. Z každého zvířete se tak získá 700–1000 gramů vlny. Délka vlákna je rozhodující pro kvalitativní zařazení. Nejdražší jsou vlákna delší než 60 mm, protože se mohou pevně smotat ve svazku příze a výrobky z nich nechlupatí a nepelichají, jak se to často stává u kratších vláken. [2]

Produkce a cena vláken značně kolísají. Např. koncem 20. století se uváděl roční prodej ve světě mezi 1000 a 10 000 tunami a ceny se pohybovaly od cca 20 do 50 US$/kg, náklady na chov králíků dosahovaly v západoevropských zemích skoro dvojnásobku světových cen angorské vlny [3]. Z prvních let 21. století je jen známé, že světová roční spotřeba se odhadovala na 2 500 až 3000 tun, prodejní cena 27-35 USD/kg a asi 90 % dodávek pocházelo z Číny.[4]

V Evropě byl v 80. letech minulého století údajně vyvinut druh králíka zvaný Ceres. Toto zvíře dává ročně až 1100 g kvalitní vlny s mimořádně nízkým obsahem hrubých chlupů (z povrchu srsti) a krátkých vláken. Na 300 tunách roční produkce mělo tehdy mít podstatný podíl Československo.[5]

V roce 2014 se např. v Německu chovalo asi 2500 králíků na srst. Vlákna angory se prodávala za cca 20 €/kg, příze na ruční pletení za 12 €/25g. [1]

Angorská vlákna se (na rozdíl od ovčí vlny) nemusí před zpracováním na přízi prát. Z čisté angory se vypřádají mykané a ze směsí s merinovou vlnou nebo polyesterem česané příze. Velmi se osvědčily jádrové příze, ve kterých je jádro z polyesterových vláken opředeno angorou, jemnost příze dosahuje až 7 tex.

Příze z angory jsou velmi vhodné zejména k výrobě spodního prádla pro revmatiky, známé je ale také pletené svrchní oblečení.

Ve 20. století byla známá s obchodním označením angora tkanina ze srsti angorského králíka používaná na dámské šaty a kostýmy. [6]

Britský Spolek pro ochranu práv zvířat zveřejnil v listopadu 2013 tajně nahrané video o drastických metodách škubání vláken z kůže angorských králíků u čínského chovatele. Ze snímku se nedá odvodit, jestli se jedná o výjimečný případ nebo o běžnou praxi.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Angorawolle [online]. Edler Zwirn, 2018-07-03 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. (německy) 
  2. Hofer: Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, Deutscher Fachverlag Frankfurt am Main 1992, ISBN 3-87150-366-5, str. 220-222
  3. Studie FAO (OSN): The Rabbit - Husbandry, Health and Production, Rome 1997, ISSN 1010-9021, str. 234-243
  4. Angora Wo-l Prices [online]. Caring for Pets, 2018-08-07 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Angorský králík v Čechách [online]. Fauna, 1999-2006 [cit. 2019-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (česky) 
  6. Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 139
  7. The Agony [online]. PETA, 2019 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. (anglicky)