Otevřít hlavní menu

Srážky ze mzdy jsou dobrovolným či nedobrovolným odvodem části mzdy, platu nebo jiného příjmu dalšímu subjektu. Mohou být provedeny pouze na základě písemné dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance.[1]

Obsah

Srážky na základě dohodyEditovat

Dohoda o srážkách ze mzdy představuje jeden ze způsobů zajištění dluhu (vedle ručení, finanční záruky a zajišťovacího převodu práva).[2]

Dohodu o srážkách ze mzdy uzavírají zaměstnanecdlužník a věřitel, kterým může být buď zaměstnavatel, nebo třetí osoba. Srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele mohou být například srážky za stravné, za užívání služebního bytu nebo srážky sloužící k náhradě škody způsobené zaměstnancem. Srážky ve prospěch třetí osoby se nejčastěji týkají placení výživného. V případech, kdy je věřitelem třetí osoba, je k uzavření dohody o srážkách nutný souhlas zaměstnavatele.[3] Výše srážek na základě dohody nesmí dle nového občanského zákoníku překročit polovinu příjmu zaměstnance. Tímto příjmem však může například být i náhrada mzdy při pracovní neschopnosti nebo příjmy plynoucí z dohody o provedení práce.[3]

Exekuční srážkyEditovat

Srážky ze mzdy jsou rovněž jedním z možných způsobů provedení exekuce či soudního výkonu rozhodnutí. O jejich uvalení rozhoduje soud nebo soudní exekutor, v případě správní či daňové exekuce pak příslušné orgány. Základní právní úpravou pro exekuční srážky je druhá hlava šesté části občanského soudního řádu, kde je popsán způsob výpočtu výše srážek a vyjmenovány druhy příjmů, jichž se srážky týkají. Na rozdíl od srážek na základě dohody se exekuční srážky nevztahují na příjmy plynoucí z dohody o provedení práce, srážkami však může být zatížen i důchod, podpora v nezaměstnanosti, všechny pravidelně vyplácené dávky státní sociální podpory a další příjmy.[4] Ve všech případech však musí povinnému (dlužníkovi) zůstat základní nezabavitelná částka, kterou činí dvě třetiny součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení.[5] Konkrétní výši této částky stanovuje vláda České republiky nařízením. Nezabavitelná částka představuje minimální hranici dlužníkova příjmu, která mu musí zůstat bez ohledu na výši jeho dluhů. Kromě životního minima a normativních nákladů, je ve výpočtu nezabavitelné částky zohledněn také počet vyživovaných osob dlužníka.[6]

Srážky v širším pojetíEditovat

V širším pojetí patří mezi srážky ze mzdy rovněž povinné odvody zálohy daně z příjmů fyzických osob a platby sociálního a zdravotního pojištění.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. § 146 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
  2. § 2010 až 2047 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
  3. a b § 2045 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
  4. § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
  5. § 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a § 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách.
  6. KUBEŠOVÁ, Jana. Nezabavitelné částky v oddlužení dle insolvenčního zákona [online]. Abivia, 2015-05-15 [cit. 2015-09-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-25. 
  7. § 147 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat