Společnost přátel Lužice
Společnost přátel Lužice (v lužické srbštině Towarstwo přećelow Serbow; TPS) je česká společnost, zasazující se v rámci české společnosti o šíření povědomí o historii Lužice, jazyce, kultuře a reáliích Lužických Srbů jakožto o menšinovém slovanském národu, rozprostírajícím se na území Svobodného státu Sasko a Braniborska Spolkové republiky Německo. Společnost sídlí v Praze a jejím předsedou je od roku 2015 Lukáš Novosad.[1] Vydává také svůj česko-lužický věstník.[2][3]
| Společnost přátel Lužice | |
|---|---|
 Budova bývalého Lužického semináře | |
| Zkratka | SPL |
| Vznik | 1907 |
| Právní forma | spolek |
| Účel | šíření kultury Lužických Srbů, vydávání Česko-lužického věstníku |
| Sídlo | U Lužického semináře 13, 118 00, Praha 1  Česko |
| Předseda společnosti | Lukáš Novosad |
| Hlavní orgán | předsednictvo, valná hromada |
| Oficiální web | www |
| Datová schránka | kjv2nxj |
| IČO | 70976597 (VR) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bývalým předsedou SPL je také vysokoškolský profesor Leoš Šatava (UK).[4]
Historie editovat
Společnost přátel Lužice historicky navazuje na Łužisko-serbske towarstwo „Adolf Černý", založenou již roku 1907 v Praze a jež nesla původně jméno po českém slavistovi a zakladateli české sorabistiky Adolfu Černém.[5][6] Společnost přátel Lužice také pomáhala Lužickým Srbům ve 30. letech 20. století, tzn. v období nástupu národního socialismu v Německu.[7]
Společenský aktivismus editovat
Hájení projektu WITAJ a škol editovat
V květnu roku 2012 poslala Společnost přátel Lužice tzv. otevřený dopis braniborské ministryni, Martině Münch, v němž žádá zastavení plánovaného omezení lužickosrbského vzdělávajícího projektu WITAJ, jehož cílem je podpora výuky v lužické srbštině na základních školách v Dolní Lužici.[8]
Demonstrace proti těžbě uhlí v Lužici editovat
Členové společnosti se také aktivně účastní protestních demonstrací proti prohlubování, rozšiřování těžby hnědého uhlí v saské Lužici, kvůli které muselo býti v minulosti zbouráno „ již 87 vsí, osad a sídel, 49 částečně, a to o celkové rozloze 800 km2, dotýkajících se 25 000 obyvatel převážně lužickosrbského původu “.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Společnost přátel Lužice - Vítejte. www.luzice.cz [online]. [cit. 2017-10-28]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Josef. Lužickosrbská Domowina slaví 100 let své existence. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-10-12 [cit. 2017-10-28]. Dostupné online.
- ↑ LUŽICE, Společnost přátel. Společnost přátel Lužice - Česko-lužický věstník. www.luzice.cz [online]. [cit. 2017-10-29]. Dostupné online.
- ↑ VALIŠ, Zdeněk. LUŽIČTÍ SRBOVÉ ČEKAJÍ NA POMOC In: Radio.cz, 2003-09-08
- ↑ Dějiny Společnosti přátel Lužice :: Slovanský kulturní institut. www.slovansky-institut.cz [online]. [cit. 2017-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-29.
- ↑ VÍŠEK, Zdeněk. Lužičtí Srbové a česko-lužickosrbské vztahy | Listy. www.listy.cz [online]. 2013 [cit. 2017-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ Těžba uhlí může zničit kulturu Lužických Srbů, varují vědci a umělci - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. 2016-03-11 [cit. 2017-10-30]. Dostupné online.
- ↑ MALEC, Miloš. Otevřený dopis - protest proti chystanému omezení Witaj-výuky na základních školách v Dolní Lužici. www.luzice.cz [online]. 2012-05-30 [cit. 2017-10-30]. Dostupné online.
- ↑ HOŘENÍ, Monika. Další ohrožení Lužických Srbů - Haló noviny. www.halonoviny.cz [online]. 2014-05-05 [cit. 2017-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-23.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Společnost přátel Lužice na Wikimedia Commons - Heslo Společnost přátel Lužice na stránce Databazeknih.cz
- Profil společnosti na sociální síti Facebook
- Starší internetové stránky společnosti
- KALETA, Petr. Češi a Lužičtí Srbové v 19. století. In: Národní knihovna ČR, 7. dubna 2005
- Přátelé si domy nebourají, věří lužičtí Srbové In: iUhli.cz, 21. dubna 2016
