Společenství baptistických sborů

svaz baptistických sborů v Česku

Společenství baptistických sborů (ve zkratce SBS) je svazem sborů, které pojí baptistické kořeny. Čerpají z odkazu radikální reformace a vycházejí z tradice svobodných církví. Jsou úzce spjaty s počátky baptistického hnutí na českém území v 19. století a hlásí se k celosvětovému baptistickému hnutí.

Společenství baptistických sborů
Vznik
Datum25. 3. 1885 (Hleďsebe u Veltrus)
Registrace v ČR
Datum2019
Statutární orgán
NázevSprávní rada Společenství baptistických sborů
SídloNa Topolce 677/14, Praha 4-Podolí, 140 00
Odkazy
Webhttp://baptistickesbory.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny a současnostEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Baptismus.

Baptisté vzešli z anglické reformace 16. století. První baptistický sbor byl založen roku 1609 v Amsterdamu skupinou anglických separatistů shromážděných okolo Johna Smythe a Thomase Helwyse. Na českém území vznikl první baptistický sbor v Hleďsebi u Veltrus v roce 1885, v jehož čele stál Jindřich Novotný. V následujících letech vznikaly další sbory na Moravě i na Slovensku. Po vzniku československé republiky se v roce 1919 ustavily ve svaz s názvem Bratrská jednota Chelčického. S nástupem komunistického režimu byl název změněn na Bratrská jednota baptistů. Po rozpadu Československa se svaz v roce 1994 rozdělil na dvě denominace působící v obou republikách samostatně. Bratrská jednota baptistů v České republice se dále v roce svého stoletého výročí rozdělila na dvě samostatné denominace, jednu s povahou církve (Bratrskou jednotu baptistů) a druhou se zachováním původní povahy svazu (Společenství baptistických sborů).

Baptistická duchovní tradiceEditovat

Duchovním základem baptistů sdružených ve Společenství baptistických sborů je přesvědčení, že Ježíš Kristus je jedinou a absolutní autoritou ve všech věcech víry a života na základě Písma a každý sbor má svobodu vykládat a uplatňovat Jeho zákony. Víra má osobní rozměr; je vyjádřena ve vyznavačském křtu. Osobní přijetí daru víry vede k radikálnímu učednictví podle vzoru Ježíše Krista. Typickým rysem baptistické tradice je svoboda svědomí, která se uplatňuje v duchovní svobodě mezi sbory i jednotlivci. Sbory mají kongregační charakter, spravují se samostatně bez centrálního řízení. Dávají důraz na odluku církve a státu, která vychází z přesvědčení o svrchované vládě Ježíše Krista nad církví. Poslání každého křesťana dle baptistického pojetí tkví ve svědectví o Kristově vládě, které má misijní a diakonický rozměr.[1]

Organizační uspořádáníEditovat

Společenství baptistických sborů se spravuje kongregačně. Není definováno jako církev, ale je svazem místních církví. Za církev je považováno každé místní společenství věřících, každý jednotlivý sbor.[2]

OsobnostiEditovat

Osobnosti, jejichž teologické myšlení formovalo Společenství baptistických sborů:

  • Jindřich Novotný (1846–1912) – průkopník baptistické duchovní tradice v českých zemích
  • Václav Králíček (1866–1929) – kazatel a šiřitel baptistických myšlenek osvětovou a literární činností
  • František Kolátor (1877–1962) – redaktor baptistických publikací, novinář a překladatel z anglického jazyka
  • Józa Novotný (1886–1966) – autor řady baptistických spisů
  • Jindřich Procházka (1890–1961) – přední český baptistický myslitel a kazatel
  • Petr Macek (teolog) 1943* – přední současný český baptistický myslitel a teolog

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. VYCHOPEŇ, Pavel; KUCOVÁ, Lydie; GONDÁŠ, Jáchym. Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku. Praha: BJB, 2010. S. 48-71. 
  2. Zřízení Společenství baptistických sborů [online]. [cit. 2020-03-18]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat