Spencer Tracy
Spencer Tracy (5. dubna 1900 – 10. června 1967) byl americký herec, držitel dvou ocenění americké filmové akademie Oscar (z celkového počtu devíti nominací), z let 1937 a 1938.[1][2] Během kariéry se objevil v 75 filmech a svými výkony si vybudoval pověst jedné z největších mužských filmových hvězd hollywoodského filmu.
| Spencer Tracy | |
.jpg) Spencer Tracy jako Dr.Jekyll a pan Hyde | |
| Rodné jméno | Spencer Bonaventure Tracy |
|---|---|
| Narození |
5. duben 1900  Milwaukee, Wisconsin |
| Úmrtí |
10. červen 1967 (ve věku 67 let) Los Angeles, Kalifornie |
| Místo pohřbení | Forest Lawn Memorial Park |
| Alma mater | American Academy of Dramatic Arts (do 1923) |
| Manžel(ka) | Louise Treadwell (1923-1967) |
| Partner(ka) | Katharine Hepburnová (1941–1967) |
| Oscar | |
|
1937 - Stateční kapitáni 1938 - Boys Town | |
| Zlatý glóbus | |
|
1954 - The Actress | |
| Cena BAFTA | |
|
1967 - Hádej, kdo přijde na večeři | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Profesionální kariéraEditovat
Spencer Tracy už v dětství projevoval vznětlivou a tvrdohlavou povahu, často se pral a měl problémy i ve škole. Jeho otec, původem Ir a horlivý římský katolík, ho nakonec poslal na jezuitskou školu. K překvapení rodičů se pod vlivem atmosféry ve škole rozhodl, že se stane knězem. Do toho ale vstoupila 1. světová válka, kdy jako sedmnáctiletý mladík krátce sloužil u amerického námořnictva. Po válce studoval vojenskou akademii a Ripon College ve Wisconsinu.[3] Už při studiu se amatérsky věnoval herectví ve školním divadelním souboru, projevoval velký herecký talent. Od roku 1922 pak přešel studovat na americkou akademii dramatických umění do New Yorku. V té době začal hrát malé role na Broadwayi, kde se uvedl malou rolí robota v Čapkově dramatu R.U.R.[4] Následujících osm let se protloukal po různých divadelních společnostech. Filmového režiséra Johna Forda zaujal v roli vraha ve hře Poslední večeře a ten ho doporučil do filmu.
Od roku 1930 začal pravidelně vystupovat ve filmu, nejprve točil dobrodružné filmy u společnosti 20th Century Fox, kde však nenašel odpovídající uplatnění. Od roku 1935 uzavřel smlouvu s MGM, což znamenalo zlom v jeho filmové kariéře. Už v roce 1936 získal svou první nominaci na Oscara za film San Francisco a v následujících dvou letech se stal vítězem v kategorii nejlepší herec v hlavní roli (Stateční kapitáni 1937 a Boys Town 1938). K divadlu se vrátil v roce 1945, kdy na Broadway účinkoval ve hře Drsná cesta.[3]
S postupujícím věkem se na filmovém plátně postupně přehrál do rolí charakterních intelektuálů a solidních otců rodin pocházejících ze středních amerických vrstev (Otec nevěsty, 1950). Od roku 1955, kdy mu skončila smlouva s MGM, zůstal nezávislým hercem. Do filmové historie se zařadily jeho výkony ve filmech Černý den v Black rock (1955), Stařec a moře (1958), Kdo seje vítr (1960) nebo Norimberský proces (1961). Režisérem jeho posledních filmů byl Stanley Kramer.
Na počátku šedesátých let vážně onemocněl a natočil už jen jeden jediný film - Hádej, kdo přijde na večeři (1967). Zemřel 17 dní po natočení posledního záběru na infarkt. Výkon v roli otce mu přinesl devátou nominaci (in memoriam) na Oskara.[5]
Patřil k hercům, kteří působili především silou své osobnosti. Na plátně se projevovala jeho tichá, klidná síla, suchý humor, drsný zevnějšek a přímý pohled. Jeho herectví bylo přirozené a spontánní. Nebyl sice žádný krasavec, ale divákům se líbil jeho nenápadný humor, upřímnost a mužnost. Sklízel obdiv diváků, kritiků i svých kolegů, kteří ho často označovali za nejlepšího herce.
Osobní životEditovat
V roce 1923 se oženil s herečkou Louise Treadewellovou, se kterou vydržel ve formálním manželském vztahu až do své smrti v roce 1967. První krizi znamenalo pro jejich manželství narození syna Johna, u kterého byla diagnostikována hluchota. Zatímco Tracy se s tím nedokázal vyrovnat a svou frustraci zaháněl alkoholem, bylo zásluhou jeho manželky, že syn navzdory svému handicapu se naučil mluvit, vystudoval a stal se výtvarníkem.[4] Péči o podobně postižené děti se věnovala téměř celý život a založila centrum pro hluché John Tracy Center.[6] Manželství nedokázalo zachránit ani narození zdravé dcery Susie v roce 1932. V roce 1933 prožil Tracy vášnivý román s mladou herečkou Lorettou Youngovou a dokonce nabídl jí manželství. Youngová odmítla s poukazem na společnou katolickou víru, která nepřipouštěla rozvod a na podzim roku 1934 se rozešli. Citové vypětí se negativně promítlo do jeho zdravotního stavu: celou dospělost trpěl depresemi, chronickou nespavostí, kterou zaháněl pilulkami a stal se z něho kvartální alkoholik.[3] V roce 1942 ho nevzali do armády, protože měl poškozené srdce, ledviny a játra.
Tracy měl několik dalších mimomanželských vztahů se známými herečkami, ale o rozvodu již neuvažoval.
Jeho největší životní láskou a pracovní partnerkou se navzdory tomu stala po převážnou část jeho dospělého života vynikající americká filmová hvězda Katharine Hepburnová, se kterou natočil celkem devět filmů.[7] Seznámili se v roce 1942 při natáčení filmu Nejprve stvořil ženu a zůstali spolu až do Tracyho smrti. S ohledem na Tracyho zákonitou manželku žili odděleně, i když jejich vztah byl v Hollywoodu veřejným tajemstvím. Teprve v posledních letech Tracyho života, když se zhoršilo jeho zdraví, se spolu usadili v chatě svého přítele George Cukora v Beverly Hills. Hepburnová přerušila svou hereckou kariéru a pečovala o něho. Posledním společným filmem byl dnes již legendární snímek Hádej, kdo přijde na večeři z roku 1967.
FilmografieEditovat
Hraný filmEditovat
- 1993 Classe américaine, La
- 1967 Hádej, kdo přijde na večeři - nominace na Oscara
- 1963 To je ale bláznivý svět / To je ale bláznivej svět
- 1962 Jak byl dobyt Západ
- 1961 Devil at 4 O'Clock, The
- 1961 Norimberský proces - nominace na Oscara
- 1960 Kdo seje vítr - nominace na Oscara
- 1958 Last Hurrah, The
- 1958 Stařec a moře - nominace na Oscara
- 1957 Žena, která všechno ví
- 1956 Mountain, The
- 1955 Černý den v Black Rock - nominace na Oscara
- 1954 Zlomené kopí
- 1953 Actress, The
- 1952 Pat a Mike
- 1951 Plymouth Adventure
- 1951 Jak je těžké být dědečkem
- 1950 People Against O'Hara, The
- 1950 Nevěstin otec - nominace na Oscara
- 1949 Adamovo žebro
- 1949 Edward, My Son
- 1949 Malaya
- 1948 Vládní prohlášení
- 1947 Cass Timberlane
- 1945 Moře trávy
- 1945 Without Love
- 1944 Sedmý kříž
- 1944 Thirty Seconds Over Tokyo
- 1943 Guy Named Joe, A
- 1942 Keeper of the Flame
- 1942 Nejprve stvořil ženu
- 1942 Tortilla Flat
- 1941 Dr. Jekyll a pan Hyde
- 1941 Men of Boys Town
- 1940 Cesta na severozápad
- 1940 Edison, the Man
- 1940 I Take This Woman
- 1940 Tekuté zlato
- 1940 Young Tom Edison
- 1939 Stanley and Livingstone
- 1938 Boys Town - Oscar za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
- 1938 Pilot č. 7
- 1937 Big City
- 1937 Mannequin
- 1937 Stateční kapitáni - Oscar za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
- 1937 They Gave Him a Gun
- 1936 Byl jsem lynčován
- 1936 Libeled Lady
- 1936 Riffraff
- 1936 San Francisco - nominace na Oscara
- 1935 Danteho peklo
- 1935 It's a Small World
- 1935 Murder Man, The
- 1935 Whipsaw
- 1934 Bottoms Up
- 1934 Looking for Trouble
- 1934 Marie Galante
- 1934 Now I'll Tell
- 1934 Show-Off, The
- 1933 Face in the Sky, The
- 1933 Mad Game, The
- 1933 Man's Castle
- 1933 Power and the Glory, The
- 1933 Shanghai Madness
- 1932 20,000 Years in Sing Sing
- 1932 Disorderly Conduct
- 1932 Me and My Gal
- 1932 Painted Woman, The
- 1932 She Wanted a Millionaire
- 1932 Sky Devils
- 1932 Society Girl
- 1932 Young America
- 1931 Goldie
- 1931 Quick Millions
- 1931 Six Cylinder Love
- 1930 Hard Guy, The
- 1930 Strong Arm, The
- 1930 Taxi Talks
- 1930 Up the River
DokumentárníEditovat
- 1995 50 Years of Funny Females (TV film)
- 1991 Hollywood Remembers: Myrna Loy - So Nice to Come Home to (TV film)
- 1991 Something a Little Less Serious: A Tribute to 'It's a Mad Mad Mad Mad World' (TV film)
- 1951 For Defense for Freedom for Humanity
- 1943 His New World
- 1942 Ring of Steel
- 1940 Northward, Ho!
- 1939 For Auld Lang Syne: No. 4
- 1939 Hollywood Hobbies
- 1938 Hollywood Goes to Town
ReferenceEditovat
- ↑ From the Archives: Spencer Tracy, 67, Dies After Screen Career of 37 Years. Los Angeles Times. 1967-06-11. Dostupné online [cit. 2017-05-29]. ISSN 0458-3035. (anglicky)
- ↑ Academy Awards Search | Academy of Motion Picture Arts & Sciences. awardsdatabase.oscars.org [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c ANDERSEN, Christopher. Katharine Hepburnová a Spencer Tracy. Praha: Albatros, 2007. ISBN 978-80-00-02079-2.
- ↑ a b CODR, Milan; ZDRAŽILOVÁ, Milica. Přemožitelé času sv. 7. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Spencer Tracy, s. 150153.
- ↑ www.csfd.cz [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
- ↑ About Us – John Tracy Center [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tormented by guilt and a family tragedy, why Spencer Tracy never left his wife for Katharine Hepburn. Mail Online. Dostupné online [cit. 2017-05-29].
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spencer Tracy ve Wikimedia Commons - Spencer Tracy v Česko-Slovenské filmové databázi
- Biografie na stránkách České televize (česky)
- Biografie na Biography.com (anglicky)
