Speleoalpinismus

Speleoalpinismus je obor zabývající se pohybem ve speleologických terénech, nejčastěji v podzemních prostorách přírodního původu.^[1] Jedná se o obor lezectví. Speleoalpinismus bývá rovněž označován jako speleologická technika (takto byl definován v dnes již neplatné vyhlášce č. 324/1990 Sb.) nebo jednolanová technika (z anglického single rope technique).

Oproti horolezectví, kdy lezec vystupuje terénem a lano mu slouží jako jistící prvek, se při speleoalpinismu užívá lano jako výstupový, sestupový i jistící prvek, protože podzemní terén neumožňuje bezpečný výstup (sestup) klasickou horolezeckou technikou. Druhým základním rozdílem mezi horolezectvím a speleoalpinismem je v charakteristice užívaných lan. Horolezecké lano musí být pevné, ale i dostatečně pružné, aby bezpečně utlumilo pád lezce. Lana pro speleoalpinismus musí být nejen pevná, ale hlavně však musí mít minimální průtažnost. Rozhodující ale je rozdíl v pojetí celého počínání. Zatímco pro horolezce je lezení smyslem celé jeho aktivity, tedy cílem, pro speleologa je speleoalpinismus mnohdy jediným prostředkem ke zmáhání vertikálních úseků, aby mohl bádat dále v jeskyni.

V počátcích zkoumání přírodních podzemních prostor byly používány pevné nebo lanové žebříky, zahájením průmyslové výroby spolehlivých lan z chemických vláken (polyamid, polyester) zhruba v 60. letech 20. století umožnilo vznik nových speleoalpinistických lanových technik.

Osobní výstroj

Tuto osobní výstroj musí bezpodmínečně mít každý speleoalpinista tak, aby dokázal samostatně fungovat v rámci skupiny. Nestačí však výstroj pouze vlastnit, musí ji dokonale ovládat.

dva na sobě nezávislé zdroje světla
přilba s podbradním páskem a trojbodovým upínáním
bederní úvaz se sníženým těžištěm a centrální maticovou karabinou
hrudní úvaz s trojúhelníkovou maticovou karabinou nebo tzv. "kšandy" (ypsilonka) pro držení hrudního blokantu
dvě odsedací smyčky (jedna kratší a jedna delší)
jedna odsedací smyčka propojující hrudní blokant s postrojem
ruční blokant s malou maticovou karabinkou a stoupací smyčkou
hrudní blokant
slaňovací brzda (buď samosvorná, nebo tzv. bugatka. Nikdy ne slaňovací osma!!!)
malá osobní kladka
pět karabin s pojistkou zámku, nejlépe oválného tvaru (1 - ruční blokant, 2,3 - odsedací smyčky, 4 - slaňovací brzda, 5 - osobní kladka)
nůž (v pevném pouzdře nebo otevíratelný jednou rukou)
vak na vybavení

Reference

↑ FRANK, Tomáš. Horolezecká abeceda. Vyd. 1. vyd. Praha: Epocha 663 s., [17] s. barev. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-87027-35-6, ISBN 80-87027-35-3. OCLC 228606576 S. 336.

Související články

Speleologie

Externí odkazy

Speleologická technika: http://lezeni.sweb.cz/speleo.html Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
Nebezpečí v jeskyních: http://www.lezec.cz/clanky.php?key=3330
Kurzy speleoalpinismu v Čechách: http://www.lezectvi.cz/
Kurzy speleoalpinismu na Moravě: https://web.archive.org/web/20120303133449/http://www.cavexclub.cz/

[1] FRANK, Tomáš. Horolezecká abeceda. Vyd. 1. vyd. Praha: Epocha 663 s., [17] s. barev. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-87027-35-6, ISBN 80-87027-35-3. OCLC 228606576 S. 336.

[1]