Umění

(rozdíl) ← Starší revize | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější revize → (rozdíl)

Záhada umění jako lidské kulturní činnosti spočívá v tom, že při nazírání na něj nevědomky směšujeme dvě úrovně, v nichž působí - individuální a sociální. Z hlediska individuálního je základním kritériem umění (umělecké hodnoty) jeho ´´estetický účinek´´. Estetický účinek je však závislý na osobní zkušenosti a tedy individuální. Z tohoto hlediska není možné požadovat, aby ostatní považovali za umění totéž, co my sami. Z hlediska sociálního je umění (umělecký proces)nástrojem k tvorbě nových znaků, k ověřování jejich účinnosti (umělec ji ověřuje napřed na sobě, posléze na svých vnimatelích)a posléze ke vzájemné dohodě o jejich významu (zde se uplatňuje prosazování jednotlivých osobních účinků). Původně umělecký znak tak posléze přechází do obecné komunikace s obecně sdíleným a opakovatelně vyvolavatelným významem a posiluje tak užívaný komunikační systém. Z tohoto hlediska platí, že každý znak byl původně metaforou, v níž se přenášely dosavadní význam na do nových souvislostí, nebo se utvářely souvislosti nové. Abychom metaforu (umělecké působení znaku) mohli rozpoznat, Umělecký znak totiž nepůsobí sám, ale ve vztahu k ostatním znakům uměleckého systému (hudebního, obrazového, ale také třeba jenom systému kubistického sochařství), jejichž významu se vědomky Kromě tohoto sémantického popisu umění je možné je dále třídit např. z hlediska uměleckých systémů (hudba, výtvarné umění), uměleckých slohů, stylů a směrů, které kodifikují jednotlivé etapy nástupu nových znakových prostředků, z hlediska smyslů, na něž působí, z hlediska sociálních skupin, v nichž jsou účinné, apod.