Go Seigen
Šablona:Obsahuje japonský text Šablona:Obsahuje čínský text
| Go Seigen | |
|---|---|
 Go Seigen, 20. března 1952 | |
| Rodné jméno | Wu Qingyuan |
| Jiná jména | Wu Qingyuan, Wu Quan, Go Izumi |
| Narození | 12. června 1914 Minhou, Fu-ťien, Čína |
| Úmrtí | 30. listopadu 2014 Odawara, Prefektura Kanagawa, Japonsko |
| Bydliště | Tokyo, Japonsko |
| Národnost | čínská |
| Povolání | profesionální hráč go |
| Ocenění | Řád vycházejícího slunce 3. třídy honorary doctor of the Chinese University of Hong Kong |
| Rodiče | Wu Yi a Zhang Shuwen |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wu Qingyuan (čínsky: 吳清源) (12. června 1914[1] - 30. listopadu 2014[2] ) známější pod japonskou verzí jeho jména Go Seigen (japonsky: 呉清源), byl v Číně narozený japonský mistr go. Je uznávaný komunitou hráčů go jako nejlepší hráč go 20. století, některými i jako nejlepší hráč celé historie.
Životopis
Mládí
Go se narodil 12. června v Minhou, provincii Fu-ťien na jihovýchodě Číny. Krátce po narození se přestěhoval za širší rodinou do Pekingu[3]. Jeho první setkání s hrou se událo ve věku 9 let, což je ve srovnání s dalšími mistry go relativně pokročilý věk (Honinbó Dósaku začal studovat v 7 letech a Honinbó Šúsaku před 6. rokem života). Pro hru jej nadchl jeho otec, který dostával během svých studií v Japonsku lekce go od Honinbó Šuha. Go Seigen začal velmi rychle ve hře vynikat a brzy se stal známým jako zázračné dítě go. Ve 12 letech, méně než 3 roky od prvního seznámení s hrou, byl už na profesionální úrovni, což víme díky záznamům jeho her proti japonskému hráči Iwamotu Kaoruovi, 6p v roce 1926. Další rok zvládl remizovat v dvouzápasovém utkání proti dalšímu japonskému profesionálovi Inoue Kohei, 5p. V roce 1928 ve věku 14 let dvakrát porazit Hashimota Utaroa, 4p. Pověst Go Seigena se rychle rozšířila do Japonska, tehdejšího centra go.
Pobyt v Japonsku
Go na základě pozvání Kihachira Okuraa a Inukaie Tsuyoshiho v roce 1928 imigroval do Japonska a začal pracovat na své profesionální kariéře. Jeho učitelem byl Segoe Kensaku[3] a jeho výkonostní třída byla stanovena na 3. dan.
Ve svých 18 letech byl již vynikající hráč patřící do elitní skupiny nejlepších hráčů go v Japonsku. V roce 1929 Go poprvé hrál proti Kitani Minoru. Hra vyvolala pozdvižení, protože Go začal hru kamenem na tengen a pokračoval dlouho v zrcadlovém go. Tento průběh zápasu Kitaniho ročílil, ale později se s protihráčem usmířil a stali se přáteli[3]. Kitani Minoru a Go Seigen v roce 1933 rozvinuli a zpopularizovali nový způsob zahajování hry Šinfuseki (tj. Nové Fuseki). Díky tomuto příspěvku do teorie zahajování hry, který se liší od tradičních zahajení partií, jsou Go Seigen a Kitani Minoru uznávání jako zakladatelé moderního go[4].
Go od roku 1939 sehrál sérii neobyčejných Jubango zápasů proti ostatním nejlepším hráčům. Díky těmto zápasům Go přesvědčivě demonstroval výraznou převahu nad svými současníky. Go Seigen měl pouze jednoho oficiálního žáka - Rina Kaiha.
Závěr života
Po nešťastné kolizi s motocyklem v roce 1961, Go Seigen začal postupně opouštět profesionální go scénu, protože mu působilo obtíže koncentrovat se během delších her. Pokračoval ve psaní knih a vedl pravidelné studijní skupiny s japonskými profesionály.
Go Seigen zemřel z přirozených příčin ve městě Odawara v prefektuře Kanagawa 30. listopadu 2014 brzo ráno ve věku 100 let.
Herní styl
Go, podobně jako většina jeho současných hráčů, začal jako stoupenec Šúsakova zahájení. Když dosáhl 5. danu, začala jeho třída vyžadovat častější hru bílými kameny. Jelikož v této době se nepoužívalo komi, začal vědomě měnit svůj styl tak, aby se vyrovnal s přirozenou nevýhodou bílého (hru začíná hráč s černými kameny). Jeho tahy se začaly odvíjet v daleko vyšším tempu, pravidelně mu na jeho tahy stačilo o mnoho méně času než protihráči. Mezi roky 1933-1935 experimentoval se zahájeními pouze na pozicích 3-3 (san-san) a 4-4 (hoshi), poté mezi roky 1936-1953 zahajoval jako černý výhradně na pozici 4-4. Všechny tyto snahy vedly k rychlejšímu zajištění rohu. Dále se začal více soustředit na to, kdo na konci sekvencí měl sente. Nakonec začal pěstovat svou zálibu v kontaktní hře, která mu měla zajistit iniciativu do dalších tahů. Všechny tyto aspekty jeho stylu podporovaly rychlejší pohyb kolem v rámci herního sítě, takže mohl jako první obsazovat důležité pozice.
Dále rozvíjel amorfní styl, který vedl k častým výměnám. Výsledkem byly kontaktní hry, ko souboje a také velké výměny. Po své první prohře v jubangu během 1953-1954 proti Sakatovi Eio zahrál svůj první kámen jako černý na pozici 3-4 (komoku), což bylo poprvé po necelých 17 letech. Po tomhle zlomu začal pomalu začleňovat širší paletu zahájení v rohu do jeho stylu.
Krom těchto charakteristik měl schopnost výtečně posuzovat pozice na základě přesného čtení a intuice. Kó souboj, který zahájil, prohrál jen velmi vzácně[3].
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Go Seigen na anglické Wikipedii.
- ↑ Go Game Guru [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ American Go E-Journal. American Go E-Journal [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b c d Sensei's Library [online]. [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Go on Go: The Analyzed Games of Go Seigen [online]. [cit. 2015-01-17]. Dostupné online.