Modlitba pro Martu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
detail o vzniku první nahrávky značky: revertováno editace z Vizuálního editoru Edit Check (references) activated Edit Check (references) declined (other) |
||
Řádek 32:
Dne 21. srpna proběhla [[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]]. Scenárista Jaroslav Dietl v okamžité reakci na tuto událost napsal hned druhý den krátký scénář pro scénku, kterou označil jako šestý díl seriálu s názvem „Rudolf III. na dvoře Leonida I.“.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Matějková | jméno = Jolana | titul = Jaroslav Dietl: Tajemství vypravěče | vydavatel = Nakladatelství XYZ | místo = Praha | rok = 2009 | strany = 83 | isbn = 978-80-87021-62-0}}</ref> Režisér Vašta se s kameramanem [[Jan Eisner (kameraman)|Janem Eisnerem]] i samotným Dietlem vydali tento improvizovaný díl, ve kterém účinkovali [[Iva Janžurová]], [[Jiří Hrzán]] a Marta Kubišová, ještě 22. srpna natočit.<ref name="Rozhovor">{{Citace monografie | příjmení = Moučková | jméno = Kamila | příjmení2 = Kubišová | jméno2 = Marta | příjmení3 = Ježek | jméno3 = Vlastimil | příjmení4 = Tichý | jméno4 = Zdeněk A. | titul = Lásky za časů bezčasí : Rozhovor dvou výjimečných žen | vydavatel = DARANUS | místo = Řitka | rok = 2009 | strany = 85–87 | isbn = 978-80-86983-73-8}}</ref> Jednalo se o hudební seriál, Vašta tedy chtěl mít v epizodě nějakou píseň. Pro záběry z auta, vezoucího Kubišovou skrze Prahu s množstvím sovětských tanků a jiné vojenské techniky, využili již existující píseň „Cesta“, další skladba jim ale scházela.<ref name="Modlitba91" /> Autoři i s Kubišovou tedy zamířili do zvukového studia [[Československá televize|Československé televize]] Petynka na [[Břevnov]]ě (v objektu usedlosti [[Šlajferka]]<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = jim | titul = Nahrávací studio v kapli na Břevnově: Tady vznikla legendární Modlitba pro Martu. V 80. letech v ní natáčeli Visáči, Nohavica i Psí vojáci | url = https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/559091/nahravaci-studio-v-kapli-na-brevnove-tady-vznikla-legendarni-modlitba-pro-martu-v-80-letech-v-ni-nataceli-visaci-nohavica-i-psi-vojaci.html | datum vydání = 2018-08-14 | datum přístupu = 2020-12-13 | vydavatel = Blesk.cz}}</ref>), kde se setkali s Jindřichem Brabcem, jehož auto získalo po cestě přes Prahu několik průstřelů.<ref name="Nečas" /><ref name="Rozhovor" /><ref name="Georgiev">{{Citace monografie | příjmení = Georgiev | jméno = Adam | titul = Chytat slunce : kniha o Martě Kubišové | vydavatel = Petrklíč | místo = Praha | rok = 1997 | strany = 76–78 | isbn = 80-85243-98-9 | poznámka = dále jen Georgiev}}</ref>
V době zahájení okupace Československa měl Petr Rada dokončenou asi třetinu textu závěrečné písně pro díl „Hrabě Monte Christo“,<ref name="Tabášek" /> která obsahovala Brabcovu pomalou a důstojnou melodii.<ref name="Zemanová141">Zemanová, s. 141–143.</ref> O dva dny později mu volali pracovníci studia Petynka se žádostí o nějakou píseň proti okupaci, kterou by mohli s přítomnou kapelou i zpěváky nahrát. Rada žádnou skladbu k dispozici neměl, ale zanedlouho mu z Petynky telefonoval Brabec, který po něm chtěl pro okupační díl ''Rudolfa III.'' onu závěrečnou skladbu, původně určenou pro díl „Hrabě Monte Christo“.<ref name="Tabášek" /> Petr Rada tedy píseň v archaizujícím stylu, v návaznosti na Komenského citát,<ref name="Zemanová141" /> urychleně dokončil a protože sovětští vojáci blokovali mosty přes Vltavu, nadiktoval její text po telefonu.<ref name="Tabášek" /> Marta Kubišová první verzi písně, pojmenované původně jako „Modlitba“,<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Menčík | jméno = Milan | titul = 21. srpen 1968 - písně té doby a o té době | url = https://musicserver.cz/clanek/59039/21-srpen-1968-pisne-te-doby-a-o-te-dobe/ | datum vydání = 2018-08-21 | datum přístupu = 2020-12-13 | vydavatel = Musicserver.cz}}</ref> 23. srpna 1968 na Petynce s přítomnými hudebníky nahrála.<ref name="Georgiev" /><ref name="Zemanová141" />
Kuriozita: V pořadu "Hvězdné návraty" na ČRo Region uvedl autor Patrik Rozehnal vzpomínky zpěváka Karla Černocha. Zaznělo tam, že kapela sice k dispozici byla, ale bez bubeníka. "Když to nebude moc složité, tak to nahraju" řekl a tak se i stalo. Autoři seriálu i herci poté s písní zamířili do improvizovaného studia [[Československá televize|Československé televize]] ve [[Výzkumný ústav pro sdělovací techniku A. S. Popova|Výzkumném ústavu pro sdělovací techniku A. S. Popova]] na [[Sídliště Novodvorská|sídlišti Novodvorská]],<ref name="Modlitba91" /><ref name="ČT">{{Citace elektronické monografie | titul = Osudy seriálu, který okouzloval i provokoval | url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/899645-pisen-pro-rudolfa-iii/12296-o-serialu/ | datum přístupu = 2020-12-13 | vydavatel = Ceskatelevize.cz | url archivu = https://web.archive.org/web/20190906061643/https://www.ceskatelevize.cz/porady/899645-pisen-pro-rudolfa-iii/12296-o-serialu/ | datum archivace = 2019-09-06}}</ref> odkud toho dne večer epizodu i s „Modlitbou“ odvysílali.<ref name="Modlitba91" /><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Vysílání z VÚST | url = https://www.ceskatelevize.cz/specialy/totostoleti/program-68#/detail/5692966333054976/c5731a17-36d3-4722-ad66-afe5297f1389 | datum přístupu = 2020-12-13 | vydavatel = Ceskatelevize.cz}}</ref> Další den se píseň objevila ve vysílání [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Rodan | jméno = Kamil | odkaz na autora = Kamil Rodan | titul = Československá populární hudba a její projevy v krizových letech 1968/69 | příjmení sestavitele = Sklenářová | jméno sestavitele = Sylva | sborník = České, slovenské a československé dějiny 20. století II. | vydavatel = OFTIS Ústí nad Orlicí | místo = Hradec Králové | rok vydání = 2007 | isbn = 978-80-86845-81-4 | strany = 233}}</ref> === Po vojenské invazi ===
| |||