Morava: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Kultura: mapka regionů
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 49:
Většinu území Moravy tvoří pahorkatiny a vrchoviny. Nejvyšší místo se nachází poblíž vrcholu hory [[Praděd]] (1491 m n. m.) v pohoří [[Hrubý Jeseník]]. K dalším významným pohořím patří [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]], [[Moravskoslezské Beskydy]] a [[Bílé Karpaty]]. Od Čech je Morava oddělena [[Českomoravská vrchovina|Českomoravskou vrchovinou]]. Nejdůležitějšími řekami jsou Morava, [[Dyje]], [[Svratka]], [[Bečva]] a [[Jihlava (řeka)|Jihlava]], které protékají rozsáhlými nížinnými oblastmi na jižní a střední Moravě, jimiž jsou [[Dyjsko-svratecký úval]], [[Dolnomoravský úval]] a [[Hornomoravský úval]].
 
Před příchodem [[Slované|Slovanů]] v 6. století žily na Moravě [[Keltové|keltské]] a později [[Germáni|germánské]] kmeny. V&nbsp;letech [[833]] až [[906]]/[[907]] tvořila jihovýchodní část Moravy spolu s přilehlými územími dnešního Slovenska a [[Rakousko|Rakouska]] středisko [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], jež byla vazalem [[Franská říše|Franské říše]]. Za panování knížete [[Rostislav]]a (846–870) se Velká Morava stala kolébkou slovanské kultury a [[křesťanství]], začátkem [[10.&nbsp;století]] se však rozpadla.<ref>ČAPKA, František: Morava, edice Stručná historie států, Libri (2003), Praha, ISBN 80-7277-186-8, str. 132.</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Havlík, Lubomír Emil, 1925–2000.
| titul = Kronika o Velké Moravě