Dlouhá Třebová: Porovnání verzí

'''Dlouhá Třebová''' ({{Vjazyce2|de|''Langentriebe''}}) je obec v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Táhne se v údolí podél řeky [[Třebovka|Třebovky]] od hranic s [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] k hranicím s [[Ústí nad Orlicí|Ústím nad Orlicí]], a proto se stala přirozeným středem konurbace ([[souměstí]]) [[Česká Třebová|Třebová]] - [[Ústí nad Orlicí|Ústí]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. První zmínka o této obci je z roku [[1304]]. Na počátku [[20. století]] byl postaven novogotický [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]], který se stal dominantou Dlouhé Třebové a na jehož věži je zavěšena nejstarší památka obce – zvon Prokop z roku [[1753]].<ref name="Dobroucký Jaroslav"/>

První dochovaná písemná zmínka o [[obec|obci]] Dlouhá Třebová je v nadační listině z [[21. květen|21. května]] roku [[1304]], jíž český král [[Václav II.]] přidělil správu nad panstvím lanšperským a lanškrounským [[Zbraslavský klášter|Zbraslavskému klášteru]]. Mezi výčtem obcí, které klášteru připadly, je zmiňována i Dlouhá Třebová. Obec Dlouhá Třebová zůstala až do roku [[1358]] ve správě [[Zbraslav]]ského kláštera, ale v tomto roce byla připojena k [[biskupství v Litomyšli]]. V místě, kterému se říká „Na zámku“, stávala zemanská tvrz, kde probíhaly soudy a několikráte zde pobývali i litomyšlští biskupové. V následujících letech docházelo k častému střídání vlastníků panství. Po roce [[1621]] připadlo panství do vlastnictví rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], kterým majetek patřil až do roku [[1848]], kdy byla rušena [[robota]]. V témže roce došlo k zániku úřadu [[rychtář]]e (jako poslední [[rychtář]] je uváděn Ignác Fajt, který vykonával funkci mezi lety 1845–1848[[1845]]–[[1848]]). Úřad rychtáře byl nahrazen obecním starostou a jako první byl do funkce zvolen František Kovář (vykonával úřad mezi lety 1849–1854[[1849]]–[[1854]]).

Během [[První světová válka|první světové války]] bylo v obci na čtyřicet padlých, kteří padli ve službě za [[Rakousko-Uhersko]]. Po válce v roce [[1922]] byla v obci zřízena [[železniční zastávka]], která měla i prodejnu jízdenek a čekárnu pro cestující. Plošná elektrifikace obce skončila roku [[1934]]. Za [[První republika|první republiky]] obcí projížděli prezidenti [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a [[Edvard Beneš]], i když obec nebyla cílem jejich cesty.

Vzhledem ke složité situaci během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] došlo i v Dlouhé Třebové k nahromadění uprchlíků převážně ze [[Sudety|Sudet]]. Sousední obec [[Hylváty]] ale měla výraznou německou menšinu, a tak si její obyvatelé vyžádali ochranu [[Nacistické Německo|Třetí říše]], což vyústilo ve stavbu celnice v tehdejším prostoru „U&nbsp;kovárny“. Po skončení války podobně jako na většině území Česka se i v obci Dlouhá Třebová objevily [[mimořádné lidové soudy]], které začaly odsuzovat kolaboranty a konfiskovat jejich majetek. Během války padlo 17 mužů z obce.

Dne 28.&nbsp;října [[1948]] byl v obci odhalen pomník obětem první a druhé světové války. V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z transportu smrti, který obcí projel 27.&nbsp;ledna [[1945]]. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památku]]. Již před válkou v obci působily organizace jako [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]], Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků [[Josef Kajetán Tyl]], kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako [[Svaz československo-sovětského přátelství]], [[Komunistická strana Československa|KSČ]], [[Československý svaz mládeže|ČSM]], [[Československý svaz žen|Svaz žen]], [[Osvětová beseda]], [[Svaz pro spolupráci s armádou]] či apolitický [[Československý červený kříž]].

Roku [[1945]] byl zřízen i [[místní národní výbor]] místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář. V letech 1964–1976[[1964]]–[[1976]] byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu čp. 129. Zemřel v roce [[1988]]. Mezi lety [[1976]] až [[1990]] byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]]<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 96.</ref> jako jeho pátá místní část. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce [[1990]] však obec získala opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty byl zvolen Zdeněk Filip.

V červenci roku [[1997]] postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka [[Třebovka]]. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy [[prezident]]a České republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] s chotí [[Dagmar Havlová|Dagmar]]. V roce [[1999]] získala obec od [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] právo na používání [[vlajka|vlajky]] a [[Znak (heraldika)|znaku]] jako nových symbolů obce pro její propagaci.<ref name="www.kronikar.estranky.cz, 2009-02-01"/>