|
| mapa = Map Iran 1900-en.png
| velikost mapy = 290px
| mapa poznámka = Persie za vlády KádžárovcůQádžárovců
| hlavní město = [[Teherán]]
| rozloha =
| větve rodu =
}}
'''KádžárovciQádžárovci''' ({{Vjazyce2|fa|دودمان قاجار}}, ''Dūdmân-e Qādžār)'' byl v letech [[1794]]–[[1925]] předposlední perskou vládnoucí [[dynastie|dynastií]]. KádžárovskáQádžárovská dynastie byla [[Turkické národy|turkického]] původu a pocházela z kmene KadžarůQadžarů, po nichž byla pojmenována. Za zakladatele rodu je všeobečně považován první kádžárovskýqádžárovský šáh [[Agá Muhammad Chán]]. KadžarovéQadžarové původně sídlili ve [[střední Asie|střední Asii]], později se usadili v na severu [[Íránská vysočina|Íránské vysočiny]].
Po sesazení perské dynastie [[Safíovci|Safíovců]] v roce [[1722]] se rozhořel boj mezi KádžárovciQádžárovci a [[Afšárovci]] o moc v němž zvítězili Afšárovci a jejich vůdce [[Nádir Šáh]] (největší dobyvatel té doby) byl roku [[1736]] korunován šáhem. Po jeho smrti se ale jím obnovená perská říše opět rozpadala.
V jižním a centrálním [[Írán]]u tak navíc vládly od roku [[1750]] vládci z rodu [[Zandovci|Zandovců]]. Dne [[14. květen|14. května]] [[1796]] byl kádžárovskýqádžárovský náčelník [[Agá Muhammad Chán]], který již v roce [[1794]] porazil posledního zandského vládce [[Lotf Alí Chán|Lotfa Alího Chána]], prohlášen novým perským [[šáh]]em a poslední [[Afšárovci|Afšárovec]] Šáhruch, byl v [[Mašhad]]u brutálně umučen k smrti. Snahy KádžárovcůQádžárovců obnovit slávu Persie, které započal Ágá Muhammad Chán, ale narazily na [[ruské impérium|ruskou]] a [[britské impérium|britskou]] expanzi. KádžárovskéQádžárovské panovníky čekaly porážky v [[rusko-perské války|rusko-perských válkách]], které vedly k územním ztrátám a zvyšující se hospodářské závislosti na Británii. Dynastie byla století od nástupu k moci oslabována vnitřními konflikty ([[bábitské povstání]], [[perská konstituční revoluce 1905–1911]]). V důsledku britsko-ruské dohody z roku [[1907]] byla už bezmocná [[Persie]] rozdělena na sféry vlivu.
Posledním kádžárovskýmqádžárovským šáhem byl v letech [[1909]]–[[1925]] [[Ahmad Šáh]], kterého sesadil ambiciozní kozácký velitel [[Rezá Šáh Pahlaví]], který se poté sám stal šáhem a založil vlastní dynastii [[Dynastie Pahlaví|Pahlaví]]. Celkem se tedy na perském trůnu vystřídalo 7 panovníků z rodu KádžárovcůQádžárovců. Předposlední KádžárovecQádžárovec na perském trůnu, otec Ahmada Šáha [[Muhammad Alí Šáh]], vládl pouze 2 roky.
Hlavou rodu byl od roku [[1988]] až do své smrti v roce 2011, princ [[Alí Mírzá Kádžár|Alí Mírzá Qádžár]], který byl synovcem posledního šáha [[Ahmad Šáh|Ahmada Šáha]]. Současnou hlavou rodu je [[Mohammad Ali Mirza Kádžár|Mohammad Ali Mirza Qádžár]]. Zároveň od roku [[1988]] je post kádžárovskéhoqádžárovského uchazeče o perský resp. íránský trůn oddělen od postu hlavy rodu, takže kádžárovskýmqádžárovským uchazečem trůnu je princ [[Muhammad Hassan Mírzá II.]]
== Seznam perských kádžárovských šáhů ==
* [[Agá Muhammad Chán]] – ([[1794]]–[[1797]])
* [[Fát Alí Šáh]] – ([[1797]]–[[1834]])
* [[Muhammad Šáh Kádžár|Muhammad Šáh Qádžár]] – ([[1834]]–[[1848]])
* [[Násir ad-Dín Šáh]] – ([[1848]]–[[1896]])
* [[Muzaffaruddín Šáh]] – ([[1896]]–[[1907]])
* [[Muhammad Alí Šáh]] – ([[1907]]–[[1909]])
* [[Ahmad Šáh|Ahmad Šáh KádžárQádžár]] – ([[1909]]–[[1925]])
<gallery>
| 