Propaganda: Porovnání verzí

Propagandu je možné (částečně) odlišit od jiných forem [[prezentace]], ovlivňování nebo [[manipulace]] s [[veřejné mínění|veřejným míněním]], tj. např. od [[propagace]], [[Politická agitace|agitace]], [[reklama|reklamy]], [[osvěta|osvěty]] a [[public relations]]. Slovo propaganda má v současné době negativní konotace, přitom přibližně do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo chápáno neutrálně jako jeden z prostředků [[Železný zákon oligarchie|udržení fungující demokracie]].<ref>[https://www.youtube.com/watch?v=48Om0DFbR0w Noam Chomsky on the Propagandized Media]</ref>

 

Slovo vzniklo z názvu úřadu ''[[Kongregace pro evangelizaci národů|Sacra congregatio de propaganda fide]]'' (tj. Posvátná kongregace pro šíření víry), což bylo kolegium [[kardinál]]ů zodpovědných za [[misijní činnost]] katolické církve a potlačování vlivu reformace, které bylo založené roku [[1622]] papežem [[Řehoř XV.|Řehořem XV]]. Za novodobý milník propagandy (teorie a studie o ní) se považuje vydání knihy stejného jména [[Edward L. Bernays|Edwardem Bernaysem]] v roce 1928.

 

Přestože je tento termín hojně užíván, v politologických kruzích není jeho výklad dosud jednotný. Škálu, na které se nachází možné definice lze ohraničit z jedné strany výrokem [[Jacques Driencourt|Jacqua Driencourta]], že vše je propagandou, neboť vše v politické a ekonomické sféře se zdá být takto ovlivněno. Z druhé strany pak vidíme názor, že není možné vymezit přesnou definici pro tento termín.<ref name=":0">BENEŠ, Kamil. Teorie propagandy: vybrané typologie [online]. E-polis.cz, 5. srpen 2014. [cit. 2016-01-09]. Dostupné z WWW: http://www.e-polis.cz/clanek/teorie-propagandy-vybrane-typologie.html</ref><ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = Ellul|jméno = Jacques|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Propaganda|vydání = |vydavatel = Vintage Books|místo = New York|rok = 1973|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>

[[Soubor:'Destroy this mad brute' WWI propaganda poster (US version).jpg|náhled|upright|Americká protiněmecká propaganda z dob první světové války]]

Propaganda je tedy záměrný pokus přesvědčit lidi, aby mysleli a jednali tak, jak si to přejí ti, kteří propagandu ve svém osobním zájmu vytvářejí. Je obvykle spojována s válkou a mocí. Lze ji odlišit od [[Politická agitace|agitace]] často postavené na ideálech i od [[zastrašování]], které vyhrožuje hrubou silou. Ruku v ruce s propagandou jde vždy [[cenzura]], která je rovněž postavena na zatajování informací.<ref>[https://manipulatori.cz/propaganda-predstaveni-fenomenu/ Karolína Honsová, Propaganda – představení fenoménu], server Moderní Dějiny, 10.10.2015, in manipulatori.cz</ref>

 

Mezinárodní právo stanovuje ilegalitu státní propagandy, pokud vyzývá k válce, podvracuje, či pomlouvá. Co se týče zodpovědnosti států za činy jednotlivců, existují určité podmínky, za které by státy mohly být souzeny před mezinárodním soudem (např. pro shledání bezúhonnosti podněcování války), doposud však v praxi taková situace nenastala. Celkově je však zodpovědnost jednotlivce méně závažná, než zapojení celého státu do procesu. Někteří kritici tvrdí, že by se tato pravidla měla zpřísnit. <ref>http://scholarship.law.duke.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=3117&context=lcp</ref>

 

[[Soubor:Propaganda poster in a primary school - DPRK (2604154887).jpg|náhled|Severokorejská protiamerická propaganda určená pro školní děti]]

[[Soubor:HanoiPropagandaPoster.JPG|náhled|Propagandistický plakát vládnoucí komunistické strany v Hanoji ve [[Vietnam]]u]]

|}

 

 

=== Typologie vzniklá během 2. světové války ===

* '''Integrační propaganda''' - je "propagandou rozvinutých národů a je charakteristická pro naši civilizaci" Ellul uvádí, že tento typ propagandy neexistoval před 20. stoletím.<ref name=":1" /> "Jejím hlavním cílem je však posilovat kulturní normy, a to především ve smyslu stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti. Je vyzrálejší, mnohem hůře rozpoznatelná a také mnohem trvalejší než například agitační propaganda."<ref name=":0" /> Sociologickou a integrační propagandu Ellul seskupuje do horizontálního typu propagandy. Takové propagandy jsou dlouhodobé, iracionální, nepřímé a nepoznatelné v každodenním životě. Potřebují k úspěchu velký počet lidských zdrojů, uspořádaných do malých skupin, ve kterých jsou si jejich členové rovni. Politickou a agitační propagandu sdružuje do propagandy vertikální, ty jsou naopak přímé a krátkodobého charakteru. Potřebuje obrovský mediální aparát, díky kterému působí na masy shora.<ref name=":0" />

 

Americká [[Central Intelligence Agency]] (CIA) vytvořila během studené války celosvětovou propagandistickou síť.<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Worldwide Propaganda Network Built by the C.I.A.