Rudolf Slánský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava |
Bez shrnutí editace značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 132:
Po neúspěšném pokusu [[Sovětský svaz|SSSR]] zasahovat do politiky nově vzniklého [[Izrael]]e zaujal SSSR a potažmo celý východní blok [[Arabský svět|proarabskou]] a [[antisionismus|antisionistickou]] politiku. Tento fakt ovlivnil výběr obžalovaných v tzv. „[[Proces se Slánským|procesu se Slánským]]“.
Dne 23. listopadu 1951 v pozdních večerních hodinách byl zadržen a předán do [[Ruzyně|ruzyňské]] věznice. Dožadoval se setkání s Gottwaldem, ale nebylo mu vyhověno. Koncem ledna 1952 se pokusil oběsit. O sebevraždu se neúspěšně pokusil ještě jednou, když hlavou narážel o topení. Celkově bylo obžalováno v procesu 14 lidí, většinou vysoce postavených členů KSČ. Drtivá většina byla židovského původu (společně s ním např. [[Vladimír Clementis]], [[Artur London]], [[Vavro Hajdů]], [[Eugen Löbl]], [[Rudolf Margolius]], [[André Simone]], [[Otto Fischl]]). Všichni věznění se museli naučit nazpaměť výpověď, kterou před [[Státní soud|Státním soudem]] doslova zopakovali. Hlavním žalobcem tohoto největšího [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaného procesu]] v českých dějinách byl [[Josef Urválek]]; Slánského advokátem se stal Vladimír Bartoš, který byl spolupracovníkem [[Státní bezpečnost]]i. Slánský byl obžalován ze [[špionáž]]e, [[Velezrada|velezrady]], [[sabotáž]]e a z prozrazení [[vojenské tajemství|vojenského tajemství]]. Ke všem obviněním se přiznal, přiznání však bylo vynucené mučením.
Celkově bylo odsouzeno ke smrti oběšením 11 z celkových 14 obžalovaných. Slánského žádost o [[milost (právo)|milost]] byla prezidentem Gottwaldem odmítnuta. Společně s ostatními odsouzenými byl popraven oběšením 3. prosince 1952 v [[Věznice Pankrác|pankrácké věznici]]. Popravení byli zpopelněni v prosinci 1952 a jejich popel byl údajně vysypán na silnici někde severně od Prahy.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| |||