Vítkův kámen: Porovnání verzí

'''Vítkův kámen''' je nejvyšší vrchol (též1035 ''Vítkůvm.n.m.) hrádek'',vítkokamenské {{Vjazyce2|dehornatiny na pravém břehu [[Vodní nádrž Lipno|''Wittigstein''}}Lipenské čipřehrady]] {{Cizojazyčněv&nbsp;[[Okres Český Krumlov|de|''Wittinghausen''}})okrese jeČeský Krumlov]]. Na jejím temeni stojí [[zřícenina]] [[Gotická architektura|gotického]] [[hrad]]u na vrcholu [['''Vítkův kámenhrádek''' (Šumava)|stejnojmennéněkdy hory]]mylně nanazývaná pravémdle břehukopce [[VodníVítkův nádržkámen, Lipno{{Vjazyce2|Lipenské přehrady]] v&nbsp;[[Okres Český Krumlovde|okrese''Wittigstein''}} Českýči Krumlov]]{{Cizojazyčně|de|''Wittinghausen''}}). Zřícenina stojí nad osadou [[Svatý Tomáš (Přední Výtoň)|Svatý Tomáš]], asi pět kilometrů od [[Přední Výtoň|Přední Výtoně]]. Je to nejvýše položený hrad (resp. zřícenina) v&nbsp;[[Česko|Česku]] (1036koruna hradu 1053 m&nbsp;n.&nbsp;m.). Od roku 1963 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref name="ZM">{{CitaceMonumNet|název=Hrad elektronickéVitkův monografiekámen, zřícenina|ID=130894|datum=2018-12-21}}</ref> Majitelem památky je od roku 1990 obec Přední Výtoň, která je zároveň provozovatelem od roku 2023.

Hrad byl založen [[Vítkovci]] a&nbsp;sloužil jako pohraniční pevnost a&nbsp;správní středisko [[panství]]. [[První písemná zmínka|První spolehlivápísemná]] <nowiki/>zmínka o&nbsp;hradu sepochází objevujez v&nbsp;roceroku [[1347]]1277, aleovšem existujíněkteré taképrameny nepotvrzenéto spekulacezpochybňují o&nbsp;vznikua předjako rokemprvní zmínku určují listinu z roku 1347.

22. listopadu 1277 totiž zaznamenáváme v listinách prvou zmínku o '''''Curia Witigonis''''' v souvislosti s cisterciáckým klášterem vyšebrodským.<ref name="durdik-susicky"/>Jde o poslední vůli '''Vítka z Krumlova''', právě toho roku zesnulého. Byl to bratr už roku 1272 skonavšího krumlovského hradního pána Budivoje.

Od roku 1302 přešel hrad do vlastnictví [[Rožmberkové|Rožmberků]], kteří zde v&nbsp;roce 1394 věznili krále [[Václav IV.|Václava&nbsp;IV.]] Rožmberkové měli hrad ve svém vlastnictví až do začátku sedmnáctého století (vláda posledního Vítkovce [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka]]) s&nbsp;krátkou přestávkou v&nbsp;období [[husitství|husitských válek]], kdy jej v&nbsp;roce 1427 [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřich z&nbsp;Rožmberka]] prodal svému švagrovi ''Reinprechtovi z&nbsp;Walsee.'' Rožmberkům se vrátil zpátky až v&nbsp;roce 1464. Za jejich vlády byly k&nbsp;původnímu hradu přidány hradby s&nbsp;pěti baštami. V&nbsp;letech 1602–1622 hrad patřil [[Habsburkové|Habsburkům]], za nichž byl roku 1618 přepaden oddílem rakouských povstalců, a&nbsp;hradní [[posádka]] proto byla posílena na dvě stě mužů. Poté patřil ke [[Český Krumlov|krumlovskému]] panství rodu [[Eggenbergové|Eggenbergů]] a&nbsp;po dobu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] na něm sídlila posádka císařského vojska.<ref name="triska" /> Hrad byl používán a&nbsp;udržován asi do poloviny osmnáctého století a&nbsp;poté vyhořelý osiřel. V&nbsp;roce 1869 hrad nechali zčásti opravit [[Schwarzenbergové]], kteří také hradní věž upravili na [[rozhledna|rozhlednu]].

V&nbsp;roce 1998 bylo založeno [[Občanské sdružení]] Vítkův Hrádek (později Spolek přátel Vítkova Hrádku), které si objekt pronajalo a za státní dotace ve výši 20 milionů korun nechalo zříceninu a&nbsp;zejména věž zrenovovat (dokončeno roku 2005 při příležitosti dvoustého výročí narození spisovatele [[Adalbert Stifter|Adalberta Stiftera]]). Uvnitř věže bylo postaveno dřevěné schodiště o&nbsp;61 schodech vedoucí na plošinu, která slouží jako rozhledna, z&nbsp;níž je kruhový výhled na šumavské hřebeny ([[Plešská hornatina]]), Lipno s&nbsp;okolím, na [[Novohradské hory]] a&nbsp;četné kopce v&nbsp;[[Rakousko|Rakousku]]. Při dobré viditelnosti je dokonce vidět i&nbsp;masiv [[Alpy|Alp]].<ref>{{Citace elektronického periodika