Filosofská historie: Porovnání verzí

Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost majáles. Mladí lidé se kvůli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínků, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, od které slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorům, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do bojů do Prahy. Zde na barikádě umírá Špína. Mladíkům se podaří z Prahy utéci, Vavřena se ožení s Lenkou a stane lékařem, Frýbort si vezme Márinku a žije jako sedlák. Lotty zůstane sama.

 

* ''Filozofská historie'' vyšla poprvé v časopise [[Světozor]] (1877); první knižní vydání se uskutečnilo v roce 1882, kdy byla vydána v nakladatelství [[Jan Otto]] spolu s povídkou ''U Rytířů'' pod názvem ''Dvě povídky''. Později byla často vydávána v souboru ''Maloměstské historie'', který obsahoval povídky ''Na staré poště'', ''U Rytířů'' a ''Filozofskou historii''.

* Za Jiráskova života vyšla ''Filozofská historie'' devatenáctkrát a následovalo mnoho vydání dalších. Posledním vydáním, do kterého autor zasáhl (modernizoval slovosled), je vydání z roku 1927.<ref>JANÁČKOVÁ, Jaroslava. ''Alois Jirásek: [monografie s ukázkami z díla].'' 1. vyd. Praha: Melantrich, 1987. 581 s. [Viz str. 114.]</ref>

* ''Filozofská historie'' byla přeložena do řady cizích jazyků. Knižně byly vydány překlady: anglický (''Gaudeamus igitur'', 1961), bulharský (''Filosofska istorija'', 1972), francouzský (''Philosophes'', 1923), chorvatský (''Filozofska historija'', 1920, 1921), lužickosrbský (''Filosofska historija'', 1921), německý (''Die Philosophen'', rok neuveden, konec 19. století), polský (''Historja filozofów'', 1927; ''Studenckie dzieje z dawnych lat'', 1950), ruský (''Filosofskaja istorija'', 1951, 1955), slovenský (''Filozovská história'', 1954), slovinský (''Filozofska zgodba'', 1920).<ref>VORLÍČKOVÁ, Marie. Tou cestou jsem šel: nástin životopisu Aloise Jiráska. 2. díl : V Litomyšli. In: MAŇÁKOVÁ, Marcela, ed. a MIKULÁŠEK, Alexej, ed. ''Sborník Společnosti Aloise Jiráska. 2.'' Praha: Společnost Aloise Jiráska, 1996. 143 s. [Práce M. Vorlíčkové je otištěna na str. 3–95; viz str. 90.] – Názvy překladů byly vyhledány v Souborném katalogu ČR.</ref>

== Filmové, rozhlasové a divadelní zpracování ==