Nevazebný orbital: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
pokračování
dokončení
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
 
'''Nevazebný orbital''' nebo ''nevazebný molekulový orbital'' je [[molekulový orbital]], jehož obsazení elektrony nemá vliv na [[řád vazby]] mezi zúčastněnými [[atom]]y. Nevazebné orbitaly se v [[diagram molekulových orbitalů|diagramech molekulových orbitalů]] označují písmenem '''n'''. V teorii molekulových orbitalů jsou ekvivalenty volných elektronových párů u [[strukturní elektronový vzorec|Lewisovských struktur]]. Hladiny energií nevazebných orbitalů zpravidla bývají mezi energiemi [[valenční elektron|valenčních]] [[vazebný orbital|vazebných orbitalů]] a odpovídajících [[protivazebný orbital|protivazebných orbitalů]]; nevazebné orbitaly obsazené elektrony tak fungují jako nejvyšší [[HOMO/LUMO|obsazené molekulové orbitaly]] (HOMO).
 
Molekulové orbitaly se často zobrazují jako [[lineární kombinace atomových orbitalů]]. V&nbsp;jednoduché dvouatomové molekule, jako je [[fluorovodík]] (HF), může mít jeden atom mnohem více elektronů něžnež druhý. P řekryvemPřekryvem orbitalů se souhlasnými symetriemi vzniká [[Vazba sigma|Sigmasigma&nbsp;vazebný]] orbital. Některé orbitaly (u HF p<sub>x</sub> a p<sub>y</sub> u fluoru) se nemusejí spojit s&nbsp;žádnými dalšími orbitaly, čímž vzniknou nevazebné molekulové orbitaly. Orbitaly p<sub>x</sub> a p<sub>y</sub> v&nbsp;molekule HF si zachovají tvar orbitalů p<sub>x</sub> a p<sub>y</sub>, ale jako molekulové orbitaly jsou nevazebné; jejich energie nezáleží na délce žádné vazby v&nbsp;molekule a obsazení těchto orbitalů neovlivní stabilitu moleckuly z&nbsp;hlediska atomů, jelikož mají jejich energie v&nbsp;molekule stejné hodnoty jako v&nbsp;atomech. V&nbsp;základním stavu molekuly HF jsou dva nevazebné orbitaly obsahující elektrony; tyto orbitaly se nachází na atomu fluoru a jsou složeny z&nbsp;[[atomový orbital|atomových p&nbsp;orbitalů]] orientovaných kolmo na spojnici atomových jader. Z&nbsp;tohoto důvodu nemůže nastat jejich překryv s&nbsp;s&nbsp;valenčními orbitaly na vodíku.
 
<!-- Although non-bonding orbitals are oftenNevazebné similarmolekulové toorbitaly these atomicčasto orbitalspodobají ofatomovým theirorbitalům constituentpříslušných atomatomů, theycož dovšak notneplatí neednapříklad tou benevazebného similar. An example of a non-similar one is the non-bonding orbital of theorbitalu [[allyl]]ového anionaniontu, whoses&nbsp;[[elektronová electronhustota|elektronovou densityhustotou]] isnahromaděnou concentratedna onprvním the first and thirda carbontřetím atomsuhlíku.<ref>{{citeCitace bookmonografie |last1=Anslyn |first1autor1 = Eric V. Anslyn |last2 autor2 =Dougherty |first2=Dennis A. Dougherty |title titul = Modern Physical Organic Chemistry |year vydavatel =2006 |publisher=University Science Books | rok vydání = 2006 | strany = 841–842 | isbn = 978-1-891389-31-3 |pages=841–842}}</ref>
 
U sloučenin se zcela [[delokalizace elektronů|delokalizovanými elektrony]] mčasto není žádný molekulový orbital zcela nevazebný.
In fully delocalized canonical molecular orbital theory, it is often the case that none of the molecular orbitals of a molecular are strictly non-bonding in nature. However, in the context of [[localized molecular orbitals]], the concept of a filled, non-bonding orbital tends to correspond to electrons described in Lewis structure terms as "lone pairs."
 
K&nbsp;označení neobsazených nevazebných orbitalů se používá několik symbolů; mapříklad, analogicky k&nbsp;σ* a π*, jde o '''n*''', jež ale není běžné. Častěji se vyskytují symboly atomových orbitalů, většinou '''p''' u p&nbsp;orbitalů a obecně '''a''' u ostatních. (Podle Bentova pravidla jsou neobsazené orbitaly u prvků hlavní skupiny téměř vždy typu p, protože s&nbsp;orbitaly jsou stabilizující a vazebné. Výjimku tvoří LUMO [[fenyl]]ového kationtu, který je v&nbsp;důsledku působení benzenového kruhu typu sp''<sup>x</sup>'' (''x'' ≈ 2). Někd se používají i označení '''ω''' pro nevazebné orbitaly (obsazené i neobsazené.
There are several symbols used to represent unoccupied non-bonding orbitals. Occasionally, '''n*''' is used, in analogy to σ* and π*, but this usage is rare. Often, the atomic orbital symbol is used, most often '''p''' for p orbital; others have used the letter '''a''' for a generic atomic orbital. (By Bent's rule, unoccupied orbitals for a main-group element are almost always of p character, since s character is stabilizing and will be used for bonding orbitals. As an exception, the LUMO of phenyl cation is an sp''<sup>x</sup>'' (''x'' ≈ 2) atomic orbital, due to the geometric constraint of the benzene ring.) Finally, Woodward and Hoffmann used the letter '''ω''' for non-bonding orbitals (occupied or unoccupied) in their monograph ''Conservation of Orbital Symmetry''.
 
== Přechody elektronů ==
==Electron transitions==
ElectronsElektrony inv&nbsp;nevazebných molecularmolekulových non-bondingorbitalech orbitalsmohou canpřecházet undergodo electronjiných transitionsorbitalů, suchnapříklad asskrz n→σ* ora n→π* transitionspřechody. ForPřechody example,typu n→π* transitions can be seen inu [[ultraviolet-visiblekarbonylové spectroscopysloučeniny|karbonylových skupin]] oflze compounds withpozorovat [[carbonylultrafialovo-viditelná spektroskopie|ultrafialovo-viditelnou groupspektroskopií]]s, althoughpřestože [[absorbance]] isnebývá fairly weakvysoká.<ref>{{citeCitace elektronické monografie web| autor = Alfred D. Bacher | titul = Theory of Ultraviolet-Visible (UV-Vis) Spectroscopy | url = http://www.chem.ucla.edu/~bacher/UV-vis/uv_vis_tetracyclone.html.html |title=Theory ofdatum Ultraviolet-Visiblepřístupu (UV= 2012-Vis)02-01 Spectroscopy|author=Alfred D.vydavatel Bacher|publisher= UCLA Chemistry Department|access-date=1 February 2012}}</ref>
 
==References Odkazy ==
 
== Reference ==
 
{{Překlad | jazyk = en | článek = Non-bonding orbital | revize = 1112089995}}<references />
==See also== -->
 
=== Související články ===
 
* [[Molekulový orbital]]
Řádek 23 ⟶ 24:
* [[Protivazebný orbital]]
* [[Lineární kombinace atomových orbitalů]]
 
{{Portály|Chemie}}
 
[[Kategorie:Chemické vazby]]