Cena: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 2:
{{Upravit}}
{{Různé významy|tento=směnné hodnotě [[statek|statku]] nebo [[služba|služby]]}}
'''[[Cena]]''' vyjadřuje směnný poměr mezi směňovanými statky. Dnes obvykle ukazuje množství peněz potřebných k uskutečnění směny daného statku. Ceny mohou být vyjádřeny též v ostatních statcích (např. 1 kráva = 2 ovce a opačně 1 ovce = 1/2 krávy), ale dnes se již [[barterový obchod]] využívá jen minimálně. Pojem cena zahrnuje též zvláštní druhy odměňování, jako např. [[mzda|mzdu]] (cena práce), [[Měnový kurz|kurz]] (cena cizí měny), [[úrok]] (cena peněz).
Podle pojetí [[klasický liberalismus|anglické klasické školy]] ([[David Ricardo]], [[Adam Smith]], [[John Stuart Mill]]) je cena statku určená tím, kolik práce bylo vynaloženo k jeho výrobě – to znamená, že výrobky, jejichž vytvoření je pracnější, mají tendenci být dražší než ty, které lze vytvořit snáze. Nákladovou teorii hodnoty posléze přejal i [[Karl Marx]]. Ačkoliv zní tato teorie intuitivně, je zcela chybná a nedokáže vysvětlit velké množství běžných jevů. Zásadní kritiku tohoto konceptu přednesl [[Carl Menger]] a další jako součást [[marginalistická revoluce|marginalistické revoluce]]. Ti tvrdí, že cena vychází ze subjektivního mezního [[užitek|užitku]] daného statku a je určena [[poptávka|poptávkou]] a [[nabídka|nabídkou]] tohoto statku. Podle této teorie se cena výsledného statku nesčítá z cen nákladů, ale právě opačně: spotřebitel ohodnotí penězi finální výrobek a následně dochází k formování cen zdrojů, které jsou k výrobě tohoto statku zapotřebí. Podle Post keynesovské a institucionální ekonomie ceny určují hlavně náklady a přirážkové ceny, které jsou založeny na celkových průměrných nákladech (včetně režijních/fixních nákladů) plus marže.<ref name=":0">{{Citace periodika
| |||