Řád německých rytířů: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odstranění neozdrojovaného tvrzení značka: vrácení zpět |
|||
Řádek 149:
Zničující dopad na řád měl nástup [[nacismus|nacismu]]. Řád patřil mezi jeho skalní odpůrce a trpěl rozsáhlým pronásledováním {{zdroj?}}. V [[Československo|Československu]] na konci třicátých let poskytli němečtí rytíři zdarma některé své pozemky a objekty ve slezském pohraničí (v okolí [[Hrabyně]]) k obranným účelům a také půjčili státu peníze na výstavbu [[Československé opevnění|československého pohraničního opevnění]].<ref>[http://www.bruntal.net/2011100001-nekdejsi-pusobeni-radu-nemeckych-rytiru-na-bruntalsku BRUNTÁL.net: Někdejší působení Řádu německých rytířů na Bruntálsku]{{Nedostupný zdroj}}</ref> {{zdroj?}} Německé okupační orgány ihned po převzetí moci nad [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátem]] (v pohraničí již dříve) nejdříve uvalily nucenou správu na majetek řádu a poté jej [[konfiskace|zkonfiskovaly]]. Po propuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl řád krutě pronásledován, řada jeho členů (zejména mužské větve) byla nacisty vězněna, popravena nebo zavražděna a řádový majetek byl nacisty konfiskován všude, kde pro ně byl k dosažení {{zdroj?}}.
V zemích, které se po druhé světové válce ocitly pod nadvládou [[komunismus|komunismu]], pak následovalo po nacistickém pronásledování i pronásledování ze strany komunistů. Ačkoliv nešlo o německou, ale nadnárodní, protinacisticky zaměřenou a nacisty pronásledovanou organizaci {{zdroj?}}, československé – [[Komunistická strana Československa|komunisty]] ovládané {{zdroj?}} – [[Ministerstvo zemědělství České republiky|ministerstvo zemědělství]] v roce [[1946]] vyhlásilo konfiskaci majetku řádu podle [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] a provedlo ji, ačkoliv mu to zakazovalo hned několik nařízení vlády {{zdroj?}}. V roce [[1948]] [[Nejvyšší správní soud Československa|Nejvyšší správní soud]] v Praze konfiskace prohlásil za neodůvodněné a nezákonné a vydal rozhodnutí, podle kterého náleží konfiskovaný majetek stále řádu. [[Únor 1948|Komunistický převrat]] ale znemožnil převzetí majetku řádem a komunistické úřady poté vyhnaly všechny rytíře německého původu ze země. Po pádu komunismu od roku 1990 podal řád množství žalob o navrácení v Čechách zabaveného majetku, k českým a nakonec i mezinárodním soudům. Žádný soud ani mezinárodní, ale nároky na vrácení majetků řádu neuznal (https://prazsky.denik.cz/denik-v-regionech/hrad-bouzov-rade-nemeckych-rytiru-soud-2021.html), vyvlastnění majetků řádu v Česku tedy proběhlo podle práva, byť s jednou výjimkou (https://www.novinky.cz/domaci/clanek/soud-uznal-narok-zenske-vetve-radu-nemeckych-rytiru-na-dum-a-pozemek-40329424).
Po dokončení odsunu v roce [[1949]] působili v Československu jen dva rytíři-řeholníci. Řád byl v průběhu [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] krutě pronásledován, řeholníci a někteří [[familiář]]i řádu, jakož i sestry, byli nezákonně [[internace|internováni]], v některých případech pak odsouzeni ve [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] a vězněni {{zdroj?}}. Sestra [[Marie Helena Knajblová]] na následky věznění zemřela {{zdroj?}}. Činnost řádu byla zcela znemožněna.
| |||