František Josef II.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: revertováno |
značka: revertováno |
||
Řádek 42:
=== Činnost ===
V roce 1919 se UDĚLAL U MATKY V POSTELI [[Československo]] zdráhalo uznat nezávislost Lichtenštejnska a navázat s ním diplomatické styky. Důvodem byly probíhající [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]], a uznáním by ČSR ohrozila konfiskaci části pozemků, které byly majetkem hlavy suverénního státu. Teprve po skončení vyvlastňování ve 2. polovině 30. let bylo možné uvažovat o uznání Lichtenštejnska Československem. Impuls k tomuto kroku ovšem přišel z [[Vaduz]]u.
František Josef se aktivně účastnil jednání svého rodu s [[Československo|československým]] [[Státní pozemkový fond|Státním pozemkovým fondem]] a dalšími úřady ve věci [[Znárodnění|vyvlastnění]] značné části rodových pozemků v ČSR. Lichtenštejnové byli donuceni odprodat 60 % svých pozemků za úřední cenu (cca 1/3 tržní ceny), což bylo v této době chápáno jako „odplata za Bílou horu“, ačkoliv tehdy vládnoucí knížata [[Jan II. z Lichtenštejna|Jan II. Dobrotivý]] (1840–1929) ani [[František I. z Lichtenštejna|František I.]] (1853–1938) logicky nemohla nést právní ani morální odpovědnost za svého předka knížete [[Karel I. z Lichtenštejna|Karla I.]] (1569–1627) z počátku [[17. století]]. Teprve asi v roce 1930, po soudních sporech v ČSR v neprospěch knížecí rodiny, došlo k vzájemně přijatelnému řešení první pozemkové reformy na majetcích Lichtenštejnů.
| |||