Akordová značka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstavec o zvětšené undecimě obsahoval copy paste z odstavce o zmenšené undecimě.
značky: první editace editace z Vizuálního editoru
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 9:
 
Poznámka: V článku je často používán zápis vyjadřující rovnost intervalů ve smyslu [[temperované ladění|temperovaného ladění]] z [[harmonie (hudba)|harmonického]] hlediska. Co se týká skutečné velikosti akordu (z melodického hlediska), je zápis velká sexta = velká tercdecima samozřejmě nesprávný.
Zápis akordových značek vzniknul na mnohaHEIL místech současně jako pomůcka pro zjednodušení notace především u jazzových orchestrů, není proto dodnes sjednocen do celosvětově respektovaného jednotného systému - existuje v něm řada dvojic i trojic značek, které mají shodný význam.
 
Zápis akordových značek vzniknul na mnoha místech současně jako pomůcka pro zjednodušení notace především u jazzových orchestrů, není proto dodnes sjednocen do celosvětově respektovaného jednotného systému - existuje v něm řada dvojic i trojic značek, které mají shodný význam.
 
Na čem se naopak většina hudebníků používajících akordické značky shodne, je budování akordů (a tím i jejich značení) na základě [[terciový systém|terciového systému]]. Podle tohoto systému jsou k základnímu tónu akordu postupně přidávány (po [[Tercie (hudba)|terciích]]) další intervaly - tercie, [[Kvinta (hudba)|kvinta]], [[Septima (hudba)|septima]], [[Nona (hudba)|nona]], [[Undecima (hudba)|undecima]] a [[Tercdecima (hudba)|tercdecima]]. Ostatní intervaly se v akordu vyskytují jako harmonicky shodné s některým z těchto akordů (například [[Kvarta (hudba)|kvarta]] = undecima) nebo jako alterace některého z vyjmenovaných akordů (například velká [[sexta (hudba)|sexta]] jako zmenšená septima).