Alois Kareš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
Po návratu do Vamberka byl ve spojení s politicky podezřelými osobami (novinářem [[Jan Ohéral|Janem Ohéralem]] a lékařem [[František Cyril Kampelík|Františkem Cyrilem Kampelíkem]]) a pomáhal vystěhovalcům se zajišťováním potřebných podkladů pro cestování do Ameriky z [[Hamburk|Hamburku]] nebo [[Brémy|Brém]], resp. z přístavu [[Bremerhaven]]. Udržoval korespondenci s hamburskou firmou Rübke & Woellmer. V roce 1855 odjel do Hamburku a následujícího roku se přestěhoval do Brém. Zde spolupracoval postupně se zámořskými dopravci Friedrichem Wilhelmem Bödekerem mladším, Hermannem Dauelsbergem a Karlem Christianem Beyerem'''.'''
Roku 1870 založil v Brémách na Bahnhofstrasse č. 29 českou přepravní firmu Kareš & Stocký (Karesch & Stotzky), a to se svým společníkem Petrem Augustinem Stockým (1831–1892), synem punčochářského mistra ze Strakonic. V roce 1875 zřídili pobočku i ve Vídni. Firma poskytovala zájemcům informace o cestě, lodích, cenách, ale i místech v Americe osídlených Čechy a Moravany a zajišťovala obstarání přeplavního lístku. Vyřizovala také papírovou agendu, zajišťovala nocleh a stravu v Brémách a nabízela výměnu rakouských peněz za německé a americké. [[Soubor:Norddeutscher-Lloyd-Bremerhaven.jpg|náhled|337x337bod|Příprava na odjezd lodi z přístavu Bremerhaven v roce 1871|vlevo]]Klienty Aloise Kareše a jeho firmy Kareš & Stocký, která působila v Brémách až do roku 1925, byly desítky tisíc osob, mezi nimi i osobnosti veřejného života, například [[Alois Libor Šlesinger]], [[Karel Jonáš]], [[Josef Václav Sládek]], [[Václav Šnajdr]], [[August Geringer]], [[František Matouš Klácel]], [[Antonín Dvořák|Antonín Dvořák,]] [[Josef Kořenský]], [[Antonín Frič]] nebo kněží, kteří se v nové vlasti stávali vystěhovalcům duchovní oporou. Karešových služeb zvažovali využít také [[Božena Němcová]], [[Josef Václav Frič]] a [[Jan Neruda]].
Jeho záměrem bylo založit v Americe českou kolonii, vzdálenou od rakouského absolutismu, a upevňovat mezi americkými Čechy národní kulturní život. K rozvoji kultury mezi přistěhovaleckou komunitou přispěl také tím, že do Ameriky expedoval tisíce českých knih a časopisů.
| |||