Wikipedie

Betonářská výztuž: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m drobné úpravy (reference, mezery, napřímení šablon, zkrácení odkazů, typografie)
Pediewiki (diskuse | příspěvky)
2 043 editací
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 44:
<div style style="float: right;">
{| class="wikitable" style="margin: 10px 0px 10px 10px;"
|+ Vybrané druhy ocelí, jejich značky, názvy a [[mez kluzu|meze kluzu]]<ref name="hrdousek-52-53">[[#betkce1|Hrdoušek et al.]], str. 52–53</ref><ref name="k135-Vyzt_CSN_Charklokner"/><ref name="klokneriso13822"/><ref name="iso13822:0" />
! style="width: 140px; text-align: center; vertical-align:top;" | označení [[třídy oceli]]
! style="width: 160px; text-align: center; vertical-align:top;" | značka (název)
Řádek 131:
 
=== Historie ===
Podle ''Návrhu čs. mostního řádu z roku 1923'' se používaly tyče ze [[Svářková ocel|svářkové]] nebo [[Plávková ocel|plávkové oceli]], ve [[1930–1939|30. letech]] minulého století pak za tepla [[Válcování kovů|válcované]] tyče z uhlíkové oceli C37 resp. C38 podle ČSN 1230 z roku [[1931]] resp. ČSN 1090 z roku [[1937]] s mezí kluzu Re 230 MPa. Hladké tyče nezajišťovaly soudržnost betonu a výztuže.
Podle ''Návrhu čs. mostního řádu z roku 1923'' se používaly tyče ze [[Svářková ocel|svářkové]] nebo [[Plávková ocel|plávkové oceli]], ve [[1930–1939|30. letech]] minulého století pak za tepla [[Válcování kovů|válcované]] tyče z uhlíkové oceli C37 resp. C38 podle ČSN 1230 z roku [[1931]] resp. ČSN 1090 z roku [[1937]] s mezí kluzu Re 230 MPa. Ve Směrnici pro navrhování mostů z roku [[1951]] je uvedena celá řada výztuží, např. za tepla válcované 10 372 a 10 373 s hladkým povrchem, nebo za studena zkrucované, nesvařitelné ISTEG 10 472 a TOROS 10 492 s mezí kluzu Rp0,2 až 400 MPa nebo svařitelný ROXOR 10 512 nebo 10 513 s mezí kluzu Rp0,2 až 380 MPa, který se používal již od roku [[1933]]. ''ČSN 73 1201''<ref name="csn732101"/> pracovala s konstrukční výztuží 10 216, s ocelí pro závěsná oka prefabrikátů 11 373, žebírkovými výztužemi za tepla válcovanými 10 335, 10 425, za studena zkrucovanými, nesvařitelnými 10 338 a moderní výztuží za tepla válcovanou bez tepelného zpracování 10 505.0 a termicky zušlechtěnou ''10 505.9''<ref name="hrdousek-52-53"/><ref name="csn410505">{{Citace normy/ČSN|označení=41 0505|název=Ocel 10 505|datum vydání=1996-02-01|katalog=18870}}</ref>. Druh výztuží lze rozeznat podle uspořádání žebírek na tyči.<ref name="k135-Vyzt_CSN_Char">{{Citace elektronické monografie|titul=Přehled betonářských výztuží od roku 1923|url=http://concrete.fsv.cvut.cz/~mosty/Pomucky/Char_mat/Vyzt_CSN_Char.pdf|vydavatel=Katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta Stavební, ČVUT v Praze|datum vydání=2006-02-22|datum přístupu=2010-12-10|jazyk=čeština}}{{Nedostupný zdroj}}</ref><ref name="klokner">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Holický|jméno=Milan|příjmení2=Marková|jméno2=Jana|titul=Charakteristiky materiálů|url=http://www.konstrukce.cvut.cz/file_download/27|vydavatel=Kloknerův ústav, ČVUT v Praze|datum vydání=2005-04-12|datum přístupu=2011-01-06|jazyk=čeština}}</ref><ref name="iso13822">{{Citace normy/ČSN|označení=ISO 13822|název=Zásady navrhování konstrukcí - Hodnocení existujících konstrukcí|datum vydání=2005-08-01|katalog=73797}}</ref>▼
 
Možné řešení nedostatečné soudržnosti představovala první tyč systému ISTEG, která byla spletena ze dvou hladkých tyčí. Firma ISTEG -STEEL Corporation si v roce 1932 nechala patentovat stroje na výrobu této výztuže.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Espacenet – search results
| periodikum = worldwide.espacenet.com
| url = https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/003673605/publication/GB403213A?q=GB403213A
| datum přístupu = 2024-06-10
}}</ref>
 
Jméno výztuže TOROS napovídá, že jde o výztuž vyrobenou [[Krut|torzí]] za studena. Vychází z patentu rakouského inženýra Rudolfa Schmidta z roku 1935,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Espacenet – search results
| periodikum = worldwide.espacenet.com
| url = https://worldwide.espacenet.com/patent/search/family/003690126/publication/US2216758A?q=US2216758A
| datum přístupu = 2024-06-10
}}</ref> který popisoval výrobu výztuže z tyče kruhového tvaru se dvěma protilehlými žebry.
 
Uvedený typ ''ROXOR'' byla výztuž používaná převážně od [[1930–1939|30.]] do [[1950–1959|50. let minulého století]] a vyznačovala se [[Čtyřlístek|čtyřlístkovým]] průřezem s příčnými žebry. Tento druh oceli se vyráběl v POLDI Kladno, po zrušení huti Koněv v 80. letech 20. století byla výroba ukončena. V dnešní době se na stavbách již nepoužívá, i když se výztuž takto slangově označuje stále.<ref name="hrdousek-52-53"/><ref name="k135-Vyzt_CSN_Char"/><ref name="k135-Vyzt_CSN_Char3:0">{{Citace elektronické monografie|titul=Přehled betonářských výztuží od roku 1923|url=http://concrete.fsv.cvut.cz/~mosty/Pomucky/Char_mat/Vyzt_CSN_Char.pdf|vydavatel=Katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta Stavební, ČVUT v Praze|datum vydání=2006-02-22|datum přístupu=2010-12-10|jazyk=čeština}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>▼
| titul = PŘEHLED BETONÁŘSKÝCH VÝZTUŽÍ OD ROKU 1923
| url = https://people.fsv.cvut.cz/www/drahomic/Pomucky/Char_mat/Vyzt_CSN_Char.pdf
| datum přístupu = 2024-06-10
}}</ref><ref name="k135-Vyzt_CSN_Char3">{{Citace elektronické monografie
| titul = Přehled betonářských výztuží od roku 1923
| url = http://concrete.fsv.cvut.cz/~mosty/Pomucky/Char_mat/Vyzt_CSN_Char.pdf
| vydavatel = Katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta Stavební, ČVUT v Praze
| datum vydání = 2006-02-22
| datum přístupu = 2010-12-10
| jazyk = čeština
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
 
▲Podle ''Návrhu čs. mostního řádu z roku 1923'' se používaly tyče ze [[Svářková ocel|svářkové]] nebo [[Plávková ocel|plávkové oceli]], ve [[1930–1939|30. letech]] minulého století pak za tepla [[Válcování kovů|válcované]] tyče z uhlíkové oceli C37 resp. C38 podle ČSN 1230 z roku [[1931]] resp. ČSN 1090 z roku [[1937]] s mezí kluzu Re 230 MPa. Ve Směrnici pro navrhování mostů z roku [[1951]] je uvedena celá řada výztuží, např. za tepla válcované 10 372 a 10 373 s hladkým povrchem, nebo za studena zkrucované, nesvařitelné ISTEG 10 472 a TOROS 10 492 s mezí kluzu Rp0,2 až 400 MPa nebo svařitelný ROXOR 10 512 nebo 10 513 s mezí kluzu Rp0,2 až 380 MPa, který se používal již od roku [[1933]]. ''ČSN 73 1201''<ref name="csn732101" /> pracovala s konstrukční výztuží 10 216, s ocelí pro závěsná oka prefabrikátů 11 373, žebírkovými výztužemi za tepla válcovanými 10 335, 10 425, za studena zkrucovanými, nesvařitelnými 10 338 a moderní výztuží za tepla válcovanou bez tepelného zpracování 10 505.0 a termicky zušlechtěnou ''10 505.9''<ref name="hrdousek-52-53" /><ref name="csn410505">{{Citace normy/ČSN|označení=41 0505|název=Ocel 10 505|datum vydání=1996-02-01|katalog=18870}}</ref>. Druh výztuží lze rozeznat podle uspořádání žebírek na tyči.<ref name="k135-Vyzt_CSN_Char">{{Citace elektronické monografie|titul=Přehled betonářských výztuží od roku 1923|url=http://concrete.fsv.cvut.cz/~mosty/Pomucky/Char_mat/Vyzt_CSN_Char.pdf|vydavatel=Katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta Stavební, ČVUT v Praze|datum vydání=2006-02-22|datum přístupu=2010-12-10|jazyk=čeština}}{{Nedostupný zdroj}}</ref><ref name="klokner">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Holický|jméno=Milan|příjmení2=Marková|jméno2=Jana|titul=Charakteristiky materiálů|url=http://www.konstrukce.cvut.cz/file_download/27|vydavatel=Kloknerův ústav, ČVUT v Praze|datum vydání=2005-04-12|datum přístupu=2011-01-06|jazyk=čeština}}</ref><ref name="iso13822">{{Citace normy/ČSN|označení=ISO 13822|název=Zásady navrhování konstrukcí - Hodnocení existujících konstrukcí|datum vydání=2005-08-01|katalog=73797}}</ref><ref name="k135-Vyzt_CSN_Char3" />
[[Soubor:Roxor3D.jpg|vlevo|náhled|Schematické zobrazení výztuže typu ''ROXOR'']]
▲Uvedený typ ''ROXOR'' byla výztuž používaná převážně od [[1930–1939|30.]] do [[1950–1959|50. let minulého století]] a vyznačovala se [[Čtyřlístek|čtyřlístkovým]] průřezem s příčnými žebry. Tento druh oceli se vyráběl v POLDI Kladno, po zrušení huti Koněv v 80. letech 20. století byla výroba ukončena. V dnešní době se na stavbách již nepoužívá, i když se výztuž takto slangově označuje stále.<ref name="hrdousek-52-53"/><ref name="k135-Vyzt_CSN_Char"/><ref name="k135-Vyzt_CSN_Char3">{{Citace elektronické monografie|titul=Přehled betonářských výztuží od roku 1923|url=http://concrete.fsv.cvut.cz/~mosty/Pomucky/Char_mat/Vyzt_CSN_Char.pdf|vydavatel=Katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta Stavební, ČVUT v Praze|datum vydání=2006-02-22|datum přístupu=2010-12-10|jazyk=čeština}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
 
=== Současnost ===
Řádek 148 ⟶ 176:
Méně často se používají výztuže B400A i B400B, nebo z Rakouska dovážené B550B (BSt 550 podle ÖNORM B4200).
 
Pro méně náročné konstrukce se používají tzv. svařované sítě nebo svařované rohože. Svařované sítě, známé pod obchodním názvem KARI sítě, se vyráběly z KARI drátů (z německého kaltgeripptem''kaltgerippte'', za studena žebírkovanéžebírkovaný) průměru 4 až 8 mm (výjimečně až 12 mm), z ocelí s mezí kluzu 500 až 550 MPa, jsou továrně vyráběné, odporově [[Svařování|svařované]] s velikostmi od 50 do 250 mm v šířkách do 3 m a délkách až 8 m (výjimečně až 12 m). Svařovanými rohožemi se nazývají mříže zakázkově vyráběné i v libovolných tvarech. Výhodou těchto předpřipravených mříží je vysoká rychlost pokládky výztuží především deskových konstrukcí, např. základových nebo stropních desek rodinných domů, apod.<ref name="cvut-navbetkci">{{Citace monografie|příjmení=Procházka|jméno=Jaroslav|příjmení2=Bradáč|jméno2=Jiří|příjmení3=Krátký|jméno3=Jiří|spoluautoři=Jitka Filipová, Hana Hanzlová|titul=Betonové konstrukce - Příklady navrhování podle Eurocode 2|vydavatel=[[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]]|místo=Praha|rok=1996}}</ref>
 
Podobně jako sítě jsou na stavbách používány i příhradové nosníky. Pro sítě i nosníky se u prvků, které nejsou namáhány (tzv. distanční prvky nebo vyztužovací dráty), používají tyče hladké nebo tyče s vtisky.
 
U podzemních liniových staveb, tedy [[tunel]]ů, se používají příhradové výstroje při výstavbě tzv. primárního [[ostění]] [[Torkretování|stříkaným betonem]]. Příhradová výstroj je svařena do prostorové příhradoviny ze tří nosných výztužných tyčí a výpletu mezi nimi. Vzájemné spojení žeber se provádí [[šroub]]ovými spoji.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Barták|jméno=Jiří|spoluautoři=kolektiv|titul=Skripta - Praktická cvičení v UEF Josef|url=http://www.uef-josef.eu/ke-stazeni/skripta-prakticka-cviceni-v-uef-josef/view|vydavatel=Podzemní výukové středisko Josef, [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]]|datum vydání=2006-10-01|datum přístupu=2010-12-11|url archivu=https://web.archive.org/web/20090901224937/http://www.uef-josef.eu/ke-stazeni/skripta-prakticka-cviceni-v-uef-josef/view|datum archivace=2009-09-01|nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://www.uef-josef.eu/ke-stazeni/skripta-prakticka-cviceni-v-uef-josef/view |date=20090901224937 }}</ref>
 
Kromě výše uvedených výrobků jsou pro betonové konstrukce rovněž používány:
Řádek 293 ⟶ 321:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=roxor}}
* {{cs}} [http://www.cbsbeton.eu/ Česká betonářská společnost ČSSI (ČBS)]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20090710180726/http://fib.epfl.ch/ Fédération Internationale du Béton (FIB)]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Betonářská_výztuž“