Sapfó: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: ruční vrácení zpět editace z Vizuálního editoru
přidána báseň
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 21:
| jazyk = cs
}}</ref>). Pohybovala se mezi politicky aktivními a vzdělanými lidmi. Pro toto období je charakteristická závislost na
pravidlech ústní (orální) [[poezie]], ze které autoři čerpali náměty, větnou skladbu i literární pravidla. Její vliv na další řeckou milostnou [[Lyrická poezie|lyriku]] byl poměrně velký a prakticky po celé trvání starořecké poezie se k její tvorbě řada básníků vracela. Je známo, že Sapfó skládala v aiolském nářečí [[řečtina|řečtiny]] a že psala především [[elegie]] a [[Hymnus|hymny]].<poem class="odsad">
A já takto jsem děla k ní:
„Šťastnou cestu a vzpomínej
na mne! Jak jsme tu o tebe dbaly, víš.
 
Ne-li, připomenu ti vše.
Zapomínáš, ó družko má,
jak byl krásný a radostný život náš.
 
Věnci četnými z fialek,
z vonných růží a šalvějí
zdobívala sis u mne své kadeře;
 
hojné vínky jsi splétala
z květů na jaře rozkvetlých,
těmi sis měkkou šíji věnčila;
 
hojným balzámem z květných šťáv,
vzácným brenthem královským,
natírala sis hlavu a krásný vlas;
 
na měkkém lůžku nachovém,
na jemných asijských kobercích
sladces tišila touhu svou po dívkách.
 
Nebylo tance ni oběti,
chrámu, posvátných jasných vod,
kde jsme nebyly přítomny také my;
 
nebylo háje v jarní čas,
odkud by nezněl louten zvuk
anebo půvabných družek sladký zpěv…“
 
</poem>
 
=== Odkaz v literatuře ===