Krajní pravice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
vědecky nepodložené nesmysly a konspirace lidí, kteří se identifikují s pravicí a nedokáží se smířit s tím, že je politologické vymezení řadí na stejnou stranu s fašismem; je to stejně absurdní jako zpochybňovat zařazení komunismu jako krajně levicové ideologie; na anglické, německé ani španělské wikipedii žádné podobné smyšlenky nenalezneme |
verze 20790571 uživatele Demigod-Nyarlathotep (diskuse) zrušena - viz. diskuze, již vyřešeno. Vandalismus? značka: vrácení zpět |
||
Řádek 2:
== Pojem krajní pravice ==
{{Vlastní výzkum}}
Krajní pravice je chápána především jako politický [[extremismus]] (''extréme'' - nejzazší) programově směřující proti demokratickému [[konstitucionalismus|ústavnímu]] státu, který je založen na politickém pluralismu, oddělenosti státních mocí a obhajobě lidských práv.<ref>Uwe Backes, Eckhard Jesse: ''Politischer Extremismus in der Bundesrepublik Deutschland'', Bonn: Bundeszentrale für politische Bildung, 1993</ref><ref>Seymour Martin Lipset, Earl Raab: ''The Politics of Unreason. Right-Wing Extremism in America, 1790-1970'', New York, Evanston, San Francisco, London: Harper Torchbook, 1970</ref> V tomto smyslu je zcela mimo politický střed. Rozlišování mezi [[krajní levice|krajní levicí]] ([[marxismus]], [[komunismus]]) a krajní pravicí pak pochází ze základního dělení mezi [[pravice|pravicí]] a [[levice|levicí]], jak existuje již od dob [[velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]], tedy v rozdílném přístupu k rovnosti všech lidí. Krajní pravice popírá tuto rovnost a hodnotí určité etnikum, rasu, národ nebo také skupinu lidí za „vyšší“. Naopak ultralevice prosazuje zásadní rovnost všech lidí, odstranění všech společenských rozdílů a vytvoření „nového člověka“, přičemž k prosazení této [[Idea|ideje]] je také ochotna odstranit demokratický ústavní stát.<ref name="mareš">{{Citace monografie
| příjmení = Mareš
Řádek 16 ⟶ 17:
| jazyk = česky
}}</ref>
Toto rozlišování není na druhou stranu přijímáno všeobecně a je podrobováno kritice.{{kým?}} Někdy je za rozlišovací kritérium brán nikoli přístup k rovnosti lidí, ale k individuální svobodě jednotlivce, takže pak mezi takto definovanou ultrapravicí a ultralevicí není významnějšího rozdílu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hampl
| jméno = Mojmír
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = O mýtu "pravicového extremismu"
| periodikum = Laissez-Faire
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2000-11-01
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-02-26
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.nechtenasbyt.cz/?page=clanek&id=157
| issn =
}}</ref>{{Lepší zdroj}}<!--Zdroj je neozdrojovaná, nevědecká a nerecenzovaná esej, která vyšla na libertariánském blogu, jenž autor spoluzaložil. Autor tehdy navíc byl teprve student, natož aby byl uznávanou autoritou v oblasti politické vědy (kterou není ani dnes). Jedná se o pasáž, která odporuje tomu, co je obecně přijímáno akademickou komunitou, proto bych očekával [[WP:VTVVD|důkladnější práci se zdroji]]. Na internetu se píše kdeco, ale to neznamená, že všechny někde náhodně publikované názory tu mají mít prostor.--> V takovém případě jsou jako krajně pravicové pojímány snahy o extremizaci hodnot národního státu a autority.<ref name="mareš" />{{Rozpor|S částí textu, která problematizuje pravo-levé dělení, parafráze Mareše nesouvisí.}}
V ekonomickém pojetí, především podle teorie ekonomů z [[Rakouská škola|rakouské ekonomické školy]], je označení různých radikálních fašistických a populistických hnutí jako „krajní pravice“ chybné, neboť prosazují levicovou politiku, nikoliv politiku pravicovou.{{zdroj?}} Poukazují například na název Hitlerovy strany, která se jmenovala [[Národně socialistická německá dělnická strana]] s tím, že vedla krajní levicovou politiku.{{zdroj?}} Během Hitlerovy vlády totiž došlo k prudkému zvýšení zdanění, rozšířily se také veřejné práce a stát kontroloval téměř všechny činnosti v ekonomice. V ekonomickém pojetí tedy ekonomové z rakouské školy řadí zastánce nacistických a neonacistických ideologií ke krajní levici.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = von Hayek
| jméno = Friedrich August
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Cesta do otroctví
| vydání = 1.
| vydavatel = Barrister&Principal
| místo = Brno
| rok = 2004
| počet stran = 216
| strany = 41
| isbn = 80-86598-71-3
}}</ref>{{Není ve zdroji}}
== Dělení ==
| |||