Osmanská říše: Porovnání verzí

[[Soubor:Janicaru.jpg|náhled|vlevo|upright|Elitní jednotky osmanské armády a později jedna z nejvlivnějších vrstev ve společnosti – [[Janičáři]]]]

[[Soubor:1526 - Battle of Mohács.jpg|upright|náhled|[[Bitva u Moháče]], 1526<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Lokman |url=http://warfare.atwebpages.com/Ottoman/1526-Suleiman_the_Magnificent_and_the_Battle_of_Mohacs-Hunername.htm |titul=Battle of Mohács (1526) |datum vydání=1588}}</ref>]]

Po smrti [[Selim I.|Selima]] nastoupil na trůn [[Sulejman I.]] zvaný ''Nádherný'' nebo též ''Zákonodárce''. Sulejman bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších osmanských [[sultán]]ů. Navázal na expanzivní politiku svého otce a začlenil do Osmanské říše území dnešní [[Libye]], dále dobyl [[Bagdád]], [[Medína|Medinu]] a [[Mekka|Mekku]] a roku [[1526]] porazil v [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] vojska [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]], který při ústupu utonul. Jeho smrtí začala v [[Uhersko|Uhersku]] nástupnická krize, ve které stanul uherský šlechtic [[Jan Zápolský]] proti rodu [[Habsburkové|Habsburků]]. S pomocí Osmanů pak ovládl značnou část [[Uhersko|Uher]] (osmanská vojska [[První obléhání Vídně|pronikla roku 1529 až k Vídni]], ale poté se vlivem nepříjemných podnebních podmínek stáhla). Po smrti Jana Zápolského ale propukly boje nanovo. [[Habsburkové|Habsburská]] vojska byla několikrát poražena, v [[Uhersko|Uhrách]] byl zřízen tzv. [[Budínský ejálet|Budínský pašalík]] a v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] se ujal vlády Zápolského syn [[Jan Zikmund Zápolský]], který se částečně stal osmanským vazalem. Na základě spojenectví s [[Francie|Francií]] pak osmanská vojska dlouho vázala vojenský potenciál [[Habsburkové|Habsburků]], čímž oslabovala jejich pozici ve střední Evropě.