Teorie černé labutě: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; formát zápisu šablon; kosmetické úpravy
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 64:
Podle Taleba myslitelé, kteří se v minulosti pokoušeli si poradit s problémem nepravděpodobného, jako byli [[David Hume|Hume]], [[John Stuart Mill|Mill]] a [[Karl Popper|Popper]], se soustředili na problém [[Logická indukce|indukce v logice]], specificky na vytváření obecných závěrů z konkrétního pozorování. Hlavním atributem Talebovy černé labutě je to, že dané jevy jsou velmi sledované. Tvrdí, že téměř všechny na sebe navazující události v historii se udály nepředvídaně, teprve zpětně si lidé vsugerovali to, že tyto události jsou vysvětlitelné a navzájem se podmiňující.
 
Jeden z problému (Taleb ho pojmenovaná ludický klam) je víra v to, že nestrukturovaná náhodnost v lidském životě se podobá náhodnosti, kterou najdeme ve hře. To pochází z předpokladu, že neočekávané může být předpovězeno pomocí extrapolace různých statistik založených na minulých pozorovánípozorováních, zejména pokud mají jevy normální rozdělení. Tyto obavy jsou často relevantní na finančním trhu, kde velcí hráči někdy předpokládají normální rozdělení při používání [[value at risk]] modelů, ačkoliv rozdělení tržních výnosů mají typicky „těžké chvosty“.
 
Taleb dává příklad, že pokud chceme získat představu o tom, jaký je náš přítel a o tom, jak se chová a o jeho morální integritě, nemůžeme ho posuzovat pouze z běžného chování v běžných situacích. Nemůžeme posoudit, jestli není potenciálně kriminálně nebezpečný, z běžných situací, stejně tak nemůžeme posuzovat jeho zdraví bez uvážení existence [[epidemie|epidemií]]. Tvrdí, že normální je velmi často irelevantní. Nazývá „velkým intelektuálním podvodem“ to, že téměř všechny studie zaměřené na sociální stránku života se zaměřují na běžné a normální a absolutně nepočítají s jakoukoliv odchylkou. Máme tak pocit, že jsme zkrotili nejistoty. Obecněji, teorie rozhodování, která je mnohdy založená na modelu možných výsledků, ignoruje a minimalizuje efekty událostí, které tento model nezahrnuje. Například jednoduchý model denních výnosů akciového trhu může zahrnovat extrémní výkyvy jako je [[Černé pondělí]] (1987), ale nemusí obsahovat krach trhů po [[Teroristické útoky 11. září 2001|11. září]]. Fixní model zahrnuje „známé neznámé“, ale ignoruje „neznámé neznámé“. Tento pojem se poprvé objevil roku [[1982]] ve článku v časopise ''[[The New Yorker]]'' o leteckém průmyslu, který poukazuje na případ [[Únava materiálu|únavy materiálu]], který způsobil havárie dopravních letounů [[de Havilland Comet|Comet]] v [[1950–1959|padesátých letech]].