Bitva u Moháče: Porovnání verzí

| síla1 = ~ cca 55 000 mužů<ref name="Čornej, Bělina, 116" /><br />~ minimálně 160 děl<ref name="Macek, 117">{{Citace monografie | příjmení = Macek | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Macek | titul = Jagellonský věk v českých zemích I.–II. díl | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2003 | strany = 317 | isbn = 80-200-0895-0}}</ref>

| ztráty2 = '''odhad historiků''':<br />~ cca 14–15 000 mužů<ref name="Fučík, Havel, Pernes, 11">{{Citace monografie | příjmení = Pernes | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Pernes | příjmení2 = Fučík | jméno2 = Josef | odkaz na autora2 = Josef Fučík | příjmení3 = Havel | jméno3 = Petr | odkaz na autora3 = Petr Havel | spoluautoři = a kol. | titul = Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918 | poznámka = [Dále jen: ''Pernes, Fučík, Havel''] | vydavatel = Elka Press | místo = Praha | rok = 2003 | strany = 11 | isbn = 80-902745-5-2}}</ref><br />– 28 uherských magnátů<ref name="Čornej, Bělina, 117">Čornej, Bělina, s. 117.</ref><br />– 500 urozených mužů<ref name="Čornej, Bělina, 117" /><br />– 2500 zajatců<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vybíral | jméno = Zdeněk | titul = Bitva u Moháče. Krvavá porážka uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského v boji s Osmany 29. srpna 1526 | vydavatel = Havran | místo = Praha | rok = 2008 | strany = 68 | poznámky = [Dále jen: ''Vybíral''] | isbn = 978-80-86515-87-8}}</ref><br />'''odhad Osmanů''':<ref>Vybíral, s. 70.</ref><br />~ 20 000 pěchota<br />~ 4000 těžkooděnců

}}

'''Bitva u Moháče''' ([[Maďarština|maďarsky]] ''Mohácsi-csata'', [[Němčina|německy]] ''Schlacht bei Mohács'', [[Turečtina|turecky]] ''Mohaç Muharebesi'') byla jednou z nejvýznamnějších bitev v dějinách [[Střední Evropa|střední Evropy]], v některých pojetích považovaná za mezník symbolizující zde konec [[Středověk|středověku]] a počátek [[Novověk|novověku]]. Odehrála se [[29. srpen|29. srpna]] [[1526]] na planině vzdálené přibližně 6&nbsp;km jižně od [[Dolní Uhry|dolnouherského]] města [[Moháč]], nedaleko dnešní [[srbsko]]-[[chorvatsko]]-[[Maďarsko|maďarské]] hranice. Početně silnější vojsko [[Osmanská říše|osmanského]] sultána [[Süleyman I.|Süleymana&nbsp;I.]] zde během necelých dvou hodin drtivě porazilo oddíly shromážděné pod korouhví dvacetiletého [[České království|českého]], [[Uhersko|uherského]] a [[Chorvatské království|chorvatského]] krále [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]], jenž při útěku z bojiště utonul v říčce Csele. Kvůli velmi riskantnímu plánu vrchního velitele uherských sil [[Pál Tomory|Pála Tomoryho]], jenž se ve velké míře spoléhal na válečné štěstí,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolektiv autorů | jméno = | titul = Vojenské dějiny Československa I. díl | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1986 | poznámka = [Dále jen: ''Vojenské dějiny Československa''] | strany = 342 | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref> zahynulo na straně křesťanů zhruba dalších 15&nbsp;000 vojáků a výsledek střetnutí předznamenal tureckou expanzi do Uher. Smrtí Jagellonského panovníka se uvolnily trůny českého a uherského království, čehož ke svému prospěchu využili rakouští [[Habsburkové]].<ref>Čornej, Bělina, s. 111.</ref>