August Strindberg: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 21. 6. 2021, 14:35 editovat MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 146 688 editací m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Modernismus - změna odkazu/ů na Modernismus (literatura); kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 16. 4. 2024, 17:30 editovat zrušit editaci Skot (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 240 editací →‎Externí odkazy: + odkaz do NDK #NKCR
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od 14 dalších uživatelů.)
Řádek 3: \| obrázek = August Strindberg.jpg \| popisek = Johan August Strindberg ~~\| rodné jméno =~~ ~~\| datum narození = [[22. leden\|22. ledna]] [[1849]]~~ \| místo narození = [[Stockholm]], [[Švédsko]] ~~\| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk\|1912\|5\|14\|1849\|1\|22}}~~ \| místo úmrtí = [[Stockholm]], [[Švédsko]] ~~\| pseudonym =~~ \| povolání = [[spisovatel]], [[malíř]], [[fotograf]], [[novinář]] \| národnost = [[Švédsko\|švédská]] ~~\| etnikum =~~ \| stát = {{Vlajka a název\|Švédsko}} ~~\| vzdělání =~~ ~~\| alma mater =~~ \| období = [[1869]] – [[1911]] \| žánr = [[drama]], [[próza]], [[poezie]] ~~\| téma =~~ \| hnutí = [[Modernismus (literatura)\|modernismus]] \| choť = [[Siri von Essen]] ([[1877]]-–[[1891]]), [[Frida Uhl]] ([[1893]]-–[[1897]]), [[Harriet Bosse]] ([[1901]]-–[[1904]])▼ ~~\| díla =~~ ~~\| ocenění =~~ ▲ \| choť = [[Siri von Essen]] ([[1877]]-[[1891]]), [[Frida Uhl]] ([[1893]]-[[1897]]), [[Harriet Bosse]] ([[1901]]-[[1904]]) ~~\| partner =~~ ~~\| partnerka =~~ \| děti = [[Karin Smirnoff]], [[Greta von Philp]], [[Hans Strindberg]], Kerstin (zemřela dva dny po narození), [[Kerstin Strindberg]], [[Anne-Marie Hagelin]] ~~\| příbuzní =~~ \| vlivy = [[Jean-Jacques Rousseau]], [[Friedrich Nietzsche]], [[Arthur Schopenhauer]], [[Emanuel Swedenborg]], [[Johann Wolfgang von Goethe]], [[Ludwig van Beethoven]], [[William Shakespeare]], [[Charles Darwin]], [[Sigmund Freud]] \| ovlivnil = [[Franz Kafka]], [[Ingmar Bergman]], [[Lars von Trier]] \| podpis = Strindberg namnteckning 1898.jpg ~~\| citát =~~ ~~\| web =~~ \| commons = August Strindberg▼ ~~\| wikisource =~~ \| wikicitáty = August Strindberg ~~\| gutenberg =~~ \| nk = jn19990008323 }} Řádek 71 ⟶ 53: \| místo = Praha \| jazyk = \| url archivu = https://web.archive.org/web/20120316092856/http://www.dnv-praha.cz/repertoar/tanec_smrti/clanky }}</ref> Matka zemřela, když bylo Strindbergovi třináct, otec se poté znovu oženil. Už během nesnadného dětství ovlivněného přísnou [[pietismus\|pietistickou]] výchovou se zajímal o [[přírodní vědy]], [[fotografie\|fotografii]] a [[náboženství]]. Jeho traumata z dětství sublimovala v neustálou touhu studovat. Chodil do školy v Klara a Jakob, od roku [[1861]] navštěvoval [[Stockholmské lyceum]] a o šest let později začal studovat [[estetika\|estetiku]] na [[Uppsalská univerzita\|univerzitě v Uppsale]]. Zde se setkal s názory [[Charles Darwin\|Charlese Darwina]], jež ho zásadně ovlivnily. Jeho talent neunikl pozornosti krále [[Karel XV.\|Karla XV.]], který mu poskytl studijní stipendium. Strindberg se pokoušel stát také hercem [[Královské dramatické divadlo\|Dramatického divadla]] (Dramatiska teatern), nakonec se ale v roce [[1870]] vrátil do [[Uppsala\|Uppsaly]], kde započal kariéru dramatika.<ref>{{Citace elektronické monografie▼ \| datum archivace = 2012-03-16 \| nedostupné = ano ▲ }}</ref> Matka zemřela, když bylo Strindbergovi třináct, otec se poté znovu oženil. Už během nesnadného dětství ovlivněného přísnou [[pietismus\|pietistickou]] výchovou se zajímal o [[přírodní vědy]], [[fotografie\|fotografii]] a [[náboženství]]. Jeho traumata z dětství sublimovala v neustálou touhu studovat. Chodil do školy v Klara a Jakob, od roku [[1861]] navštěvoval [[Stockholmské lyceum]] a o šest let později začal studovat [[estetika\|estetiku]] na [[Uppsalská univerzita\|univerzitě v Uppsale]]. Zde se setkal s názory [[Charles Darwin\|Charlese Darwina]], jež ho zásadně ovlivnily. Jeho talent neunikl pozornosti krále [[Karel XV.\|Karla XV.]], který mu poskytl studijní stipendium. Strindberg se pokoušel stát také hercem [[Královské dramatické divadlo\|Dramatického divadla]] (Dramatiska teatern), nakonec se ale v roce [[1870]] vrátil do [[Uppsala\|Uppsaly]], kde započal kariéru dramatika.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 86 ⟶ 71: \| datum archivace = 2012-09-24 \| nedostupné = ano }}</ref> V 70. letech pracoval jako [[novinář]] a [[Knihovnictví\|knihovník]]. V roce [[1869]] debutoval divadelní hrou ''Volnomyšlenkář'' (''Fritänkaren''). Od roku [[1874]] působil v [[Královská knihovna ve Stockholmu\|Královské knihovně ve Stockholmu]].<ref name="verken2">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Höök \| jméno = Erik Řádek 103 ⟶ 88: \| datum archivace = 2012-10-18 \| nedostupné = ano }}</ref> V roce [[1875]] poznal [[baron]]ku [[Siri von Essen]], kterou si v roce [[1877]] vzal za ženu poté, co se rozvedla. [[Siri von Essen\|Siri]] porodila Strindbergovi dvě dcery ([[Karin Smirnoff]] a [[Greta von Philp\|Gretu von Philp]]), jednoho syna (Hanse) a dceru, která zemřela v raném dětství.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Hedström \| jméno = Jonas Řádek 110 ⟶ 95: \| titul = August Strindberg Biography - this long and boring walk trough the shadow land of memory \| url = http://www.extrapris.com/bio2.html \| datum vydání = 1997-2006 \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 2012-06-11 Řádek 117 ⟶ 102: \| jazyk = }}</ref> Na podzim [[1883]] opustil Strindberg Švédsko a definitivně se do něj vrátil až v roce [[1899]]. Mezi tím žil ve [[Francie\|Francii]], [[Německo\|Německu]], [[Švýcarsko\|Švýcarsku]], [[Rakousko\|Rakousku]] a [[Dánsko\|Dánsku]]. Stále se ~~ale~~však v intervalech do rodné země vracel.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Höök \| jméno = Erik Řádek 132 ⟶ 117: \| datum archivace = 2012-07-16 \| nedostupné = ano }}</ref> Pobyt v zahraničí měl vliv i na jazyk jeho knih – některá díla napsal v [[němčina\|němčině]] nebo [[francouzština\|francouzštině]]. Při pobytu v [[Berlín]]ě navštěvoval tavernu [[U černého selete]] (Zum schwarzen Ferkel), kde se setkával se zahraniční uměleckou elitou (~~například~~např. s [[Edvard Munch\|Edvardem Munchem]], [[Adolf Paul\|Adolfem Paulem]] nebo [[Stanisław Przybyszewski\|Stanisławem Przybyszewským]]). Zde také poznal výrazně mladší Rakušankou [[Frida Uhl\|Fridou Uhlovou]], kterou si v roce [[1893]] vzal za svou druhou ženu.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Höök \| jméno = Erik Řádek 149 ⟶ 134: \| datum archivace = 2012-01-23 \| nedostupné = ano }}</ref> Spolu s ní se odstěhoval k její matce do Rakouska. Měl s ní jedinou dceru Kerstin.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Höök \| jméno = Erik Řádek 164 ⟶ 149: \| datum archivace = 2011-11-23 \| nedostupné = ano }}</ref> Strindbergovy rané zkušenosti s prostitutkami, jeho drobná robustní postava a neschopnost komunikovat se ženami přispěly k jeho [[Misogynie\|misogynství]], které můžeme v mnoha formách nalézt v jeho díle. Od roku [[1894]] do roku [[1897]] došlo ve Strindbergově životě k významnému zlomu. Spisovatel prodělal hlubokou duševní krizi, tzv. krizi [[inferno\|inferna]], spojenou s radikální názorovou proměnu, což se následně projevilo i v jeho tvorbě – odklonil se od [[Naturalismus (literatura)\|naturalismu]] k niternějšímu způsobu psaní, které dovedl k vrcholu ve svých pozdních, [[expresionismus\|expresionisticko]]-[[symbolismus\|symbolistických]] dramatech. V roce [[1901]] si za svou třetí a poslední ženu vzal norskou herečku [[Harriet Bosse]]ovou, s níž měl dceru Anne-Marii.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = Řádek 181 ⟶ 166: \| datum archivace = 2012-09-24 \| nedostupné = ano }}</ref> V roce [[1907]] založil spolu s hercem [[August Falck\|Augustem Falckem]] Intimní divadlo ve Stockholmu, které vedl tři roky. Od tohoto roku psal pro Intimní divadlo. V zimě roku [[1911]] se Strindberg nakazil [[zápal plic\|zápalem plic]], ze kterého se nikdy zcela nevyléčil. [[14. květen\|14. května]] [[1912]] zemřel ve [[Stockholm]]u ve věku 63 let. Strindbergovým posledním domovem byl dům [[Modrá věž]] (Blå tornet) v centru Stockholmu, který je nyní jeho muzeem.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = \| jméno = \| odkaz na autora = \| titul = Ålderdom \| url = http://www.strindbergsmuseet.se/livet8.html \| datum vydání = \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 2012-06-11 \| vydavatel = Strindbergsmuseet \| místo = \| jazyk = \| url archivu = https://web.archive.org/web/20160304211851/http://www.strindbergsmuseet.se/livet8.html \| datum archivace = 2016-03-04 \| nedostupné = ano }}</ref> V průběhu svého života načetl Strindberg obrovské množství literatury z nejrůznějších oblastí. Přestože byl [[Eklekticismus\|eklektikem]], po celou si dobu udržoval silný kritický postoj. Za všech okolností zdůrazňoval subjektivní zkušenost. Postupně se odklonil od [[anarchismus\|anarchismu]], [[realismus\|realismu]] a [[Naturalismus (literatura)\|naturalismu]] k [[mystika\|mystice]], [[symbolismus\|symbolismu]] a [[okultismus\|okultismu]]. Ke sklonku života se zabýval [[synkretismus\|synkretismem]]. V jeho historických hrách je patrný vliv [[William Shakespeare\|Shakespeara]], značně jej ovlivnili ale také [[Charles Darwin]], [[Georg Brandes]], [[Jean-Jacques Rousseau]], [[Sigmund Freud]] nebo [[Friedrich Nietzsche]], se kterým si dopisoval.<ref name="verken2" /> Jeho dílo bylo rovněž často srovnáváno s jeho rivalem, norským dramatikem [[Henrik Ibsen\|Henrikem Ibsenem]]. Svým dílem v mnohém předběhl svou dobu. Inspiroval mnoho známých osobností, například [[Franz Kafka\|Franze Kafku]], [[Ingmar Bergman\|Ingmara Bergmana]], [[Heiner Müller\|Heinera Müllera]] nebo [[Lars von Trier\|Larse von Triera]].<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Liukkonen \| jméno = Petri Řádek 215 ⟶ 200: \| datum archivace = 2012-06-28 \| nedostupné = ano }}</ref> === Místa pobytu === ==== Mládí a studia ==== Během svého života Strindberg navštívil mnohá místa po celé Evropě. Některá z nich hrála zásadní roli v jeho literárně-dramatické tvorbě. Narodil se ve Stockholmu 22. ledna 1849 a už jako chlapec prožil několik stěhování, například do chudinské čtvrti ~~Norrtullsgatan~~Norrtullsgatanu, později do lázeňského [[Sabbatsberg]]u, ze kterého se však záhy vrátil zpět do ~~Norrtullsgatan~~Norrtullsgatanu. Ve Stockholmu navštěvoval také různé školy, z nichž většina neměla valnou úroveň, což Strindberga značně ovlivnilo. Po složení závěrečných zkoušek na ~~Stockholmském~~stockholmském lyceu nastoupil v květnu roku 1867 na univerzitu v Uppsale. Touto etapou ~~svého~~ života později zakončil první část své čtyřdílné autobiografie ''Syn služky''.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Strindberg \| jméno = August Řádek 230 ⟶ 216: }}</ref> Několik dalších let strávil povětšinou v Uppsale nebo ve Stockholmu, kde si přivydělával jako elementarista či soukromý učitel. Občas také jezdil za prací v lékárně do univerzitního města Lund. Mezi lety 1868–1869 studoval chemii na stockholmském Technologickém institutu. O rok později se vrátil do Uppsaly, aby zde studoval estetiku a moderní jazyky. Studií ovšem v březnu roku 1872 zanechal; zde končí druhá část jeho autobiografie. Odpor k prostředí univerzit ztvárnil brzy ve ~~své~~ sbírce povídek ''Z Fjärdingenu a Svartbäckenu (Från Fjerdingen och Svartbäcken,'' 1880).<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Gustafson \| jméno = Alrik Řádek 242 ⟶ 228: ==== Stockholm ==== Ve Stockholmu začal působit jako novinář a kritik, od roku 1874 pracoval také v Královské knihovně. Často se scházel s jinými osobnostmi místního kulturního dění v červeném salonku restaurace Bern. Tomuto období se věnuje ve třetí části své biografie, které se ~~také~~ často přezdívá „Červený pokoj“ dle jeho stejnojmenného románu. Třicátého prosince 1877 si vzal [[Siri von Essen]]. V lednu 1879 vyšel román ''[[Červený pokoj]]'', díky kterému se Strindberg stal slavným po celé Skandinávii takřka přes noc. Od roku 1881 začal pravidelně přispívat do kodaňského deníku ''Morgenbladet''. Roku 1881 se na ostrově [[Kymmendö]] narodila jeho první dcera Greta. ([[Kymmendö]] ve stockholmském souostroví ~~patřio~~patřilo kke spisovatelově nejoblíbenějším místům ~~spisovatele~~, poprvé ho navštívil v roce 1870 a po celý život se sem rád vracel.)<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = The National Archives \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room2.shtm \| datum přístupu = 2012-05-01 \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room2.shtm \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = }}</ref> O rok později zde napsal své protivládní povídky ''Nová říše''. ==== Cestování po Evropě ==== Téhož roku se přestěhoval do Grez-sur-Loing na jih od Paříže a později do Paříže samotné. Zde však nebyl spokojen, město mu připadalo špinavé a hlučné, a proto se v roce 1883 přesunul do švýcarského Ouchy. V dubnu 1884 se narodil jeho syn Hans. Mezi Strindbergovy záliby patřilo mimo jiné fotografování,; právě z pobytu ve Švýcarsku pochází mnoho jeho fotografií. V roce 1885 se rodina přesunula zpět do Paříže, kde Strindberg napsal ~~svůj~~ román ve francouzštině, ''Bláznova obhajoba (Le plaidoyer d'un fou,'' 1893). Pod vlivem filozofie [[Jean-Jacques Rousseau\|Jean-Jacquese Rousseaua]], s jehož dílem se seznámil už během studií, se stal ateistou se sklonem k velebení řádu přírody. (Po ~~svém~~ pozdějším odchodu do Německa, kde jej ovlivnily myšlenky [[Friedrich Nietzsche\|Friedricha Nietzscheho]], se od Rousseaua ~~zase~~ odvrátil.) ''[[Slečna Julie]]'' byla rovněž určena pařížskému publiku. Od prosince 1887 až do dubna 1889 pobýval v Kodani, kde se mu za pomoci bratří Brandesových podařilo uvést drama ''Otec (Fadern)''. Po rozchodu a opětovném smíření se Siri založil v Kodani Skandinávské experimentální divadlo (Skandinavisk försöksteater), jehož ředitelkou učinil svou manželku. Stejně jako usmíření manželů, ani divadlo nemělo dlouhého trvání a Strindberg se brzy stěhoval zpátky do Švédska, zatímco Siri se s dětmi vrátila do rodného Finska. Na začátku devadesátých let prošel Strindberg autorskou krizí. Díky stipendiu německého časopisu se přestěhoval do Berlína; některé z jeho her byly uvedeny na prknech [[Freie Bühne Theatre]]. Tak jako dříve ve Stockholmu navštěvoval hospodu Bern, v Berlíně jej bylo možné často potkat v hostinci Zum schwarzen Ferkel ([[U černého selete\|U Černého selete]]). Zde se seznámil například s [[Edvard Munch\|Edvardem Munchem]], tvůrcem svého portrétu; či s [[Frida Uhlová\|Fridou Uhlovou]], kterou si v roce 1893 vzal na Helgolandu za manželku. Líbánky strávili v Londýně.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = The National Archives \| url = http://www.ni.hu-berlin.de/projekte/strindbergkonferenz/strindbergiana_html \| datum přístupu = 2012-06-19 \| url archivu = https://web.archive.org/web/20200530071646/https://www.ni.hu-berlin.de/de/projekte/strindbergkonferenz/strindbergiana_html \| datum archivace = 2020-05-30 \| nedostupné = ano }}</ref> V době jejich manželství žili u Fridiny matky v rakouském Dornachu.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Humboldt-Universität zu Berlin \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/timeline.shtm \| datum přístupu = 2012-04-30 \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/timeline.shtm \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = }}</ref> Strindberg však rovněž často cestoval do Francie a do Švédska. V Rakousku se jim narodila dcera Kerstin. Svazek vydržel pouhé čtyři roky. ==== Návrat domů a smrt ==== Dva roky po rozchodu s druhou manželkou se vrátil do Stockholmu, kde roku 1901 vstoupil do třetího manželství, s [[Harriet Bosseová\|Harriet Bosseovou]]. V roce 1907 založil Intimní divadlo (Intima teatern). Konec života strávil v domě Blå tornet (Modrá věž) v centru Stockholmu, kde se dnes nachází i jeho muzeum. Zde 14. května 1912 zemřel. Pohřben je na hřbitově Norra begravningsplatsen.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = August Strindberg - PoemHunter.com \| url = www.poemhunter.com/august-strindberg/biography }}</ref> Řádek 288 ⟶ 286: \| datum archivace = 2012-07-28 \| nedostupné = ano }}</ref> === Dramatická tvorba === Řádek 359 ⟶ 357: \| odkaz na autora = \| titul = August Strindberg – timeline \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/timeline.shtm \| datum vydání = 2005-05-15 \| datum aktualizace = Řádek 366 ⟶ 364: \| místo = \| jazyk = \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/timeline.shtm \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = }}</ref> [[Malířství]] se věnoval především v dobách osobních krizí, kdy zpravidla nemohl psát.<ref name="searle">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Searle Řádek 383 ⟶ 384: \| odkaz na autora = \| titul = August Strindberg – The open sea \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room3.shtm \| datum vydání = 2005-05-15 \| datum aktualizace = Řádek 390 ⟶ 391: \| místo = \| jazyk = \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room3.shtm \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = }}</ref> Strindbergovy obrazy, stejně jako jeho fotografie, jsou významné svou originalitou a obecně novým přístupem k tvůrčí činnosti, kterým předčil dobu.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Řádek 395 ⟶ 399: \| odkaz na autora = \| titul = August Strindberg – Introduction \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room1.shtm \| datum vydání = 2005-05-15 \| datum aktualizace = Řádek 402 ⟶ 406: \| místo = \| jazyk = \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room1.shtm }}</ref> Ve svých dílech předznamenává nové směry, například [[expresionismus]] a [[surrealismus]].<ref name="searle"/>▼ \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = ▲}}</ref> Ve svých dílech předznamenává nové směry, například [[expresionismus]] a [[surrealismus]].<ref name="searle" /> V roce [[1892]] se přestěhoval do [[Berlín]]a, kde se spřátelil s norským umělcem [[Edvard Munch\|Edvardem Munchem]], který namaloval jeho portrét. Při líbánkách se svou ženou Fridou Uhlovou se seznámil s [[William Turner\|Turnerovými]] [[krajinomalba]]mi.<ref name="room2">{{Citace elektronické monografie Řádek 409 ⟶ 416: \| odkaz na autora = \| titul = August Strindberg – The Archipelago \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room2.shtm \| datum vydání = 2005-05-15 \| datum aktualizace = Řádek 416 ⟶ 423: \| místo = \| jazyk = \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room2.shtm }}</ref> Turnera velmi obdivoval, a stejně tak [[Gustave Courbet]]a.<ref name="searle"/> V roce [[1895]] se v Paříži setkal s [[Paul Gauguin\|Paulem Gauguinem]], který jej požádal o předmluvu k novému aukčnímu katalogu, Strindberg nicméně odmítl.<ref name="room2"/>▼ \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = ▲}}</ref> Turnera velmi obdivoval, a stejně tak [[Gustave Courbet]]a.<ref name="searle" /> V roce [[1895]] se v Paříži setkal s [[Paul Gauguin\|Paulem Gauguinem]], který jej požádal o předmluvu k novému aukčnímu katalogu, Strindberg nicméně odmítl.<ref name="room2" /> Častým námětem Strindbergových maleb je příroda, zvláště skály a vlny. V literárních dílech se mu podařilo mistrně zachytit okolní prostředí, a totéž platí i pro jeho malířskou tvorbu. Snažil se vystihnout podstatu krajiny, vyobrazit její proměnlivost. Zkoušel proto nové techniky, aby dosáhl kýžených efektů, například rozbouřeného moře. To docílil nanášením barvy přímo z tuby pomocí špachtle. Mimo to ale produkoval i klidné obrazy přírody. Pro jeho díla jsou typické značné rozdíly mezi náladami, od temné a vzpurné po klidnou a romantickou.<ref>{{Citace elektronické monografie Řádek 423 ⟶ 433: \| odkaz na autora = \| titul = August Strindberg – Storm and Calm \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room4.shtm \| datum vydání = 2005-05-15 \| datum aktualizace = Řádek 430 ⟶ 440: \| místo = \| jazyk = \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room4.shtm \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = }}</ref> Řádek 439 ⟶ 452: \| odkaz na autora = \| titul = August Strindberg – Austria \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room8.shtm \| datum vydání = 2005-05-15 \| datum aktualizace = Řádek 446 ⟶ 459: \| místo = \| jazyk = \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room8.shtm \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = }}</ref> Řádek 454 ⟶ 470: \| odkaz na autora = \| titul = August Strindberg: som fotograf \| url = https://archive.org/details/auguststrindberg0000hemm \| vydavatel = Kalejdoskop förlag \| místo = Åhus Řádek 467 ⟶ 484: \| odkaz na autora = \| titul = The Elemental Photographer \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/tateetc/issue3/auguststrindberg.htm \| datum vydání = jaro 2005 \| datum aktualizace = Řádek 474 ⟶ 491: \| místo = \| jazyk = \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/tateetc/issue3/auguststrindberg.htm \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = }}</ref> Na počátku [[20. století]] se věnoval také fotografickým pokusům v souladu se svými vědeckými výzkumy. Zachytil například otisk [[sněhová vločka\|sněhové vločky]] na [[fotografická deska\|fotografické desce]]. Vycházel z představy, že „vše existuje ve všem“ a hledal podobnost struktur. Snažil se o pokusy s čočkou fotoaparátu a zkoušel fotografovat také bez [[objektiv]]u – zachycoval například noční oblohu přímo na [[fotografický papír]].<ref name="elemental" /> Na tmavém pozadí tak vznikla světlá, hvězdě podobná tečka. Ve skutečnosti jde ale o pouhé prachové zrno. Snažil se fotografovat Slunce, Měsíc, hvězdy, mraky, ale také lidskou duši.<ref name="elemental" /> Jeho experimentálních fotografií se však dochovalo jen málo.<ref name="elemental" /> Člověk obecně byl častým námětem jeho fotografií. V [[Gersau]] ve [[Švýcarsko\|Švýcarsku]], kde pobýval se svou první ženou [[Siri von Essen]]ovou, vytvořil snímků celou řadu.<ref name="room9">{{Citace elektronické monografie Řádek 483 ⟶ 503: \| odkaz na autora = \| titul = August Strindberg – Photography \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room9.shtm \| datum vydání = 2005-05-15 \| datum aktualizace = Řádek 490 ⟶ 510: \| místo = \| jazyk = \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room9.shtm }}</ref> Mezi fotografie, které v Gersau vznikly, patří rodinné snímky s dětmi, děti samy, portréty Siri von Essenové a Strindbergovy autoportréty, na kterých se vyskytuje v různých rolích – s dětmi, jako zahradník, spisovatel, hudebník nebo pán ve společenském oděvu.<ref name="hemmingsson"/>▼ \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = ▲}}</ref> Mezi fotografie, které v Gersau vznikly, patří rodinné snímky s dětmi, děti samy, portréty Siri von Essenové a Strindbergovy autoportréty, na kterých se vyskytuje v různých rolích – s dětmi, jako zahradník, spisovatel, hudebník nebo pán ve společenském oděvu.<ref name="hemmingsson" /> V roce [[1906]] vytvořil sérii snímků, kterou nazval „psychologické portréty“. Byly to dlouhé [[expozice]], na kterých zachytil „více vnitřního života a osobnosti“. Jak sám řekl: „Je mi jedno jak vypadám, ale chci, aby lidé viděli mou duši a ta je na těchto fotografiích vidět nejlépe.“<ref name="room9" /> ==== Díla ==== Řádek 518 ⟶ 541: \| odkaz na autora = \| titul = August Strindberg – Alchemy and Experimentation \| url = ~~http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/~~http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room10.shtm \| datum vydání = 2005-05-15 \| datum aktualizace = Řádek 525 ⟶ 548: \| místo = \| jazyk = \| url archivu = http://webarchive.nationalarchives.gov.uk/20120105222753/http://www.tate.org.uk/modern/exhibitions/strindberg/room10.shtm \| datum archivace = 2012-01-05 \| nedostupné = }}</ref> Řádek 539 ⟶ 565: == Odkazy == === Reference === <references /> Řádek 583 ⟶ 610: \| titul = Hvězdy severu \| vydavatel = Jiři Chvojka \| místo = Havlíčkův Brod \| rok vydání = 1948 \| url = Řádek 609 ⟶ 636: \| překladatelé = František Fröhlich et al \| edice = Divadelní hry \| svazek_edice = 3 }} * {{Citace monografie \| příjmení1 = Strindberg Řádek 621 ⟶ 649: \| překladatelé = Zbyněk Černík et al \| edice = Divadelní hry \| svazek_edice = 6 }} === Anglická literatura === Řádek 663 ⟶ 692: \| rok vydání = 1990 \| isbn = 0809315483 \| url = https://archive.org/details/harrietbossestri0000waal ~~\| url =~~ \| jazyk = anglický }} Řádek 696 ⟶ 725: \| jazyk = anglický \| url-access = registration }} * {{Citace monografie \| příjmení = TORNQVIST Řádek 727 ⟶ 756: \| jazyk = anglický \| url-access = registration }} * {{Citace monografie \| příjmení = DAHLSTRAM Řádek 744 ⟶ 773: === Externí odkazy === * {{commonscat}} ▲ * {{Wikicitáty\| ~~commons~~ osoba= August Strindberg}} * {{Wikizdroje\|autor=August Strindberg}} * {{Ndk autor\|id=Strindberg,%20August\|jméno=Augusta Strindberga}} <!--{{Sisterlinks \| commonscat = August Strindberg Řádek 757 ⟶ 788: -->* {{cs}} [http://www.skandinavskydum.cz/30-dil-rubriky-slavne-osobnosti-severu-august-strindberg – životopis]{{Nedostupný zdroj}} * {{cs}} [http://www.severskelisty.cz/osobnos/osob0009.php – August Strinberg zpovídá sám sebe] * {{en}} [http://www.gutenberg.org/browse/authors/s#a1609 -– AS na gutenbergu.org] * {{en}} [http://runeberg.org/authors/strindbg.html Strindbergovo dílo] na stránkách [[Projekt Runeberg\|Projektu Runeberg]] * {{sv}} [http://www.strindbergsmuseet.se/ Strindbergovo museum – Modrá věž] Řádek 768 ⟶ 799: {{DEFAULTSORT:Strindberg, August}} [[Kategorie:August Strindberg\| ]] [[Kategorie:Švédští malíři 19. století]] [[Kategorie:Švédští malíři 20. století]] [[Kategorie:~~Úmrtí 1912~~Antimonarchisté]]▼ [[Kategorie:~~Úmrtí~~Kritici ~~14. května~~náboženství]]▼ [[Kategorie:Expresionističtí malíři]] [[Kategorie:Literární teoretici]] [[Kategorie:~~Muži~~Spisovatelé moderny]]▼ [[Kategorie:Surrealističtí spisovatelé]] [[Kategorie:Spisovatelé píšící švédsky]] [[Kategorie:Teoretici západní kultury]] [[Kategorie:Absolventi Uppsalské univerzity]]▼ [[Kategorie:Švédští spisovatelé]] [[Kategorie:Švédští dramatici]] [[Kategorie:Naturalističtí spisovatelé]] [[Kategorie:Švédští fotografové]] [[Kategorie:Narození v roce 1849]] ▲[[Kategorie:Úmrtí 1912]] ▲[[Kategorie:Muži]] ▲[[Kategorie:Úmrtí 14. května]] [[Kategorie:Narození 22. ledna]] ▲[[Kategorie:Absolventi Uppsalské univerzity]] [[Kategorie:Narození ve Stockholmu]] [[Kategorie:Úmrtí v roce 1912]] [[Kategorie:Úmrtí 14. května]] [[Kategorie:Úmrtí ve Stockholmu]] [[Kategorie:Muži]]