Jaroslav Vaculík (historik): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 19804240 uživatele 2A00:102A:4003:3186:1:0:42A2:D2CB (diskuse) zrušena - takovouto informaci nelze vkládat beze zdroje
značka: vrácení zpět
Doplnění o úmrtí
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 22:
}}
{{Požadavek na obrázek}}
'''Jaroslav Vaculík''' (* [[27. únor]]a [[1947]], [[Velké Losiny]] - [[7. květen|7. května]] [[2021]], [[Brno]]) jebyl český [[historik]] a vysokoškolský [[Učitel|pedagog]], který se specializujespecializoval na dějiny Čechů v zahraničí a na didaktiku [[dějepis]]u. Dlouhodobě působípůsobil na brněnské [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity]].
 
== Život a vědecké působení ==
Narodil se 27. února 1947 ve [[Velké Losiny|Velkých Losinách]] na severní Moravě. Rodina do tohoto kraje přišla až v roce 1945 v rámci nového osidlování československého pohraničí. V oblasti se v tomtéž období usadila také řada demobilizovaných [[Volyňští Češi|volyňských Čechů]] a jejich rodin. Tento fakt do jisté míry ovlivnil budoucí Vaculíkovo vědecké zaměření.
 
J. Vaculík vystudoval v letech 1965–1969 obor ruský jazyk a dějepis na Pedagogické fakultě [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzity Palackého v Olomouci]]. Po absolutoriu nastoupil od roku 1969 jako učitel na základní devítiletou školu v [[Sobotín]]ě na Šumpersku, kde působil až do roku 1973, kdy získal místo odborného asistenta na katedře dějepisu brněnské pedagogické fakulty. Na pedagogické fakultě působípůsobil Jaroslav Vaculík na různých pozicích až dosud (v letech 1990–2000 zástupce vedoucího [[katedra historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity|katedry historie]], poté vedoucí katedry).
 
V roce 1976 obhájil na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|filozofické fakultě]] brněnské univerzity rigorózní práci o usídlování volyňských Čechů na severní Moravě v poválečných letech. Později nastoupil do externí aspirantury opět na filozofické fakultě, kterou zakončil v roce 1984 obhájením práce ''Reemigrace a usídlování volyňských Čechů v letech 1945–1948'' a získáním vědecké hodnosti kandidáta historických věd.
Řádek 33:
Na základě své další pedagogické práce a vědeckého bádání byl Vaculík na návrh děkana filozofické fakulty jmenován v roce 1986 docentem pro obor československé dějiny. (Znovu se habilitoval v roce 2002 na Univerzitě Palackého v Olomouci habilitační prací ''Reemigrace zahraničních krajanů a jejich usidlování v letech 1945–1950''). V roce 2008 se stal profesorem v oboru historie.
 
Ve vědecké práci se soustředísoustředil na dějiny zahraničních Čechů, zejména volyňských Čechů (třídílná monografie ''Dějiny volyňských Čechů'' z let 1997–2001, přehled českých minorit v zahraničí ''Češi v cizině 1850–1938'' z roku 2007). Dále se zaměřujezaměřoval také na didaktiku dějepisu, konkrétně na problematiku učebnic dějepisu.
 
Od 80. let jebyl zapojen do řady vědeckých projektů doma i v zahraničí (např. v letech 2000–2003 projekt GA ČR ''Poválečná reemigrace a repatriace'', jehož výstupem byly monografie oceněné Cenami rektora Masarykovy univerzity, nebo výzkumný záměr ''Škola a zdraví pro 21. století''). Absolvoval celou řadu akademických stáží na východoevropských univerzitách (Moskva, Kyjev, Varšava, Poznaň, Bratislava a další). JeByl členem redakčních rad několika odborných periodik a předsedou redakční rady ''Sborníku prací pedagogické fakulty MU – řada společenských věd''. Dlouhodobě se angažuje v akademickém senátu pedagogické fakulty i celé Masarykovy univerzity. Stal se zástupcem pedagogické fakulty MU v [[Rada vysokých škol ČR|Radě vysokých škol ČR]] a členem komise G5 Fondu rozvoje vysokých škol. Jako předseda poroty sekce dějepisu se podílípodílel na celostátní soutěži ''Středoškolské odborné činnosti''.
 
== Odkazy ==