Podvzorkování barvonosných složek: Porovnání verzí

Často používaná schémata podvzorkování jsou 4:4:4 (nepodvzorkováno), 4:2:2 (barvonosné složky horizontálně podvzorkovány na polovinu), 4:1:1 (horizontálně podvzorkovány na čtvrtinu) a 4:2:0 (horizontálně i vertikálně na polovinu).

 

Podvzorkování barvonosných složek je ztrátová komprese, informace o barvách během tohoto procesu zanikají a dochází ke kompresi nebo omezení zdrojového signálu z původního vzorku. Tento signál je rozdělen na světlonosnou složku Y a dvě barvonosné složky Cb a Cr. V barvonosných složkách poté dochází ke snížení množství dat barev. Způsob závisí na zvoleném schématu. Využívá se zde faktu, že lidské oko kompresi ani nepostřehne, protože je více citlivé na intenzitu pixelů než na jejich barvy. <ref name=":0">JANOUŠEK, Jan. ''Kompresní algoritmy grafiky'' [online]. Ústí nad Labem, 2012 [cit. 2021-04-13]. Dostupné z: http://skola.janousekjan.cz/data/ujep/ki-pmul/Kompresni%20algoritmy%20grafiky.docx. Seminární práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.</ref> <ref name=":1">{{Citace elektronického periodika

| titul = Je vzorkování barvonosných složek u monitorů důležité?

Při podvzorkování je ze sousedních barevných složek vypočítána průměrná hodnota. V případě, že se jedná o dva sousední pixely na řádku, kompresní poměr se rovná přibližně . Pokud se průměruje hodnota pixelů tvořící čtverec 2×2, kompresní poměr činí. <ref name=":0" />

 

Existuje několik možných schémat:

 

| jazyk = en-US

}}</ref>

[[Kategorie:Zpracování obrazu]]

[[Kategorie:Komprese dat]]