Dějiny Nizozemska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 43:
[[Soubor:Bouguignons.PNG|náhled|Burgundské državy včetně Nizozemí]]
V roce [[1384]] llllllllllll
V roce [[1384]] zdědil téměř celé [[Nizozemsko|Nizozemí]] burgundský vévoda [[Filip II. Burgundský|Filip Smělý]]. V letech [[1433]]–[[1477]] tím pádem bylo Nizozemí pod vládou [[Burgundsko|burgundských]] vévodů (z rodu Valois-) a de facto se tak stalo součástí vévodství burgundského. V roce [[1463]] založil [[Filip III. Dobrý|Filip Dobrý]] generální stavy. Při jejich hlasování platila zásada jednomyslnosti. Generální guvernér (místodržitel) – regent – sídlil v Bruselu. Nejvyšší soudní dvůr sídlil v Mechelenu. Pro [[Holandské hrabství|Holland]], [[Zeeland]] a Utrecht byl společný místodržitel.▼
▲
Po několika pokusech o sjednocení se celé území dostalo v roce [[1477]] do rukou [[Habsburkové|Habsburků]], jelikož v roce [[1477]] v bitvě u [[Nancy]] padl burgundský (a také lucemburský, brabantský, geldernský) vévoda [[Karel Smělý]]. Jeho dědička, [[Marie Burgundská]], se vdala za [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I. Habsburského]], takže z burgundského dědictví připadlo celé burgundské [[Nizozemsko|Nizozemí]] [[Habsburkové|Habsburkům]]. Od té doby bylo formálně Nizozemí součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Nizozemci nebyli s vládou Habsburků spokojeni a rozpoutali mnoho povstání. Nejvýznamnější bylo to, které v roce [[1488]] krvavě potlačil regent Maxmilián I. Na přelomu [[16. století|16.]] a [[17. století]] se země stala místem náboženských nepokojů, které však paradoxně vůbec nebránily hospodářskému rozmachu a zemi tak zastihl nečekaný rozkvět a pokrok.
| |||