První světová válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
podpora války |
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 135:
Ve válce se střetly dvě znepřátelené koalice: [[Trojdohoda]] (dále jen „[[Státy Dohody|Dohoda]]“) a [[Ústřední mocnosti]]. Dohodovými mocnostmi byly při vypuknutí války [[Třetí Francouzská republika|Francie]], [[car]]ské [[Ruské impérium|Rusko]] a [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojené království]] (resp. celé [[Britské impérium]]) stojící na straně napadeného Srbska a [[Belgie]], jehož neutralitu na počátku války [[Německý vpád do Belgie (první světová válka)|nerespektovalo během útoku]] na západě Německo. K Dohodě se postupně připojovaly další státy: v roce [[1914]] [[Japonské císařství|Japonsko]], v roce [[1915]] [[Italské království|Itálie]], v roce [[1916]] [[Rumunské království|Rumunsko]] a [[Portugalsko]] a v roce [[1917]] [[Spojené státy americké]] a [[Řecké království|Řecko]]. K Ústředním mocnostem [[Německé císařství|Německu]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] se v roce [[1914]] přidala [[Osmanská říše]] a v roce 1915 také [[Bulharské carství|Bulharsko]]. Na konci války zůstaly v Evropě neutrální pouze [[Španělsko]], [[Švýcarsko]], [[Nizozemsko]], [[Lichtenštejnsko]] a státy [[Skandinávie]].
Boje první světové války probíhaly v Evropě i mimo ni na vícero [[Válečná fronta|frontách]]. Jako rozhodující bojiště se ukázala [[Západní fronta (první světová válka)|západní fronta]], kde se na belgickém a francouzském území střetla [[Německá armáda (Německé císařství)|německá armáda]] s Francouzi a Angličany od roku 1917 podporovanými také Američany. Dlouhé a nerozhodné boje zde do značné míry probíhaly v [[zákop]]ech a proto se hovoří o [[zákopová válka|zákopové]] a [[Opotřebovávací válka|opotřebovávací válce]]. Na západní frontě došlo i k nejdelším a nejkrvavějším bitvám celé války, [[Bitva u Verdunu|u Verdunu]] a [[Bitva na Sommě|na Sommě]]. Vedle západní fronty se v Evropě bojovalo také na [[Východní fronta (první světová válka)|východní]], [[Srbská fronta (první světová válka)|srbské]], [[Italská fronta (první světová válka)|italské]] a [[Soluňská fronta|soluňské frontě]]. V bojích se octly i koloniální území zapojených států v Africe a Asii a po vstupu Osmanské říše do války se nové fronty otevřely rovněž [[Kavkazská fronta|na Kavkaze]], [[Perské tažení|v Persii]], [[Mezopotámské tažení|v Mezopotámii]] nebo [[Syrsko-palestinská fronta|v Sýrii a Palestině]]. V letech 1914 až 1918 bylo mobilizováno přes 60 milionů vojáků,<ref>Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Vydavatelství Panorama 1984.</ref> z nichž
Za konec světové války se pokládá, a ve světě v rámci [[Den válečných veteránů|Dne válečných veteránů]] oslavuje, [[11. listopad]] [[1918]], kdy od 11 hodin [[Příměří z Compiègne|zavládlo na všech frontách příměří]] (11. 11. v 11 hodin), podepsané téhož dne v 5.30 hodin ráno německou generalitou ve [[Vagón z Compiègne|štábním vagóně]] vrchního velitele dohodových vojsk, francouzského maršála [[Ferdinand Foch|Ferdinanda Foche]] v [[Compiègne]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Gilbert | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Gilbert | titul = První světová válka : úplná historie | url = | vydavatel = BB/art | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 759 | kapitola = | strany = | poznámka = [Dále jen: ''Gilbert (2005)''] | isbn = 80-7341-563-1 | jazyk = cs}}</ref> Formálním zakončením války byla [[Pařížská mírová konference (1919)|pařížská mírová konference]] konaná v roce [[1919]], na které byly s poraženými státy Ústředních mocností uzavřeny [[pařížské předměstské smlouvy]].
| |||