|
'''''Fimfárum''''' ([[1960]]) jejsou knihaknihy devatenácti [[humor]]istických [[Pohádka|pohádek]] napsaná [[Jan Werich|Janem Werichem]]. Literárně se jedná o umělé pohádky stojící na přelomu mezi pohádkou a lidovým [[vyprávění]]m, některé (''Líná pohádka'', ''Splněný sen'',''Tři sestry a jeden prsten'') mají spíše ráz rozsáhlejší [[Anekdota|anekdoty]]. V některých případech Werich novým způsobem převyprávěl původní pohádky české (''Královna Koloběžka První'', ''František Nebojsa''), ruské (''O rybáři a jeho ženě''), anglické (''Moře, strýčku, proč je slané?'') či arabské (''O třech hrbáčích z Damašku''). Většina pohádek se vysmívá lidským nešvarům jako je lakota a chamtivost (''Moře, strýčku, proč je slané?'', ''Tři veteráni'', ''Lakomá Barka'' ), lenost (''Líná pohádka''), nevěra (''Fimfárum''), které jsou [[Groteska|groteskně]] přehnané. Podobně jako v [[Devatero pohádek|pohádkách bratří Čapků]] se také u Wericha objevují tradiční pohádkové motivy jako nadpřirozené bytosti (čert, vodník, skřítci), králové a princezny nebo symbolika čísla tři s reáliemi moderního světa (automobily, koloběžka, telefon, [[Protialkoholní záchytná stanice|protialkoholní léčebna]]). Zajímavé je, že i záporné postavy mají sympatické vlastnosti ([[čert]] se smyslem pro humor z pohádky ''Až opadá listí z dubu'', obři z pohádek ''Jak na Šumavě obři vyhynuli'' a ''Paleček'' jsou spíše neohrabaní a fyzicky hrubí než zlí). Velký význam hraje [[Humor|slovní humor]] a mistrovské ovládání jazyka (zejména v pohádce ''Chlap, děd, vnuk, pes a hrob''), autor se stylizuje jako bodrý lidový vypravěč. Knihu ilustroval [[Jiří Trnka]].
Většina byla [[film]]ově zpracována. Některé samostatně jako např. ''[[Koloběžka první]]'' ([[1984]], s [[Dáda Patrasová|Dádou Patrasovou]] v hlavní roli), ''[[Tři veteráni]]'' (1983) atd., jiné v rámci celovečerních filmů nazvaných podle knihy ''[[Fimfárum Jana Wericha]]'' ([[2002]]), ''[[Fimfárum 2]]'' ([[2006]]) a ''[[Fimfárum - Do třetice všeho dobrého]]'' ([[2011]]).
|
