Průmysl: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele KubatteeK (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je DvorapaBot značka: rychlé vrácení zpět |
Bez shrnutí editace značky: odstraněna reference editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Gdp-and-labour-force-by-sector.png|náhled|vpravo|Složení [[Hrubý domácí produkt|HDP]] podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách.]]
Maria Salomea Skłodowska byla nejmladší z pěti dětí učitelského páru Władysława a Bronisławy Skłodowských. Oba rodiče pocházeli z nižší polské šlechty (polsky [[szlachta]]). Otec studoval na univerzitě v [[Petrohrad|Petrohradě]] a poté byl učitelem matematiky a fyziky. Matka byla žákyní jediné soukromé dívčí školy ve Varšavě. Posléze se stala učitelkou a ředitelkou té dívčí školy, na které studovala.
Marie Skłodowska složila (pod tímto jménem) v roce [[1891]] jako první žena v historii přijímací zkoušky na fakultu fyziky a chemie [[Paříž|pařížské]] [[Sorbonna|Sorbonny]]. Přes den studovala a po večerech doučovala a vydělávala si tak na živobytí. V roce [[1893]] získala licenciát a začala pracovat jako laborantka v průmyslové laboratoři Lippmanových závodů. Současně dále studovala na Sorbonně a druhý licenciát z matematiky získala v roce [[1894]].
Rovněž v roce [[1894]] poznala svého budoucího manžela [[Pierre Curie|Pierra Curie]], který byl v té době doktorandem v laboratoři [[Henri Becquerel|Henri Becquerela]]. Po Pierrově doktorátu se v roce [[1895]] vzali. Pierre byl bez vyznání a Maria byla nábožensky vlažná, proto měli občanský sňatek, což na nějaký čas vedlo k roztržce Marie s její polskou [[Katolicismus|katolickou]] rodinou. Roku [[1897]] se jim narodila dcera [[Irène Joliot-Curie|Irène]] (taktéž pozdější nositelka Nobelovy ceny).
== Vědecká dráha[editovat | editovat zdroj] ==
Pierre Curie doporučil Marii Becquerelovi, který jí nabídl doktorské studium pod svým vedením na zdánlivě neatraktivní a pracné téma – zjistit, proč je radioaktivita některých druhů [[Uran (prvek)|uranové]] rudy mnohem vyšší, než by plynulo z podílu čistého uranu v rudě. Mladá vědkyně, nyní již provdaná a pod jménem Marie Curie, začala obtížnou práci na dělení uranové rudy na jednotlivé chemické sloučeniny, zpočátku s pomocí mladého chemika A. Debiernea, který dělal licenciát. Hledala sloučeninu, která způsobovala vysokou radioaktivitu. Debiernea to brzy přestalo bavit a nahradil ho sám Pierre Curie. Výzkumy po čtyřech letech vedly nejprve k objevu [[Polonium|polonia]], jež Marie Curie pojmenovala po své polské [[Vlast|vlasti]], a posléze mnohem radioaktivnějšího [[Radium|radia]] (první gram radia izolovala ze [[Uraninit|smolince]] pocházejícího z [[Jáchymov|Jáchymova]]). Výsledkem bylo také vyjasnění pravděpodobných příčin radioaktivity – jako efektu při rozpadu [[Atom|atomových]] jader. V roce [[1903]] jako první žena v historii získala titul doktora fyziky a ve stejném roce jí byla udělena [[Nobelova cena za fyziku]].
Získání Nobelovy ceny Curieovy náhle proslavilo. Sorbonna Pierrovi přiznala místo profesora a souhlasila se založením jeho vlastní laboratoře, ve které se Marie stala vedoucí výzkumu. Ve stejné době také porodila druhou dceru Evu ([[1904]]).
Pierre Curie však dne [[19. duben|19. dubna]] [[1906]] přišel o život, a to tak, že ho přejel nákladní koňský povoz. Marie Curie-Skłodowská tak ztratila životního druha i spolupracovníka. Dne [[13. květen|13. května]] téhož roku se fakultní rada rozhodla zachovat katedru vytvořenou pro Pierra Curie a svěřila ji Curie-Skłodowské, spolu s řízením laboratoře. Tak Curie-Skłodowská vyšla ze stínu. Stala se první profesorkou Sorbonny.
Vinou toho, že manželé Curieovi ještě před Pierrovou smrtí odmítli dát si patentovat postup přípravy radia z rud, ochudili se o značné finanční prostředky použitelné např. pro výstavbu laboratoře – obtížné získávání peněz po velkou část jejich kariéry ztěžovalo a značně zpomalovalo výzkum.
V lednu roku [[1911]] nebyla o jeden hlas zvolena do [[Francouzská akademie věd|Francouzské akademie věd]] (''Académie des sciences''). V prosinci téhož roku však dostala svou druhou Nobelovu cenu (za [[Nobelova cena za chemii|chemii]]), díky které přesvědčila francouzskou vládu, aby vyčlenila prostředky na vytvoření nezávislého ''Ústavu pro radium'' (''Institut du radium''), který byl založen v roce [[1914]] a ve kterém se prováděly výzkumy z oblasti chemie, fyziky a lékařství. Tento ústav se stal líhní nositelů Nobelových cen – vyšli z něho ještě čtyři, mezi nimi i Mariina dcera [[Irène Joliot-Curie]] a Mariin zeť [[Frédéric Joliot]], kteří získali Nobelovu cenu za objevení uměle vyvolané radioaktivity.
Během [[První světová válka|1. světové války]] se Curie-Skłodowska stala šéfem vojenské lékařské buňky, která se zabývala organizací polních [[Rentgenové záření|rentgenografických]] stanic, které vyšetřily celkem více než 3 milióny případů zranění francouzských vojáků.
Po válce Curie-Skłodowska nadále vedla ''Ústav pro rádium'' v Paříži a zároveň cestovala po světě, kde její nadace pomáhala zakládat lékařské ústavy pro léčbu [[Rakovina|rakoviny]]. U Marie Curie-Skłodowské na ústavu také dva roky studoval [[František Běhounek]] (v letech [[1920]]–[[1922]]), který po návratu zkoumal radioaktivitu v jáchymovských dolech. V roce [[1925]] Marie Curie-Skłodowska sfárala do dolu Svornost v [[Jáchymov|Jáchymově]]. Absolvovala také cestu po Spojených státech, kde převzala mnoho čestných titulů a také dostala od amerického prezidenta slavnostně gram radia pro výzkum a léčbu nemocných. V roce [[1932]] s pomocí polského prezidenta [[Ignacy Mościcki|Moścického]] byl jeden z takovýchto institutů založen ve [[Varšava|Varšavě]]. Prvním vedoucím se stala Mariina sestra Bronisława.
Maria Curie-Skłodowska zemřela [[4. červenec|4. července]] [[1934]] v [[Sanatorium|sanatoriu]] Sancellemoz u [[Passy (Haute-Savoie)|Passy]] ([[Haute-Savoie]]) na [[Leukemie|leukemii]] způsobenou zřejmě [[Ionizující záření|ionizujícím zářením]] materiálů, se kterými pracovala bez ochranných prostředků. Byla pohřbena vedle Pierra v [[Sceaux (Hauts-de-Seine)|Sceaux]].
V roce [[1995]] byla pro své zásluhy jako první žena pochována pod kopulí [[Pantheon (Paříž)|pařížského Pantheonu]].
== Podrobný životopis[editovat | editovat zdroj] ==
=== Raná léta Marie Skłodowské[editovat | editovat zdroj] ===
Marie Skłodowská se narodila ve Varšavě, patřící tehdy ruské části [[Polsko|Polska]], dne 7. listopadu 1867 jako nejmladší z pěti dětí tamního dobře známého páru manželů Bronislawy Skłodowské, roz. Boguské, a Wladyslawa Skłodowského. Celkem čtyři starší sourozenci se jmenovali Zofia (* 1862), Józef (* 1863), Bronislawa (* 1865) a Helena (* 1866) Sklodowští.
=== Reference ===
<references />
|